- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Spise by mela prijit gumova revoluce. Kondom na kazdy rozvojovy penis, ktery uz splodil dva potomky...
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
Řešením nedostatku zemědělské půdy je také přechod na veganství, nebo aspoň tvrdé omezení spotřeby živočišných produktů.
Cca 40 % veškeré zemědělské půdy je použito pro pěstování krmení pro živočišný průmysl, což je samozřejmě silně neefektivní a pokud by se na ní pěstovala potrava přímo pro lidi, nasytila by řádově až 10x víc lidí.
Kromě toho veganství silně přispívá k řešení globálního oteplování, protože živočišný průmysl produkuje necelých 20 % veškerých skleníkových plynů.
Bohužel je na každém, jestli bude pokračovat v rozežranosti až do doby, kdy kvůli zemědělské půdě zlikvidujeme veškerou přírodu a až se změní klima, nebo jestli se zamyslí nad svým životním stylem a jídelníčkem.
A nechutně hodně lidí zastává přístup "po mně potopa". :(
Lepší by bylo snížit populaci lidí, protože co je to platné, že dáte najíst 10 x více lidem, když nebudete mít nerostné suroviny pro denní život těchto lidí.
Nicméně - tak jako hra "Letadlo" končí tím, že už není kde brát, tak to samé platí i pro současnou civilizaci.
GM není potřeba. Stačí jen přestat pěstovat PHM na polích
Ono by stačilo postupně omezit pěstování pro živočišnou výrobu.
Ono by stacilo omezit mnozeni ruznych individui.
Svět nepotřebuje druhou zelenou revoluci (i když by se samozřejmě hodila).
Svět potřebuje, aby se obyvatelé zaostalých zemí konečně přestali množit jako králíci.
Protože výsledky jakékoliv další "zelené revoluce" budou zakrátko opět znehodnoceny geometrickým růstem obyvatelstva, které nezná či nepoužívá antikoncepci.
Neřeší se příčiny (vysoká porodnost, nízká kojenecká úmrtnost a prodlužování délky života), a neúspěšně se řeší následky (jak raketovým zvyšováním objemu plodin nakrmit stále více nezodpovědných hladových krků). To nemůže fungovat.
tento svět je postavený na hlavu a nebo jsou lidé zvláštní hříčkou přírody, zvlášť když si uvědomíme fakt že nejrozvinutější a nejproduktivnější zemědělství je tam kde je úroda pouze jednou do roka a je zde půl roku zima a naopak tam kde je léto celý rok a úroda by se dala sklízet i 4x do roka jsou pusté pláně a lidé zde hladoví.Vymýšlí se genetická modifikace rostlin pro větší výnosy, ale zúrodnit pouště a savany se zatím nevymyslelo.
No v mizerně vypadající staré fabrice s dobrým strojním vybavením také vyrobíte víc a kvalitnější, než v perfektní hale vybavené jen svěráky, pilníky a kladivy.
V zemích třetího světa se množí bez ohledu na možnosti tamního ekosystému. A je na zlém bílém muži aby se jim postaral o papů. Aby ti, kteří v podstatě neumí nic jiného. Mohli v tom množení vesele pokračovat. :-)
Genetický základ organismů ve volné přírodě se mění díky náhodným změnám, kdy se poškozená DNA po stresové odpovědi buněk sice opraví, ale vzniknou při tom všelijaké chyby. Šlechtitelé se v minulém století, aniž by genetice ještě tak úplně rozuměli, naučili poškozováním aparátu zajišťujícího dědičnost zvyšovat počet a rychlost výskytu takovýchto chyb, tedy mutací, ze kterých si pak mohli vybírat pro ně ty nejzajímavější. Jako vlivů poškozujících DNA, tedy k vyvolání mutací při šlechtění, začali používat záření a chemikálie. Záření vyvolává (buď přímo nebo prostřednictvím chemických radikálů) poškození molekul v buňkách, tedy i molekul DNA. Živé organismy, a tedy i rostliny, v reakci na poškození začnou vytvářet v buňkách stresové bílkoviny. Některé z enzymů pak při složitých procesech v řetězci DNA odstraní poškozený úsek poskládaných genů, jenž nahradí jeho nově vytvořenou verzí. Ta není vždy úplně identická s původním úsekem, a tak často určuje jiné vlastnosti zmutovaného jedince. V následné selekci pak šlechtitel vybíral takové jedince, u kterých nepřesná oprava poškozené DNA vedla k vlastnostem, které se zdály být pro pěstování namnožených mutantů výhodné. Přičemž výsledné radiomutanty dříve šlechtitelé, po pravdě řečeno, hodnotili jen podle zjevných znaků. Nikoho vlastně nezajímalo k jakým změnám v DNA došlo, jaké se v mutantech tvořily bílkoviny, zda nemohly mít při odlišném složení třeba alergenní účinek. To se mohlo ukázat až po tom, co lidé začali mutanta konzumovat. Což ale, díky rychlému vývoji genetiky, už dávno neplatí.
Mutačním šlechtěním vznikala, ač se o tom moc nemluví, i specifická odrůda tvrdé pšenice, ze které se vyrábějí oblíbené italské těstoviny. Tvrdá pšenice se používá i k výrobě dalších potravin, jako například kuskusu, různých cereálií či dezertů. Přitom však italské těstoviny měly na přelomu tisíciletí namále. To když propukla „semolinová aféra“, kterou odstartovaly německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ty zveřejnily patřičně okomentovaný výtah z pravidelné výroční zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Ve zprávě bylo mimo jiné uvedeno, že od roku 1963 došlo k uvedení do praxe celkem 2252 radiačních mutantů, pokrývajících odhadovaných sedmdesát procent veškeré orné půdy. Vzápětí „skandál mutantů“ propukl v plné síle. Desátého května 2001 pak agentura Reuters přinesla tuto tiskovou zprávu: „Aktivisté environmentálních a spotřebitelských skupin vyzvali dnes k zákazu veškerých potravin obsahujících křížence získané pomocí zářením indukovaných mutací.“
Zmiňované nové rostliny po genetické úpravě porostou jinak. Ovšem nikde zatím není řečeno, zda nebudou ukládat více živin do slámy, namísto toho, aby je využívaly ke tvorbě zrn.