Starlink je rozsáhlá síť družic na nízké oběžné dráze, kterou provozuje společnost SpaceX a jejímž prostřednictvím poskytuje rychlé internetové připojení po celém světě, a to především v místech, kde je jinak špatná dostupnost. První družice pro projekt Starlink byly vyneseny už v únoru 2018, ale tehdy šlo pouze o dva velmi hrubé prototypy.
V květnu 2019 následovala zkušební mise, při které už bylo vyneseno 60 družic v plné velikosti, avšak ne všechny byly funkční a nešlo ještě o finální verzi. Družice nebyly určeny pro aktivní provoz a zrovna nedávno došlo k deorbitaci poslední z nich (většina byla deorbitována už dávno, ale pár kusů selhalo, a tak vydržely na oběžné dráze déle).
První ostrá mise Starlink proběhla v listopadu 2019 a raketa Falcon 9 při ní dopravila na oběžnou dráhu prvních 60 družic určených pro komerční provoz. SpaceX následně začalo vynášet stále více a více dodatečných družic, aby zajistilo částečné a nakonec i globální pokrytí (včetně polárních oblastí). Výstavba konstelace Starlink bude mít několik fází, přičemž teď probíhá ta první, která zahrnuje 4 408 družic ve výškách kolem 550 km nad zemí.
SpaceX získalo povolení pro zahájení výstavby sítě Starlink v roce 2018 a firma se tím zavázala, že polovinu družic pro první fázi konstelace vynese na oběžnou dráhu do 6 let od udělení licence a zbytek nejpozději do tří let poté. SpaceX tuto první podmínku splnilo s velkou rezervou, neboť firma doposud vynesla přes 3 500 družic Starlink, z nichž více než 3 200 je funkčních a stále na oběžné dráze. Polovina první fáze je tedy dávno hotová a i když má SpaceX na vynesení zbytku čas až do roku 2027, stihne to pravděpodobně o dost dříve. Chybí totiž jen 1 200 družic, které SpaceX dokáže při současném tempu vynést někdy během příštího roku. Družice první fáze konstelace jsou rozděleny do pěti orbitálních slupek (Group 1 až 5), přičemž doposud jsme viděli pouze starty pro první čtyři slupky. Na prosinec ale je v plánu první mise pro Group 5. Tato polární slupka se bude nacházet ve výšce 560 km se sklonem 97,6° vůči rovníku a po dokončení ji bude tvořit 172 družic.
SpaceX svou orbitální síť rychle rozšiřuje do nových regionů – aktuálně přibyly například Japonsko, Zambie, Jamajka nebo Amazonie či celá Austrálie. Firma navíc vynáší nové družice na oběžnou dráhu rychlým tempem, ale i přesto firma v některých regionech začíná narážet na kapacitní limity své sítě. Například v USA a Kanadě je o Starlink velký zájem a zákazníků neustále přibývá, avšak počet družic na obloze není možné zvyšovat dostatečně rychle.
To vedlo k tomu, že průměrná rychlost internetového připojení přes Starlink v poslední době klesla v podstatě ve všech zemích spolu s nárůstem počtu uživatelů služby. Statistiky společnosti Ookla zaznamenaly meziroční pokles rychlosti o 9–54 %. SpaceX kvůli tomu už na svém webu uvádí, aby uživatelé očekávali rychlost stahování v rozmezí 20–100 Mb/s, i když v minulosti firma uváděla rozsah 50–250 Mb/s. Starlink je však i tak výrazně rychlejší než konkurenční satelitní služby a mnohdy překonává i průměrné pevné připojení. Dokonce i v Česku a na Slovensku má Starlink v průměru dvakrát vyšší rychlost stahování než průměrný pevný internet:
Průměrná rychlost internetového satelitního a pevného připojení v různých zemích ve 2. čtvrtletí 2022
V některých regionech však jsou družice Starlink obzvlášť přetížené, a tak se SpaceX aktuálně muselo uchýlit k zavedení datových limitů. Na poměry satelitního připojení jsou však velmi štědré. Uživatelé Starlinku v USA a Kanadě budou mít od prosince k dispozici 1 TB (1000 GB) „prioritních“ dat každý měsíc, po jejichž vyčerpání budou mít data těchto uživatelů nižší prioritu, což se projeví sníženou přenosovou rychlostí až do dalšího měsíce.
Zákazník, který překročí měsíční limit, si však může přikoupit dodatečná prioritní data za cenu 25 centů za 1 GB. Pozitivní také je, že data přenášená mimo špičku mezi 23:00 a 07:00 se nepočítají do limitu. Uživatel si tak může naplánovat stahování většího objemu dat na noční hodiny a tím zabránit překročení měsíčního limitu. SpaceX navíc uvádí, že méně než 10 % uživatelů v současnosti přenese více než 1 TB dat měsíčně, takže většinu lidí by zavedení datových limitů ani nemuselo ovlivnit.
SpaceX tedy potřebuje nadále navyšovat celkovou kapacitu sítě Starlink, a tak neustále vynáší nové satelity na oběžnou dráhu a zároveň už připravuje druhou fázi své konstelace. Původně ji mělo tvořit 7518 družic na velmi nízkých oběžných drahách ve výšce kolem 340 km, které by vysílaly v pásmu V místo současného Ka/Ku. SpaceX už má pro tuto část konstelace vyřízené povolení, ale aktuálně firma oznámila úpravu svých plánů. Už delší dobu totiž připravuje druhou generaci sítě Starlink, která už bude využívat větší a výkonnější družice optimalizované pro vynášení pomocí obří rakety Starship/Super Heavy.
Oběžné dráhy různých družic. Satelity pro DVB-S televizní vysílání - a) - najdete na geostacionární oběžné dráze, Starlink - b) - pak mnohem blíže Zemi.
Plán SpaceX pro síť druhé generace zahrnuje 30 tisíc družic ve výškách 340 až 614 km, z nichž zhruba dvě třetiny by představovaly družice pro pásmo V ve výškách 340–360 km. Tato část nové konstelace by tedy plnila stejný účel jako již schválených 7 518 družic z dřívějšího povolení. SpaceX nyní chce sladit tyto překrývající se plány a oznámilo, že po získání licence pro provoz sítě Starlink druhé generace zažádá o úpravu současného povolení, čímž by došlo k „výraznému snížení celkového počtu družic na oběžné dráze“. Firma to v oficiální komunikaci s úřadem FCC přímo neuvádí, ale lze si to vyložit tak, že druhá generace sítě by prostě zcela nahradila původně plánovaných 7518 dodatečných družic pro pásmo V z povolení pro současnou síť Starlink. Po dokončení by tedy konstelaci Starlink tvořilo pouze 4408 družic první generace (místo původních 11 926) a také dalších zhruba 30 tisíc družic druhé generace. Tyto dvě generace by byly nějakou dobu provozovány souběžně, ale lze očekávat, že síť první generace bude časem zcela nahrazena pokročilejšími družicemi druhé nebo třeba i třetí generace.
Družice Starlink druhé generace (V2) jsou výrazně větší, těžší a o řád výkonnější než ty stávající. Elon Musk už dříve prozradil, že družice druhé generace mají délku 7 metrů a hmotnost kolem 1 250 kg. Nově dostupná dokumentace však uvádí rozměry těla družice 6,4 m × 2,7 m se solárním panelem o rozměru 20,2 × 6,36 m a celkovou hmotností 2 000 kg (ale ta je možná záměrně nadsazena a blíže realitě je oněch 1 250 kg). Oproti tomu současná varianta v1.5 má hmotnost jen kolem 300 kg a rozměry těla 2,8 × 1,3 m (plus solární panel má po rozložení 8,1 × 2,8 m). Družice V2 jsou primárně navrženy pro vynášení pomocí kosmické lodi Starship, avšak její vývoj pokračuje pomaleji, než by si Elon Musk přál. SpaceX si proto připravuje půdu pro potenciální alternativu a v žádosti pro telekomunikační úřad FCC zmínilo možnost vynášení družic Starlink druhé generace pomocí rakety Falcon 9. Standardní 7metrová verze družic určená pro Starship by se však nevešla do aerodynamického krytu Falconu, a tak SpaceX plánuje zmenšenou variantu „V2 mini“. Podle dostupné dokumentace je „technicky totožná“ jako verze pro Starship, ale má zmenšené rozměry těla 4,1 × 2,7 m (solární panel má 12,8 × 4,1 m) a hmotnost kolem 800 kg.
Parametry družic Starlink první generace (F9-1), zmenšené druhé generace (F9-2) a druhé generace v plné velikosti. Kliknutím tabulku zvětšíte.
Zatím však není jasné, kdy a jestli vůbec tuto zmenšenou variantu uvidíme. První start Starship se totiž nezadržitelně blíží, takže vynášení družic V2 v plné velikosti by mohlo začít během příštího roku. Bude tedy opravdu nutné vynášet družice V2 také pomocí Falconu 9, když SpaceX stejně ještě potřebuje dokončit první fázi konstelace? Navíc aktuálně už byla ve Starbase spatřena první várka družic Starlink V2, která by mohla být určena pro vynesení v rámci druhé orbitální mise Starship s prototypem kosmické lodi S25, který je vybaven mechanismem pro vypouštění družic Starlink druhé generace.
Text byl převzat ze serveru ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde
