Konec světa - to zní hodně drsně, že? A také už trochu zprofanovaně. Dokumentaristé z BBC Three se rozhodli, že nám tento "významný den" trochu přiblíží. V dokumentárním dramatu ukazují, k čemu nejhoršímu by během jednoho dne mohlo dojít.
|
Tento článek vychází z dokumentu BBC Den konce světa, který můžete zhlédnout dnes od 20:00 na stanici ČT1. Ve článku prozradíme některé dějové zvraty filmu - proto nečtěte dál, pokud se chcete nechat překvapit. Článek vydáváme v rámci naší spolupráce s Českou televizí. |
Film "Den konce světa" (v originále "End Day") bychom zařadili někam mezi sci-fi a dokument. Částečně bychom jej mohli přirovnat k filmům, jako je Drtivý dopad, Armagedon... a v jistém smyslu i k Lola běží o život nebo Na hromnice o den více. Jeden jediný den si totiž v kůži doktora Howella prožijeme čtyřikrát. A nečekejte žádné změny k lepšímu.
Mega-tsunami
Prvním živlem, který zemskou populaci ohrozí, je voda. V důsledku sopečné erupce se na ostrově La Palma utrhne masiv horniny a způsobí megatsunami, která se žene směrem k východnímu pobřeží Ameriky. Tedy na jednu z nejpočetnějších populací na světě.
Zatímco doktor Howell se snaží dostat se z Londýna do New Yorku, kde má odstartovat kontroverzní vědecký pokus, přes Atlantik se valí vlna nebývalých rozměrů. O její nebezpečnosti nás informují vědci z BBC, které vidíme při různých příležitostech na televizních obrazovkách. Takto k nám promlouvají odborníci, kteří sci-fi proměňují v dokument: "Megatsunami má na délku stovky kilometrů, takže se neroztříští o pobřeží, ale jednolitě se valí dál. V tom je její nebezpečnost."
A tak zatímco reportéři informují o hrozícím nebezpečí, vláda jedná a evakuuje obyvatele na pobřeží. "Vlna je vysoká asi 150m a rychlostí 800 km/h se blíží k pobřeží USA," přicházejí přesnější informace. Je jasné, že doktor Howell do New Yorku nepoletí.
Lidé prchají z města, policejní vrtulníky křižují vzdušný prostor mezi mrakodrapy a nabádají obyvatele, aby vystoupili do vyšších podlaží (bezpečné je prý až padesáté patro). Během tří hodin se samozřejmě nepovedla úplná evakuace.
Katastrofické záběry, započínají záchranářské práce. Vybavuje se vzpomínka na smutné události z New Orleans, kdy nebyla zapotřebí tsunami, aby byl rozsah tragédie podobný. BBC k tomu dodává: "La Palma se zhroutí do severního Atlantiku. Otázka není, jestli se tak stane, ale kdy se tak stane."
Hrozba z vesmíru
"Šance, že se experiment vymkne kontrole a zničí svět, je naprosto zanedbatelná. To už je pravděpodobnější, že na nás spadne meteorit," vtipkuje Dr. Howell o nebezpečnosti experimentu s urychlovačem částic, který se chystá zahájit. Vzbudil se opět do stejného rána, ve stejném pokoji, se stejným budíkem, a opět sáhne po klíči a vyráží na letiště.
A zatím na Blízkém východě hlásí reportér (jak jinak, než reportér BBC) let desítek neznámých předmětů, snad raket. Krátery, které zanechaly, ale na rakety nevypadají.
Ukazuje se, že to, co narušilo zemskou atmosféru a později i povrch, nejsou vojenské rakety, ale úlomky masivního meteoru, který se k Zemi řítí. Systém pro varování před nebeskými tělesy, jejichž dráha koliduje se zemskou, jej nezaznamenal včas, neboť se blíží od Slunce. Teď je však jasné, že jde o reálnou hrozbu. Podle výpočtů by měl dopadnout nedaleko Berlína, a to během několika hodin. Dokument sleduje německou rodinu při evakuaci.
Zatímco OSN svolalo mimořádné jednání, americká, britská a německá vláda jednají o rychlém protiopatření - chtějí odpálit raketu nesoucí jadernou hlavici, a aktivně se tak pokusit srážce zabránit. Ne všichni vědci však tuto teorii, známou nejen z akčních filmů, ale i z reálných studií, podporují. Naopak, varují, že by mohlo více těles nadělat větší paseku.
Svět, jak jinak, než v přímém přenosu (z mezinárodní vesmírné stanice) sleduje s napětím, jak se raketa přibližuje k meteoru a jak jej zasáhne. Odklonit jeho dráhu se však nepodaří a Berlín se připravuje na nejhorší. Filmové podání je celkem střízlivé, ale dostatečně sugestivní - co kdyby se to opravdu stalo...
A to už pohotově přispěchá optimistický vědec z BBC: "Otázkou není, zda nás meteorit zasáhne. Určitě nás jednou zasáhne. Jenom nevíme, kdy..."
Smrtící pandemie
Snad nejmrazivější bylo sledovat třetí čtvrtinu dokumentu, ve které se Dr. Howell probudí do Londýna, v němž právě přistálo letadlo z oblasti nakažené neznámým smrtícím virem, který již připravil o život desítky tisíc lidí. Jeden z cestujících zemřel ještě na palubě, ostatní se však rozjeli do svých domovů a nevědomky tak šíří nákazu všude kolem sebe.
Vláda vyzývá, aby všichni, kdo letadlem letěli, vyhledali neprodleně lékařskou pomoc a zavolali na speciální číslo. Virus se však beznadějně šíří a během několika hodin je jím v londýnské metropoli nakaženo přes tisíc lidí.
"Největší starosti nám dělá moderní letecká doprava. Odletíte z Hongkongu a ani nevíte, že tam řádí epidemie. Vrátíte se do New Yorku, do jednoho z největších měst na světě. Není vám dobře. Přičítáte to únavě z cesty, ale ve skutečnosti šíříte nový virus,“ vysvětluje profesor John Oxford.
Profesor Oxford také připomíná poslední masivní útok pandemie, tzv. španělskou chřipku, která se roku 1918 rozšířila téměř po celém světě a vyžádala si 50 - 90 milionů obětí na lidských životech.
Dále na příkladu jednotky z Jižní Afriky vysvětluje, že karanténa tehdy byla téměř nemyslitelná: "Jak strčit do karantény tisíce vojáků, když skončila válka a oni se chtěli vrátit domů? A tak se vojáci vlakem vypravili domů, napříč kontinentem. Rodiny se doma sešly, pořádaly oslavy a zvaly své známé...“
V 21. století se virus šíří ještě rychleji. Armáda přistoupila k naprosté karanténě a drastickým opatřením v centru města. Ve městě platí výjimečný stav, protože ne všichni poslechli výzvu, aby zůstali ve svých domovech, nevycházeli a sledovali zprávy.
A opět povzbuzení za závěr: "Jsme si jisti, že znovu dojde k pandemii chřipky. Není to science-fiction, ono k ní dojde. Jen nevíme, kdy...“
Ejhle, člověk
A zase se dr. Howell probouzí do posledního dne. Zase vidí v televizi protesty ekologických aktivistů, kteří upozorňují na nebezpečí jeho experimentu.
"Stavíme urychlovač částic, a chceme nasimulovat podmínky blízké podmínkám při velkém třesku. Není se čeho obávat," slyšíme vědce z TBM. Ale jiní vědci mají vážné obavy - pokud by vznikla černá díra, znamenalo by to definitivní zkázu celé planety. Obavy jim dělá částice "strangelet". Je to jedna z hypotéz týkající se kvarků a podstaty hmoty. Podle dokumentu je strangelet hmota milionkrát hustší než zlato, jak varuje Dr. Brian Cox.
Experiment se i přes mnohé protesty uskuteční. Vše je připraveno. Dr. Howell vytahuje ten klíček, který jsme během filmu už nesčetněkrát zahlédli, a vkládá jej do zámku.
"Pět, čtyři, tři, dva, jedna, teď."
To, co se nepovedlo mega-tsunami, infekcím, meteoritu ani supervulkánu, podařilo se lidem. The End.
Dokumentaristé se s námi v tomto duchu rozloučí ústy jednoho z filmových vědců, kteří experiment s urychlovačem podporovali: "Všechno, co děláme, je, že opakujeme velký experiment v malém... Ale nic se nemůže stát, můžete spát klidně."
Odkazy:
V původní verzi, kterou odvysílal National Geographic, byla mezi Pandemii a Černou díru zařazena ještě jedna událost - Supervulkán, kterou ČT vysílala zvlášť. O supervulkánu se více dozvíte zde.
-
End Day na National Geographic (anglicky)
-
Co by mohlo přivodit konec světa (anglicky)
- Norové plánují trezor (anglicky)
-
End Day na Wikipedii (anglicky)
