Zapomina se na poceni. Zivot ohrozujici je treba 28 stupnu pri 95 % relativni vlhkosti vzduchu. Oproti tomu 40 stupnu pri 50 % bez problemu prezijete. Na Sahare, pokud budete pit 10 litru vody za den, vam sice bude vedro, ale nic se vam nestane. Pro Evropana je obdobi destu v tropickem pralese prakticky k nepreziti a neni to o tom, ze by tam bylo treba 40 stupnu, je tam treba 28 a vzduch je nasycen vodou. Vzduch neodvede odpadni teplo z tela a vy se potite, jako sileny, ale pot se neodparuje, ochlazovani o vyparne teplo vody nefunguje. Thor Heyerdahl tvrdil, ze se dam jenom lezet a jakakoli cinnost je unavna.

10 litrů na den už mi přijde hodně, i velké množství vypité vody může zabít. A kdyby tam bylo třeba 60 stupňů, tak by to zdejší lidé asi nemuseli vydržet ani s dostatkem vody k pití, když by nebyla možnost stínu ani se polít.

No to je sice hezké vypočítat odpadní teplo a kolik se ho odvede a pocení..., ale proč je mě sakra vedro? Bude mě vedro při 35, 34, ..., kdy přestane?

Pokud jde o teplotu na slunci, nevím proč se stále trvdí, že to je nesmysl. Teplota je dána kinetickou energii pohybujících se částic (vzduchu) - vzorec se učí na sřední škole - E = 3/2kT, kde k je Boltzmanova konstanta - a takhle se dá vypočítat teplota kdekoli, obvykle se tak počítá tam, kde je skoro vakuum, protože tam je teploměr na nic.

Teplota na slunci je zavádějící údaj, protože při stejných podmínkách se různé materiály ohřejí na rozdílné teploty (závisí zejm. na tom, jak dobře přijímají sluneční tepelné záření a jak snadno se chladí okolním vzduchem). Vzduch bude mít na slunci (v dostatečné vzdálenosti od rozehřátých objektů) pravděpodobně podobnou teplotu jako ve stínu. Jak se bude "přehřívat" člověk pak na slunci závisí více než na teplotě vzduchu na intenzitě slunečního záření, na tepelném záření okolních objektů a na povrchu jedince (např. dle oblečení) a na proudění vzduchu (které zvyšuje ochlazovací výkon pocení).

To, že člověk produkuje teplo a proto je mu v 36°C horko ví každý debil. Nechápu smysl toho článku.

Spíš mi už dlouho vrtá v hlavě jiná věc. Jak se třeba obyvatelé Kuvajtu dokáží uchladit, když je tam 4 měsíce v kuse přes den ve stínu 47-52°C a v noci neklesne teplota pod 35°C. Takové počasí tam je permanentně celé léto. Takový stavební dělník, co celý den maká na stavbě a vyrábí tak dost tepla, se těžko může jít schovat do klimatizované haly.

Asi jsou na to zvyklí a někde někdo tvrdil, že má člověk časem řidší krev, tak to třeba vnímá jinak. Mě úplně stačilo letošních 35 a to jsem mimo kancl ani nic nedělal.

Proč je nám teda vedro? Jsem ten článek nějak nepochopil. Nejde to shrnout do 2 vět?

Co se týče toho ochlupení tak to je jasný případ pro Occamovu břítvu ne?

Proč asi evoluce nezbavila srsti s parazity třeba takového vlka? 

Protože evoluce je výmysl?

Přesně tak, jde o poměrně jednoduchou tepelnou úlohu. Předpokládáme-li (značně zjednodušeně), že vzduch kolem člověka neproudí a není ničím dalším zahříván (nesvítí na něj slunce), bude součinitel přestupu tepla do okolí kolem 10 W/m2K. Při okolní teplotě 33 °C a teplotě těla 37 °C to dává přestup 40 W/m2. Pokud už ale máme pouze 21 °C, pak je přestup tepla 160 W/m2. To znamená, že se při 21 °C do okolí odvede čtyřnásobek tělesného tepla oproti okolní teplotě 33 °C.

Jinak zajímavá konkrétní čísla jsou i zde: http://www.tzb-info.cz/404-tepelna-pohoda-a-nepohoda, z nich už lze vykoukat, proč není příliš pohodlné válet se na gauči v 21 °C bez oblečení 

Teorii se štěpením a odpadním teplem bych nevymyslela, ale sama sobě jsem si to vždy vysvětlovala tak, že teplotu 36,5 mají vnitřní orgány, na povrchu jsme chladnější, takže je logické, že když má vzduch "teplotu těla", tak nám je vedro. Z toho samého důvodu nás voda této teploty hřeje a nemáme pocit, že ji nevnímáme, protože je stejná jak my.

Na povrchu jsme chladější? Já když si měřím teplotu, tak si jí neměřím uvnitř orgánů a většinou mívám cca 36,7C.

Zas je člověk o něco chytřejší. Díky

no on bude taky problem ze na slunci je este tak o 15 az 20 stupnu vic

Ne, na slunci je ještě tak o 5000°C víc.