Chystá se nejjasnější úplněk roku. Měsíc se bude zdát větší o 13 procent

  • 12
Trochu vzruchu pro lidi zavřené kvůli koronaviru v domácnostech by mohl přinést jeden vesmírný úkaz. Dnes v noci bude Měsíc v úplňku a zároveň hodně blízko Zemi. Letos již tak velký Měsíc na obloze neuvidíte a ani v předchozích třinácti měsících nebyl tak blízko.

Podobně velký Měsíc byl naposledy v únoru loňského roku, nyní se chystá stejně zajímavá podívaná. Ve středu totiž přijde nejjasnější úplněk, jaký letos budeme moci vidět, tzv. superúplněk. 

Na druhou stranu, úplněk v březnu a nadcházející v květnu jsou jen o málo menší. Při březnovém úplňku byl střed Měsíce vzdálen od středu Země 357 404 kilometrů, v květnu to pak bude 361 184 kilometrů. 

Nejblíže se ale tento rok dostane Měsíc v úplňku k Zemi právě dnes v osm hodin večer našeho času. Astronomové spočítali, že v tu dobu bude od nás Měsíc vzdálen jen 356 909 kilometrů. Přiblíží se tak k Zemi nejvíce od února 2019. Průměrná vzdálenost mezi Měsícem a Zemí je přitom 384 400 kilometrů. 

Superúplněk z března 2019:

21. března 2019

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd nicméně zdůraznil, že přesné vzdálenosti neřeknou příliš o tom, jaký Měsíc lidé na obloze uvidí.

Porovnání relativní velkosti Měsíce při pohledu ze Země letos na jaře (vlevo) a na podzim (vpravo).

„Vzdálenosti jsou totiž určeny pro středy Země a Měsíce. Výrazně tedy záleží na tom, kde na obloze Měsíc pozorujeme. Protože Země má svůj poloměr téměř 6 400 km, znamená to, že pokud nám Měsíc vychází na horizontu, máme v tu chvíli k němu o poloměr Země dál než kdybychom ho měli nad hlavou,“ popsal.

Úplněk nastane několik minut po půl páté ráno našeho času. Měsíc se přitom vyhoupne nad obzor krátce přes sedmou hodinou večerní a zapadne ve středu 8. dubna v šest hodin a 59 minut. 

Pozorování by mělo přát i počasí, podle předpovědi by mělo být jasno.

Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže, přičemž se počítá, že to musí být méně než 361 885 km. 

Superúplňky minulých let

O vlastnostech úkazu podle Suchana rozhoduje například i časový rozdíl mezi nejmenší vzdáleností Měsíce k Zemi a přesnou fází úplňku. Ty bude tentokrát dělit zhruba osm hodin.

Měsíční průměr bude podle Suchana větší asi o 13 procent. „Spíše než velikost Měsíce možná zaznamenáme větší osvit noční krajiny,“ podotkl. V porovnání s průměrnou velikostí Měsíce by to mělo být asi o 15 procent. 

S dubnovým superúplňkem se pojí další zajímavost. Určil totiž datum letošních Velikonoc. Velikonoční neděle, vyjma několika výjimek za století, nastává právě po prvním jarním úplňku. V severní Americe se dubnovému úplňku přezdívá také Pink Moon (růžový měsíc), Grass Moon (travnatý měsíc) nebo Egg Moon (vajíčkový měsíc).

Opakem superúplňku, kdy je Měsíc v přízemí, je Měsíc v odzemí neboli mikroúplněk.

Superúplněk z roku 2014:

10. srpna 2014

,