Z každodenní zkušenosti víme, že veškeré dění v našem vesmíru se realizuje ve čtyřech dimenzích, tři z nich jsou prostorové, tou čtvrtou je čas. S tím snad souhlasí každý. Ale některé teorie předpokládají, že existují ještě další rozměry.
Čtyři rozměry nestačí
Skutečným přeborníkem je na tomto poli tzv. strunová teorie, která tvrdí, že vše kolem nás je tvořeno miniaturními vibrujícími jednorozměrnými útvary - strunami. K tomu, aby její výpočty dávaly smysl, potřebuje maličkost - 6 nebo 7 dimenzí navíc.
Většina teoretiků soudí, že pokud extra dimenze vůbec existují, tak jsou svinuty do malinkých uzavřených smyček řádově o průměrech miliardtin nanometrů. Tím také vysvětlují fakt, že jejich projevy v běžném životě nevnímáme. Ale prozatím nic takového prokázáno nebylo.
Experimentátoři v tomto ohledu upínají své naděje především k ženevskému urychlovači LHC (Large Hadron Collider), jehož spuštění se kvapem blíží.
Právě toto gigantické zařízení by podle nich mělo být schopno dodatečné dimenze detekovat. John Simonetti a jeho kolegové z Virginského polytechnického institutu a Státní univerzity v Blackburgu jsou ale jiného názoru, tvrdí, že stačí pozorovat exploze primordiálních černých děr.
Mikroskopické černé díry
Primordiální černé díry vznikly krátce po vzniku samotného vesmíru. Přestože jsou ve srovnání s dalšími typy černých děr (hvězdné a supermasivní) směšně mrňavé (mají řádově rozměry elementárních částic), váží skoro tolik co menší hora. Z pochopitelných důvodů je nelze zkoumat přímo, nicméně podle některých vědců mohou být zdrojem jedinečného rádiového signálu.
Všechny černé díry, a primordiální černé díry nejsou v tomto ohledu žádnou výjimkou, podléhají vypařování. Jde o kvantový proces, při kterém černé díry ztrácejí na hmotnosti. Čím jsou menší, tím rychleji u nich vypařování probíhá, což může mít v případě primordiálních černých děr dramatické následky, a sice jejich exploze.
Za exploze mohou dodatečné dimenze
Simonetti si myslí, že příčinou těchto výbuchů by mohly být dodatečné dimenze. "Na počátku máme primordiální černou díru, která je větší než svinutá dimenze," říká a pokračuje, "ale jak se díra vypařuje, stále víc a víc se svými rozměry blíží rozměrům této dimenze."
Černá díra se bude nalézat ve velmi zvláštním stavu - bude ovinuta kolem extra dimenze podobně jako gumička na prstu – její další vypařování (a tedy zmenšování) způsobí, že se do dimenze propadne. A nakonec exploduje.
Exploze primordiálních černých děr by měly doprovázet specifické rádiové vlny. A právě ty se skupina astronomů shromážděných okolo Johna Simonettiho rozhodla pomocí radioteleskopů v Severní Karolíně a Virginii objevit. Všichni věří, že jejich detekce je v okruhu 300 světelných let kolem nás možná.
"Jde o běh na dlouhou vzdálenost," tvrdí velký znalec černých děr britský královský astronom Martin Rees, který v minulosti možnost vzniku primordiálních černých děr předpověděl. "Existence těchto děr je nejistá, stejně jako dodatečných dimenzí. Nicméně stojí za to je hledat."
Zdroj: www.arxiv.org1, www.nature.com
