Start Perseverance proběhl podle plánu ve 13:50 našeho času. Ve 14:05 se stroj dostal na parkovací dráhu, odkud ho další zážeh pošle na cestu k nejbližší planetě.
NASA měla dobrý důvod ho stihnout, výhodné postavení obou planet pomalu končí. V případě (dalšího) odkladu by se start musel posunout o další zhruba dva roky.
Rover nestartoval ke konci trvání „okna“ záměrně – odklad si vynutily technické problémy nosné rakety. Senzor kapalného kyslíku v přívodním potrubí vykazoval během předstartovní simulace na začátku července nestandardní ukazatele. Příslušné týmy na inspekci a vyhodnocení potřebovaly ovšem v podstatě několik týdnů. U startu zařízení za zhruba 2,5 miliardy dolarů není opatrnosti nazbyt.
Šestikolový rover Perseverance je zatím největší a nejsofistikovanější prostředek pro průzkum Marsu. Je vybaven několika přístroji, senzory a kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety.
Je velmi podobný „sesterskému“ vozítku Curiosity, dočkal se ovšem několika vylepšení právě na základě zkušeností s předchozím strojem. Má například robustnější kola, která se u Curiosity během pobytu poškodila, a také silnější „karosérii“. Energii bude stejně jako v případě Curiosity dodávat přirozený rozpad radioaktivního materiálu v izotopovém generátoru vozítka. Celkem se jedná o cca 48 kilogramů oxidu plutoničitého.
Replika vozítka Perseverance. Proti předchozímu Curiosity jsou rozdíly velmi malé, tím nejnápadnějším jsou snad poněkud větší a užší kola.
Novinkou je malá robotická helikoptéra nazvaná Ingenuity (Důvtip), která je prvním vrtulníkem, jenž by měl vzlétnout v řídké atmosféře na Marsu. Zkoumat má blízké okolí vozítka, a to vždy jen po několik minut.
Replika minihelikoptéry Ingenuity (Důvtip), která na Mars poputuje spolu s roverem Perseverance. Půjde o první létající průzkumný prostředek určený pro extrémně řídkou marťanskou atmosféru (ta je cca 100krát řidší než pozemská). Rotory Ingenuity se tedy budou muset otáček výrazně rychleji než u helikoptér pozemských. Udělají více než dva tisíce otáček za minutu, proti řádově nízkým stovkám otáček za minutu u helikoptér, které se vznáší v husté atmosféře Země.
V současné době na Marsu bádají dvě robotická zařízení NASA – vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum Marsu z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslal NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu také Indie.
