Sponzoři fondu Neuron: Karel Janeček (nahoře), Libor Winkler (vpravo dole) a...

Sponzoři fondu Neuron: Karel Janeček (nahoře), Libor Winkler (vpravo dole) a Dalibor Dědek s obrazem Josefa Hlávky, mimo jiné hlavním mecenášem České akademie věd a umění, k jejímuž odkazu se dnes hlásí česká Akademie věd. | foto: NFN

Čeští mecenáši vyhlásili vítěze vědeckých cen. Některé míří i za oceán

  • 0
Nadační fond obchodníka Karla Janečka v úterý předal ceny za celoživotní dílo a milionové výzkumné granty pro české vědce. Ceny, udílené letos za podpory dvou nových mecenášů, mířily přesto z velké části za hranice České republiky.

V sále Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském náměstí v Praze se večer v úterý 5. listopadu sešla trochu netypická směs podnikatelů a vědců. Rozdělovaly se největší české soukromé vědecké ceny, ocenění nadačního fondu Neuron. Jde o (menší) českou obdobu vědeckých cen s velkými dotacemi, kterých v posledních několika letech nečekaně přibylo.

Fond matematika a úspěšného podnikatele v oboru strojového obchodování na burze Karla Janečka začal fungovat v roce 2010 a od té doby pravidelně uděluje několik ocenění s celkovou dotací v milionech korun. Letos do fondu přibyli další dva sponzoři: Dalibor Dědek, majitel firmy Jablotron, a Janečkův dlouholetý spolupracovník Libor Winkler z firmy RSJ. V dalším roce by měl přibýt i další mecenáš, ale jeho jméno zatím není oficiálně známo.

Nové logo fondu Neuron, dříve Nadačního fondu Karla Janečka

Letos se udělovala ocenění ve třech tradičních kategoriích (medicína, matematika, ekonomie) a přibyla kategorie fyzika, kterou zaštiťuje "nově příchozí" Dalibor Dědek. V každém oboru se rozděloval milion korun na granty a kromě toho se udělovaly i ceny za celoživotní dílo s menší finanční dotací.

Milion na práci

Na výzkum v medicíně získal milion František Štěpánek z VŠCHT. Jeho oceňovaná laboratoř (získal např. velký grant programu IDEAS), pracuje na vytvoření miniaturních chemických robotů, kteří mohou dopravovat léčebné látky na různá místa v těle.

Grant v oboru ekonomie získal Filip Pertold (rozhovor s ním jste si na iDNES mohli přečíst nedávno). Porovná, jakou šanci získat zaměstnání mají matky malých dětí v Česku a v Dánsku. Cílem výzkumu bude zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje kariérní postup žen, možnost pracovat ve vedoucích funkcích, uplatnění dosaženého vzdělání a výběr studijních oborů tak, aby se uplatnily na trhu práce a mohly propojit rodinný a profesní život. Pertoldovým "snem" je změna veřejné politiky a zvýšení podílu pracujících žen s malými dětmi.

V oboru fyziky soutěž vyhrál Michal Malinský, který chce zpřesnit náš odhad životnosti protonu. Tato kladně nabitá částice je velmi stálá, protony se prakticky nerozpadají, ale fyzikové neví jistě, zda jsou stálé absolutně, nebo jen mají tak dlouhý život, že jejich rozpad prakticky nevídáme. Michal Malinský by se chtěl věnovat zpřesnění odpovědi na tuto otázku. Dnes se životnost atomu odhaduje na zhruba 1033 let, ale nejasnost v odhadu je ohromující: možná až šest řádů. Český fyzik by nejistotu rád snížil na jediný řád, aby bylo možné navrhnout co nejvhodnější experiment, který by na otázku životnosti protonu mohl odpovědět měřením.

Grant v oboru matematiky se rozpůlil. Jan Kalina se bude věnovat zlepšování práce s "velkými daty". Zkombinuje dva modely statistiky, aby bylo možné vyloučit chyby vyvolané tím, že počet proměnných přesahuje počet pozorování. Tato tzv. robustní analýza pomáhá třeba při určování vlivu genů na náchylnost k některým onemocněním, kde se vědci musí probírat doslova záplavou různých údajů a měření.

Druhou polovinu si odnesl Michal Koucký. Zabývá se teoretickou informatikou, která vytváří matematické základy pro porozumění výpočtům. Díky grantu bude pokračovat v práci na teorii, která ukáže, jestli lze určitý matematický problém vůbec efektivně vyřešit. Pro takový postup v matematice či programování rozhodně není nedostatek příležitostí.

Za léta práce

I když jsou ceny určeny českým vědcům, ty celoživotní letos třikrát putovaly do USA. V oboru medicína ji převzal odborník na prevenci mozkové mrtvice pomocí katetru Jiří Vítek, který pracuje od roku 1969 za oceánem. Katetr je laicky řečeno dlouhá tenká hadička, kterou lékař vsune do krevního oběhu v tříslech a postupně dostrká až do jedné ze dvou krčních tepen. V případě omezení průtoku krve může člověka postihnout mozková mrtvice.

Lékař může vývoji zabránit speciálním balonkem (a poté tzv. stentem), který katetrem zasune na místo. Profesor Vítek zdokonalil tvar katetru, takže se snadněji aplikuje, což je důležité zejména u starších pacientů, kterým může příliš dlouhá doba zákroku způsobit komplikace. Zdokonalený katetr nese Vítkovo jméno a mezi odborníky je znám pod zkratkou VTK.

V USA od roku 1970 působí i oceněný odborník na centrálně plánované ekonomiky Jan Vaňous. V době studené války pracoval v týmu, který pro americkou vládu připravil studii mapující ekonomické slabiny Sovětského svazu. Závěry týmu inspirovaly amerického prezidenta Reagena k vyhlášení "Vesmírných válek", což Sovětský svaz hospodářsky zcela vyčerpalo a přispělo k pádu komunistického bloku.

Za oceánem působí i oceněný matematik Vojtěch Rödl, odborník na kombinatoriku a teorií grafů. Od roku 1987 přednáší na Emory University v Atlantě. Profesor Vojtěch Rödl je první český matematik, který dostal pozvání přednést hlavní plenární přednášku na světovém kongresu všech matematiků v roce 2014.

Nabídce k emigraci tak z oceněných odolal jedině nositel ocenění za fyziku Bedřich Velický. Je jedním z mála ve svých oborech skutečně celosvětově uznávaných českých teoretických fyziků, byť v trochu okrajovém oboru elektronové struktury pevných látek. Podstatně přispěl k tomu, že dnes máme přesnější kvantové modely chování pevných látek. Je také uznávaným pedagogem.