„Jsem přesvědčen, že do konce roku bude prvním lidem k dispozici vakcína proti covidu-19,“ míní Jakub Dvořáček. „Záleží na tom, jak proběhne finální zhodnocení slibných vakcín v Evropské lékové agentuře. A samozřejmě zda Evropská komise schválí využití těchto vakcín pro evropskou populaci.“
Vakcína by podle Dvořáčka mohla být k dispozici pro české občany ve větším množství na začátku příštího roku. „Mohlo by to být buď v lednu, únoru nebo březnu. A řeč je o vakcíně, která je v tuhle chvíli nejdále, tedy že se dokončuje třetí fáze jejího klinického hodnocení, to je vakcína společnosti AstraZeneca.“
Očkování v ČR by mělo být podle Dvořáčka dobrovolné. „Výroba očkovací látky trvá kolem šesti až sedmi měsíců. A pouze několik společností bylo schopno zahájit výrobu vakcíny už v době jejího klinického hodnocení. Máme zprávy o tom, že třeba AstraZeneca zakládala výrobu už někdy v květnu, ale ve stejné fázi jsou i další farmaceutické společnosti, například Pfizer/BioNTech nebo Janssen.“
Jakub Dvořáček v Rozstřelu připomněl, že se testování v tuto chvíli účastní zhruba 50 tisíc lidí po celém světě. Celý proces se urychlil tím, že se uskutečňuje v takzvaném adaptivním modelu. To podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu neznamená, že by očkovací látky, které se dostanou na trh, nebyly bezpečné.
Vakcína bude bezpečná
„Pokud dojde k centrální registraci a schválení Evropskou komisí, tak vakcína musí být bezpečná,“ říká Dvořáček. „Musí splňovat všechny parametry jako běžná vakcína či běžný léčivý přípravek, který o registraci požádá. To, že to probíhá rychleji, je vyváženo tím, že je do hodnocení zapojeno obrovské množství dobrovolníků.“
To, že se při testování vyskytnou problémy, jak k tomu došlo i během přípravy vakcín proti covidu-19, je podle Jakuba Dvořáčka zcela běžné. „Vrátím se ke společnosti AstraZeneca. U dobrovolníků se mohla vyskytnout skrytá onemocnění, která v době jejich zařazení do studie nebyla známa, projevila se až v průběhu času.“
A právě k tomu podle Dvořáčka zřejmě došlo. „Při přerušení studie se vyhodnocuje to, zda tento zdravotní problém byl způsoben vakcínou, nebo právě zdravotním stavem daného člověka, o kterém se nevědělo. To se děje běžně. Pak se vše vyhodnotí a pokračuje se dál. Naopak, kdyby se to nestalo, tak bych měl sám pochybnosti o tom, zda je to v pořádku.“
Podle Jakuba Dvořáčka uspěje během testování hned několik slibných vakcín a dá se předpokládat, že většina z nich se nakonec bude využívat v praxi. „Já dokonce doufám, že jich uspěje více. Je totiž potřeba i z hlediska produkce vakcíny mít výrobu co nejvíce rozloženou.“
V Rusku a Číně už se očkuje
„Poté bude na zdravotnických odbornících, aby vybrali pro konkrétního člověka vakcínu, která je pro něj výhodnější. Ale výrobní kapacity jsou omezené a právě toto je důvod, proč si myslím, že během příštího roku budou moci být očkováni ti, kteří budou chtít.“
Podle Jakuba Dvořáčka je dokonce možné, že z kandidátních vakcín budou nejúspěšnější očkovací přípravky z Ruska nebo Číny. „Nicméně aby tyto vakcíny byly dostupné pro evropské pacienty, tak by společnosti, které jsou za jejich vývojem v Rusku a Číně, musely dodržet správnou klinickou praxi.“
Ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu netuší, zda už se vakcínou nechali naočkovat vrcholní představitelé Ruska a Číny, včetně prezidentů Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. „Je jisté, že čínské i ruské vakcíny se už používají v určitém emergentním módu. Tedy pro určité skupiny lidí jsou v tuto chvíli dostupné. Ale nedokážu říct, jestli si tito pánové vyhodnotili rizika tak, že se oni sami nechali naočkovat.“
I v těchto zemích, stejně jako v ČR, mají úřady podle Jakuba Dvořáčka nastavené pořadí, ve kterém se vakcína bude postupně dostávat mezi jednotlivé skupiny obyvatelstva. „Máme třeba lidi, kteří jsou součástí krizové infrastruktury, tedy nejvíce exponované lidi v první linii, a ti by měli být očkováni jako první. To by měli být třeba zdravotníci.“
Klíčové je podle Dvořáčka skutečnost, že EU, USA, ale třeba i nadace Billa Gatese proinvestovaly část výzkumu a tím umožnily farmaceutickým společnostem vzít na sebe finanční riziko s výrobou. „Do posledního momentu, kdy vakcínu schválí Evropská komise, totiž společnosti nevědí, jestli se výsledný produkt k pacientům dostane. Teď jsou založené miliardy dávek, které by měly být dostupné po celém světě.“
V Rozstřelu po Skypu hovořil Jakub Dvořáček podrobněji i o vývoji léku na koronavirus a o české vakcíně na covid-19. Podle něj má tuzemský vývoj očkovací látky smysl. „Šance tu je, i když malá. A pokud by se to povedlo, bylo by to nesmírně zajímavé,“ říká ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
