Zmrtvýchvstání není dovednost omezená jenom na biblické postavy a bájná zvířata. Hlavně a především ho pravidelně provozují zajímavé a inspirativní myšlenky a projekty. Ukazuje to i příklad projektu Sea Launch, kosmické odpalovací rampy na vlnách.
Společnost se stejným jménem vznikla před šestnácti lety, projekt ale šel před dvěma lety finančně ke dnu. Poslední start z ropné plošiny Sea Launch se uskutečnil 20. dubna 2009. Od té doby se provozovatel potýkal s existenčními problémy, které se zdály zcela bezvýchodné. Přesto letos obnoví provoz.
Výhodné starty z rovníku
Společnost Sea Launch byla založená v roce 1995 americkým Boeingem a ruskou Energiou, ke kterým se přidal výrobce raket Južnoje. Cílem bylo od počátku nabídnout novou nosnou kapacitu z místa, které umožňuje vynášet těžší náklady, a to z ropné plošiny.
Zvedání rakety Zenit z hangáru na palubě plošiny Ocean Odyssey do startovací polohy
Výhodou je možnost přesouvat se na výhodné místo ke startu blíže k rovníku a bez nutnosti vyjednávat jakákoliv povolení států. Startuje se totiž z mezinárodních vod. Sea Launch přitom není první, kdo s tímto nápadem přišel. V letech 1966 až 1988 byla v zálivu Formósa v mezinárodních vodách poblíž Keni provozována plošina San Marco Equatorial Range.
Při startech z oblasti rovníku navíc rakety využívají vyšší rychlosti rotace Země. Šetří tak palivo. Ušetřená hmotnost se pak kladně promítá do až o několik set kilogramů vyšší nosnosti na nízkou oběžnou dráhu.
Protože cena za dopravu kilogramu nákladu do této výšky se pohybuje kolem několika tisíc dolarů, rovníkové kosmodromy jsou snem všech provozovatelů vesmírné dopravy. Do tropů vyrazí třeba i ruské rakety Sojuz. Už letos na podzim by měla jedna z nich poprvé startovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (odkud běžně startují stroje Ariane).
Nosič odvozený ze sovětské superrakety
Ale zpět na moře. Sea Launch své starty provozoval z bývalé ropné plošiny Ocean Odyssey. Uskutečnila se jich celkem třicítka. Ve všech případech k tomu byla využita raketa Zenit ukrajinské výroby. Ta vychází ze startovacích raketových stupňů sovětské superrakety Energia.
Po ukončení programu raketoplánu Buran a pádu Sovětského svazu nebylo pro druhou největší raketu všech dob využití, a tak se hledal způsob využití alespoň jejích konstrukčních částí. Výsledkem byla dvoustupňová raketa Zenit.
Pro starty z ropné plošiny byla předělána do větší, třístupňové verze nazvané Zenit 3SL (SL = Sea Launch). Má díky tomu nosnost šest tun na geostacionární dráhu, která se nachází ve výšce 35 700 km a je specifická tím, že je na ní oběžná rychlost družice shodná s rychlostí rotace Země. Jinak řečeno, družice je pořád nad tím stejným místem, a proto se dráha využívá pro telekomunikační družice.
Nejdříve havárie, pak bankrot
Rakety Zenit 3SL mají z ropné plošiny devadesátiprocentní úspěšnost startů, což je nejméně pět procent pod dlouhodobým průměrem nejúspěšnějších nosičů (třeba Ariane 5 nebo Delta). Poslední havárie se udála 30. ledna 2007, když ropnou plošinou otřásla mohutná exploze rakety naplněné 500 tunami pohonných látek.
Start satelitu Koreasat 5 v srpnu 2006 z plošiny Ocean Odyssey
Opravy nakonec netrvaly tak dlouho. Už 15. ledna roku 2008 raketa úspěšně vynesla družici Thuraya-3. Bezprostředně po startu komise zjistila, že na vině bylo vniknutí kovové části do čerpadla okysličovadla – kapalného kyslíku. To následně způsobilo zaseknutí pohyblivých částí a samotnou explozi. Při ní samotné se naštěstí nikomu nic nestalo, jelikož personál je v době startu na doprovodné lodi Sea Launch Commander a nikoli na ropné plošině.
Ačkoliv se za rok a půl od obnovení startů uskutečnilo celkem sedm úspěšných startů, Sea Launch se dostávala stále do větších finančních potíží. V červnu 2009 byl vyhlášen tzv. řízený bankrot, který zajistil ochranu před věřiteli a zároveň výhledově umožňoval případnou restrukturalizaci. Koncem minulého roku se většinovým vlastníkem stala ruská Energia, která mimo jiné vyrábí rakety Sojuz.
Obnovení startů už v letošním roce
První start po více než tříleté odmlce se neuskuteční z ropné plošiny, ale z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. V září při něm má být vynesena komunikační družice Intelsat 18. Nicméně už druhý start po obnovení letů se uskuteční z plošiny Sea Launch Odyssey.
Plánuje se na prosinec letošního roku a jako užitečné zatížení poslouží komunikační družice Atlantic Bird 7. Pokrývat by měla oblast severní Afriky a Blízkého východu. Podle Kjella Karlsena, prezidenta Sea Launch, mají v současné době objednávky na celkem deset startů do roku 2013. Budoucnost startů nejen z ropné plošiny se tak zdá být zajištěná pro následujících několik let.
