OBRAZEM: Lidé sledovali Venuši, jak ji už nikdy v životě neuvidí

  17:20aktualizováno  6. června 9:52
Až za 105,5 roku se bude opakovat vesmírné divadlo, při kterém Venuše přeletí před Sluncem. Naposledy jste se mohli podívat ve středu brzy ráno. Příště až v prosinci 2117.

Venuše je planeta, která je k Zemi nejblíže. Ve středu ráno předvedla zajímavé vesmírné divadlo, když byla pozorovatelná proti Slunci, přes které z pozice diváků na Zemi přešla. Nemohli jsme však čekat žádné zatmění. Venuše, která je od nás daleko zhruba 43,5 milionu kilometrů, se totiž proti slunečními kotouči jevila pouze jako zrnko či malý kotouček.

Kdy a jak pozorovat

Sledovat Venuši bylo možné ve středu 6.6.2012 od 4:54 do 6:55. Naštěstí bylo bezmračné počasí.

Při dívání do Slunce chraňte svůj zrak (astronomové doporučují například svářečský filtr č.13, vyvolaný filmový negativ nebo vnitřek staré diskety).

Určitě nepoužívejte pro sledování Slunce začazené sklíčko nebo sluneční brýle.

Příští divadlo předvede Venuše až za 105,5 roku v prosinci 2117.

Kdo se rozhodl úkaz sledovat, musel být náležitě vybaveni. "Za pomoci vhodného filtru, nejlépe se svářečským filtrem č. 13, tento úkaz uvidíte i pouhým okem," radil Petr Kulhánek ze Štefánikovy hvězdárny.

Protože představení začalo už něco po půlnoci našeho času, uvidět jsme mohli až jeho závěrečnou část po východu Slunce - tedy několik minut před pátou hodinou ranní. Přechod končil zhruba za dvě hodiny, tedy pět minut před sedmou ranní. Podle Českého hydrometeorologického ústavu mělo být i příznivé počasí, což vyplnilo.

Fotogalerie

Byl připraven i dostatek on-line přenosů. Z českých institucí například na adrese Hvězdárny v Úpici.

Vzácnost úkazu spočívá v periodě, kdy se opakuje. Ta činí 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a následně potom vždy jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme tak tranzit Venuše viděli v červnu 2004.

Zatímco příští přechod Venuše přes Slunce bude možné pozorovat až v prosinci 2117, přechod Merkuru přes sluneční kotouč nastane již 9. května 2016.

Venuše v přechodu

Marcel Grün pro Technet.cz

Nenechte se mýlit, následující odstavce nepatří do lékařského okénka. Jsou stále o tomtéž astronomickém jevu, který nenastane na pozadí koberce hvězd, nýbrž v jitřních hodinách.

Ve středu časně ráno jste měli možnost spatřit na obloze mimořádný úkaz - přechod planety Venuše přes sluneční disk. Je to vlastně zákryt jednoho objektu jiným, obdoba "zatmění Slunce" Venuší, ovšem vzhledem ke vzdálenostem Venuše a Země (kdy je na naší obloze úhlový průměr kotoučku Venuše asi 30x menší než sluneční), lze pozorovat na slunečním disku pomalu se pohybující tmavý kotouček.

Teď, nebo nikdy

Teď, nebo nikdy v životě, protože je to jediná dvojice přechodů v tomto století, nikdo z nás už něco takového podruhé nespatří. První z této dvojice nastal 8. června 2004 a od nás byl vidět v celém průběhu, tentokrát byl z našeho území pozorovatelný jen závěr sedmihodinového unikátního kosmického divadla - poslední čtvrtina (2 hodiny) po východu Slunce nad obzor.

V Praze Slunce vycházelo ve 4 h 54 min. SELČ a v 6 h 55 min., až bylo Slunce ve výšce asi 16 stupňů nad obzorem, Venuše sluneční disk opouštěla od pravého horního okraje.

Venuše, Jitřenka, Večernice

Venuši po tisíciletí pozorujeme jako Jitřenku nebo Večernici. Až geniální "architekt nebes" Jan Kepler (1571-1630) si roku 1627 uvědomil, že při tom musí minout Slunce a "nadlézt" nebo "podlézt" jeho zářící disk. Velmi vzácně se ocitne přesně na spojnici Země a Slunce a pak na několik hodin pozorujeme tmavý kotouček na oslnivém slunečním kotouči.

K přechodu Venuše přes sluneční disk dochází ve chvíli, kdy Venuše projde spojnicí Země a Slunce. K takové konstelaci dochází vždy v páru, mezi nímž uplyne 8 roků. Po středě další přechod nenastane dřív než za 105,5 roku, přesněji 11. 12. 2117 a pak 8. 12. 2125. Následující pár přechodu nastane po 130 rocích (resp. 8 + 121,5 rocích) a další pár opět po 113 letech (resp. 8 + 105,5).

Kepler a ti druzí

Na základě svých Rudolfinských tabulek předpověděl první přechody planet přes Slunce sám Kepler. Byl to přechod Merkuru 7. listopadu 1631 a přechody Venuše 6. prosince 1631 a 6. června 1761. Přechod z roku 1631 nebyl pro nepříznivé počasí nad většinou Evropy pozorován, a tak prvenství získal skvělý anglický matematik a astronom Jeremiah Horrocks (1619-1641). Ten po několikaletém úsilí dokončil výpočet úkazu jen měsíc před jeho uskutečněním 4. prosince 1639 a stal se, se svým spolužákem, prvním člověkem, který přechod viděl.

Pozorování přechodů Venuše přes sluneční disk hrálo v dějinách astronomie významnou roli. Astronomové se především snažili změřit okamžiky jednotlivých fází z různých míst, což umožnilo přesné stanovení vzdálenosti Země od Slunce pomocí Keplerových zákonů i následné určení vzdálenosti dalších planet. První měření Horrocksovo vedlo ke zjištění, že Země od Slunce je vzdálená jen 100 milionů kilometrů (ve skutečnosti je to 150 milionů kilometrů).

Následující pozorování z roku 1761 bylo poznamenáno právě probíhající válkou mezi Anglií a Francií, ale přechod roku 1769 už pozorovaly stovky astronomů na několika desítkách míst planety. Zpracováním mnoha výsledků se zabýval především Johann Encke (1791-1865), který až roku 1824 dospěl k výsledku 153,3 milionu km, což se lišilo od dnešní znalosti vzdálenosti Země od Slunce jen o 3 %.

Kromě toho pozorováním tzv. kapkovitého jevu při těsném přiblížení kotoučku Venuše k okraji slunečního disku, kdy se protáhne ke slunečnímu okraji, byla Michailem Lomonosovem prokázána existence atmosféry na Venuši.

V současnosti již pozorování přechodu vědecký význam prakticky nemá, ale zůstává neopakovatelným zážitkem.

Je samozřejmě nejnapínavější si ráno přivstat a "být u toho". Své pozorovací programy proto nabízí většina českých hvězdáren i s výkladem. Ovšem riziko nepříznivého počasí je značné a díky internetu si můžeme jedinečný úkaz vychutnat i v klidu svého domova. Také některá planetária připravila speciální pořady, kterým sice bude chybět autentičnost, ale mohou poskytnout  i vyšší poetičnost a zábavnější poznání. Zkuste kupříkladu pořad Venuše kapitána Cooka v pražském planetáriu ve Stromovce.

Autoři: ,

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Nejvýkonnější současná raketa podnikla první komerční let, vynesla satelit

Start rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX, která podnikla svůj první...

Společnost SpaceX může slavit. Její raketa Falcon Heavy úspěšně absolvovala první let s placeným nákladem a ještě se jí...

SpaceX chystá ve čtvrtek ostrý start nejvýkonnější rakety Falcon Heavy

Falcon 9 Heavy

Po úspěšném testovacím letu se ve čtvrtek vydá do vesmíru na svou první pracovní misi raketa Falcon Heavy. Na oběžnou...

Zesnulý popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar má vlastní planetku

Pavel Toufar, 13. červenec 1948 Praha – 26. září 2018.

V naší sluneční soustavě obíhá planetka, která nese jméno (59470) Paveltoufar. Pojmenovali ji tak na počest známého...

Najdete na iDNES.cz