Tak tohle mne opravdu dokáže rozesmutnět: "Většina skutečně dobrých článků pochází z poměrně malého okruhu špičkových vědců. Často jde o odborníky, kteří působili v zahraničí a do Číny je přilákala štědrá finanční podpora. V čínské vědecké produkci však stále převládají málo čtené články domácích autorů v domácích časopisech s mizivým dopadem." Když čtu takového formulace tak je mi smutno, protože ukazují hlavní problémy, se kterým se potýká česká věda.

1. Pro koho podporujeme vědu? Jaký má smysl věda, která není dělána primárně pro "domácí" zákazníky? Jistě, když je nějaký výsledek natolik skvělý, že se uplatní i ve mezinárodním měřítku tak je to paráda, ale je to opravdu hlavním cílem? Podle mne má věda (a výzkum) přinést zlepšení podmínek pro místní lidi. Vážně si někdo myslí, že základem jakéhokoliv byznysu (a věda a výzkum není svým způsobem dnes nic jiného než specifický typ byznysu) je úspěch na vzdálených odbytištích namísto úspěchu na místním (tj. blízkém) trhu?

2. Co je to dobrý článek? Kolik lidí z běžné praxe čte impaktované časopisy ve srovnání s domácími odbornými časopisy? Jaký asi bude mít dopad článek o nějaké nové technologii, který si přečte řekněme 10 miliónů potenciálních čínských uživatelů/odběratelů oproti článku, který si přečte nějakých 10 tisíc světových vědců a řekněme 5 tisíc mimočínských uživatelů/odběratelů?

3. Mezinárodní uplatnění je ta pověstná špička ledovce, která ale nemůže vzniknout, bez široké základny "domácí" vědy dělané pro "domácí zákazníky". I tomu skutečnému ledovci kouká nad hladinu moře jen 1/10 objemu. Jenže se podívejte jak jsou nastaveny podmínky "hodnocení" vědy v České republice. Pro ty co neví jak to funguje, tak ze vědecké výstupy dostává jejich autor/organizace tzv. RIV body, některé typy výstupů více bodů, za jiné méně a za některé nedostane nic. Podle současných pravidel nedostane autor článku za česky psaný článek nic, česky psaná odborná periodika nejsou totiž impaktována. A k čemu to povede?

Nevím jak jinde,ale v mém oboru je pokus o publikování v českých "odborných" časopisech zcela bezcenný. Potenciální okruh čtenářů jsou totiž jen mí kolegové.Informace co nejsou publikované v kvalitním  časopise (samozřejmě v angličtině) jsou na vždy ztracené.

A takto funguje i třeba v Číně, článků je  tolik, že není v lidských silách si procházet i všechny nekvalitní články z místních odborných časopisů.

1. Moderní věda je (až na výjimky, jako je třeba lingvistika) nutně mezinárodní. Jak byste chtěl zajistit, aby věda zlepšovala pouze podmínky pro místní lidi? Jedině tak, že by nic nepublikovali, škudlili by si to... A to jsme stovky let zpátky, v době, kdy musel každý astronom všechno vymýšlet od začátku, protože jeho kolegové z jiných zemí si psali poznámky do šuplíku.

2. U významnějších vysoce impaktovaných časopisů jsou to statisíce. A dále trochu zaměňujete "místní odborný časopis" s místní reklamní přílohou.

3. Ano, nutnost psát anglicky je na delší diskuzi, ale je to logický požadavek vzhledem k mezinárodnímu charakteru vědy.

Víte ja mám dojem, že přehlížet Čínu je velice nerozumné. Je to země , která ma potenciál a v budoucnosti nám  udělí mnoha překvapení.

No a co? Vzhledem k počtu obyvatel by měla být Čína ve všem první, to by byl normální stav žádné prekvapeni

A on ji někdo přehlíží? Spíš bych řekl, že taková ta vrozená sebestřednost Číny a dělání si všeho po svém se sama dostává do situace, kdy ji vlastně ostatní jsou nuceni přehlížet. Jestliže čínští vědci často píší do místních časopisů v čínštině, tak se nemůžou divit, že to nikoho nebude a ani nemůže číst...

Pro vedce by nemel byt problem napsat clanek v anglictine.