Muggeseggele
Muggeseggele. Docela zvukomalebné slovo skrývá svéráznou měrnou jednotku.
Pokud se nám něco velmi těsně podaří, nebo taky nepodaří, říkáme, že to bylo jen o fous. Anebo o chloupek. Ovšem naši precizní sousedé v Německu jdou s přesností ještě o něco dál.
Ve Švábsku se zažilo pro nespecifickou velmi malou délku anebo titěrné množství něčeho pojmenování Muggeseggele. Je to velikost šourku mouchy domácí. Výsledek měřený v muších šourcích bude asi ještě o něco těsnější než náš chloupek.
Podobnou odvozenou míru mají i Britové a Australané. V hovorové řeči zmiňují gnat’s cock a bee’s dick. Tedy komáří nebo včelí penis. Ale muší šourek zní tak nějak roztomileji. V roce 2009 bylo slůvko muggeseggele zařazeno k nejkrásnějším ryze švábským idiomům, za velmi oblíbené platí dodnes.
Altuve
José Altuve. Jeho jednotka ozvláštňuje baseball.
Altuve byla po jistý čas velmi populární měrná jednotka v baseballu. Měří vzdálenost středového hracího pole od domácí mety. Odkud se však vzala?
Je to jednotka odvozená od José Altuveho, prvního metaře z týmu Houston Astros. Hráče, který do výšky moc nenarostl. Měří jen pět stop a pět palců, respektive 165 centimetrů. A během home-runů je prý na něj komický pohled. Fanoušci baseballu začali přepočítávat vzdálenosti herního pole na jednotky altuve, potažmo porovnávat ostatní hráče z týmů altuve-indexem.
José Altuve popularity neželí, a byť si z jeho malé výšky dělají přepočty altuve-jednotek legraci, za špatného hráče rozhodně neplatí.
Newyorská sekunda
Newyorská sekunda je velmi kratičká. Díky netrpělivosti a uspěchanosti tamních taxikářů
Podle několika zdrojů je uváděna jako nejkratší možná časová jednotka v celém multi-vesmíru. Definována je jako časový úsek mezi rozsvícením zeleného signálu na dopravním semaforu a momentem, kdy za vámi začne nespokojeně houkat taxík, protože jste ještě nesešlápli pedál a nejedete.
Obecně je to výraz užívaný v kontextu netrpělivosti obyvatel New Yorku a obhroublosti tamních řidičů.
Jistě existují i regionální variace. V Česku by se například ujala časová veličina, odvozená od rychlosti dostavby dálnic. Užívat by se mohla například v paleontologii, jako údaj o stáří hornin a fosilních záznamů.
Škála podle Rictuse
Podobně jako udává Richterova škála intenzitu zemětřesení, v odlehčeném duchu škála podle Rictuse popisuje, jak velký otřes způsobila nějaká událost v médiích.
První stupeň značí menší články v regionálních novinách, dvojka si už osobuje přední místo v regionálním zpravodajství. Trojka zahrnuje zprávy v celonárodních médiích, drásavé či jímavé fotky a dost možná návštěvu nějakého domácího politika, který se k situaci v místě před svými voliči vyjádří.
U události čtvrtého stupně asistují celé zpravodajské štáby. A pětka? Ta bude vévodit obálkám magazínů, psát a mluvit se o ní bude týdny a velmi pravděpodobně o ní někdo napíše jednu či více knih.
Škála podle Rictuse přitom nemusí nutně popisovat katastrofu nebo negativní událost.
Warhol a wheaton
I Will Wheaton dal jméno nezvyklé jednotce.
Odvozené jednotky, které mohou být využity pro hodnocení popularity nebo rozruchu způsobeného celebritami.
Starší jednotka, warhol, se odvíjí od Andyho Warhola. A definována je pomyslnými patnácti minutami slávy. Situací, kdy se počin nějakého člověka stane světově proslulý. Je to poměrně nízká jednotka, proto je třeba ji násobit předponami. Hodnota 1 kilowarholu je tak 15 tisíc minut slávy, jeden megawarhol pak odpovídá 28,5 letům slávy.
Novější jednotka wheaton, odvozená od herce Willa Wheatona, hvězdy ze seriálu Star Trek, je přepočtem hodnotícím počet sledujících na síti X. Will Wheaton má půl milionu sledujících, takže jeden wheaton odpovídá 500 tisícovkám sledujících, odběratelů či followerů.
Elon Musk má na síti X celkem 158 milionů sledujících, jeho profil tak dosahuje 316 wheatonů.
Pirát-nindža
I mise vozítka Curiosity si vyžádala novou jednotku.
Propočítávat plánovanou spotřebu energie pro vozítka, která by brázdila povrch planety Mars, není žádný med. Své o tom vědí inženýři z laboratoří NASA, kteří dávali dohromady právě jedno takové, Curiosity.
Zádrhel je v tom, že dny jsou na Marsu o něco delší. Přesněji řečeno, o tři procenta. Pokud by se s tím v propočtech neoperovalo, vznikala by postupně narůstající chyba. Pozemské jednotky spotřeby energie, kilowatthodiny, tedy musely být přepočítávány na sol, délku marťanského dne. A nějak odlišeny od klasických pozemských kilowatthodin. Oficiální mustr na to však nebyl.
Proto interní postup inženýrů z NASA zahrnuje přepočet a označení jednotek jako milipirát-nindže. Je to jedna kilowatthodina za marťanský den neboli sol.
Attoparsek
Astronomie je velmi exaktní věda, ale i ona svádí k vtipkování.
Parsek je značkou vzdálenosti, o kterou běžně nezavadíte. Používá se převážně v astronomii, pro měření mezihvězdných vzdáleností. Jeden parsek měří přibližně 3,26 světelných let, tedy něco okolo 3.0686 × 1016 metrů.
Ovšem předpona atto, používaná naopak pro měřítka velmi nepatrná, dává míře nevšední rozměr. Atto totiž značí 10-18, něco o osmnáct řádů zmenšeného. Takže kolik vlastně měří jeden attoparsek? Z až nepředstavitelně vysokých vesmírných čísel nás neméně nepředstavitelně zmenšující předpona dostává k tomu, že jeden attoparsek měří dočista představitelných a lidských 3,086 centimetru.
Attoparsek vznikl jako interní vtip fyziků a pronikl do žargonu všude, kde si dělají legrace z nadužívání nějakých nepředstavitelně vysokých nebo směšně nízkých čísel.
Sagan
Spisovatel Carl Sagan inspiroval stejnojmennou jednotku.
Astronomických počtů se ještě přidržíme. Může za to Carl Sagan, americký spisovatel, který svým dílem i bádáním přibližoval obtížně stravitelná témata astrofyziky a astronomie běžným smrtelníkům.
Vzhledem k tématu, které si vyvolil, se přitom často neubránil velkým číslům. Hvězdy jsou miliardy a miliardy kilometrů daleko, galaxie se utvářely miliardy a miliardy let. A nejrůznějších těles jsou ve vesmíru rovněž miliardy a miliardy. To často opakované spojení, miliardy a miliardy, se pro popularizátora vesmírné vědy stalo symptomatické.
A tak vznikla i humorná jednotka, udávající obecně velké množství čehokoliv. Jeden Sagan, to jsou miliardy a miliardy něčeho. Čistě technicky tedy nejméně čtyři miliardy.
Friedman
Thomas Friedman. Jeho jednotka se vztahuje pouze k budoucnosti.
Friedman je časoměrnou jednotkou. Udává dobu přibližně šesti měsíců. Velmi specifické je však každé počítání ve friedmanech v tom, že jsou vztaženy pouze a výhradně k budoucnosti. Pokud chcete vyjádřit, že k něčemu dojde za rok a půl, je třeba počkat tři friedmany. A pak se uvidí.
Za tímto úsměvným neologismem stojí kritika, která se snášela na hlavu sloupkaře deníku The New York Times Thomase Friedmana. Specializuje se na problematiku Středního východu, patřil k hojně citovaným v období války v Iráku.
V různý čas na položené otázky, kdy se tam situace stabilizuje, kdy bude dosaženo vítězství nebo kdy může Irák očekávat první demokratické volby, Friedman postupně odpovídal, že v horizontu šesti měsíců se bude vědět víc. Takže jeden friedman je šest měsíců kdesi v budoucnosti.
BED
Banánu se věda zmocnila kvůli redioaktivitě.
Jednotky BED, tedy Banana Equivalent Dose, ekvivalentní dávka banánu, byly využity při vysvětlování vlivu množství radioaktivního ozáření.
Banány jsou, jako prakticky všechno kolem nás, radioaktivní. Obsahují totiž radioizotopy draslíku (40K). Je to problém? Není. Ve hře jsou totiž dva podstatné faktory. Jednak fyzická povaha radioaktivity, typ emitovaného záření, poločas rozpadu. A za druhé pak to, jak radioaktivita cestuje lidským tělem a jestli ji nějaké tkáně absorbují. Konzumace jednoho banánu z hlediska radioaktivity skutečně komplikace nepředstavuje.
Jednotky BED se používají pro přepočet zanedbatelných a zdraví zcela neškodných koncentrací záření.
Hřiště, bazén, fábie
Vozy Fabia z automobilky Škoda jsou k dostání též v Číně, takže nic nebrání tomu, aby i v této zemi s miliardou obyvatel začali počítat ve fábiích.
Snaha přiblížit nějak lidem délkové míry nebo kubické parametry už dlouho zápolí s nedostatkem fantazie. Stereotypem zavání neustále omílané přepočty na délku za sebou seřazených hřišť.
Pochopitelně, že tohle přirovnání pokulhává přesností. Kromě faktu, že fotbalové hřiště má být obdélníkového tvaru, je u něj vlastně pevně dáno jen málo. Měřit totiž může 90 i 120 metrů. Podobný zaužívaný sportovní příměr se rozhodl tutéž chybu neopakovat, a proto přepočítává objem kapaliny na přesně definované olympijské bazény. Realisticky ale nepůsobí.
Češi se naštěstí nenechali zahanbit a přispěli světu vlastní, mnohem přesněji definovanou jednotkou. Fábií, odvozenou přímo z katalogu automobilky Škoda. Díky tomuto inovativnímu přístupu víme, že jeden letoun Boeing 747-400 váží tolik, jako 165 fábií, anebo že obvod Slunce činí 343 872 745 fábií. A pokud by vás zajímalo, kolik je litrů vody v Orlíku? Je to krásných 22 222 222 plných nádrží fábie.
