Nešťastná událost, kdy blesk zasáhl ženu v ulicích Prahy, znovu připomněla, že tato skutečnost není z oblasti science-fiction. Podle Českého statistického úřadu v Česku průměrně ročně zemře jeden člověk na zásah bleskem. Ale například v roce 2008 se stalo obětí zásahu bleskem hned pět osob. Mnohem více pak bylo lidí, kteří zásah bleskem přežili.
To ukazuje na to, že podobné události nelze podceňovat. Podrobně jsme o tom psali před téměř deseti lety, a tak je dobré si tyto rady připomenou v době, kdy České nebe protíná rekordní počet blesků. Za jednu noc jich meteorologové napočítali asi 300 tisíc.
Tajemný blesk
Bouřkový blesk není ničím jiným než elektrickým výbojem. Jiskrou, dalo by se říci. Výboj atmosférické elektřiny cestuje rychlostí cca 60 tisíc m/s (216 tisíc km/h) s rozptylem až 500 MJ energie a nábojem 1 - 5 coulombů. Proud se pohybuje kolem 40 kA, může ale dosáhnout hodnot násobně vyšších. Napětí se odvíjí od délky blesku a dosahuje až miliardy voltů (od sto megavoltů po jeden gigavolt).
Teplota bezprostředně kolem bleskového kanálu dosahuje 10 tisíc stupňů Celsia - vyšší, než na povrchu Slunce (pod povrchem je ale teplota na zcela jiné úrovni - někdy se dokonce udává teplota okolního vzduchu až 30 000 °C. U náhle zahřátého vzduchu dojde k prudkému rozpínání, které je původcem ohlušujícího zvuku, který nazýváme hřměním.
Podstatu blesku začali vědci odhalovat až v 18. století. Ani po sto padesáti letech výzkumů ovšem ještě vědci nevědí, jak přesně blesk vzniká, konkrétně co způsobuje polarizaci elektrického náboje v bouřkové oblačnosti.
„Těch teorií je více,“ vysvětlil nám před téměř deseti lety RNDr. Petr Novák, Ph.D., vedoucí radarového oddělení ČHMÚ. „Žádná zatím dokonale nevysvětlila veškeré jevy, které v souvislosti s blesky pozorujeme.“
Jedna z nejuznávanějších teorií, někdy nazývaná gravitační, mluví o hromadění kladného elektrického náboje v malých částicích vody v horní části mraku, zatímco dole se nacházejí větší částice s nábojem záporným. Náboj se mezi stoupajícími a klesajícími částečkami přenáší dotykem, jakoby se odíral.
Narůstá zde tedy napětí v centru negativního náboje (spodní část mraku) a mezi zemí (pozitivní náboj). Vzduch, který zde působí jako izolátor, už posléze nedokáže napětí oddělit - dochází k výboji.
Bouřkový mrak
Ale ani to není tak jednoduché. Atmosferický blesk, který vnímáme jako jediný výboj, je obvykle série několika výbojů. „Nejprve dochází k takzvanému vůdčímu výboji, ten ale běžným okem obvykle nepozorujeme,“ přibližuje Petr Novák. „Teprve následný zpětný výboj, který nese hlavní náboj, vnímáme jako blesk.“ Dojde k již zmíněnému rozžhavení vzduchu uvnitř bleskového kanálu a zahřmění. Vysoká teplota je taky důvodem, proč může blesk těžce poškodit stromy - při průchodu dochází k rapidnímu zahřívání vody na povrchu větví či přímo uvnitř dřeva, ta se okamžitě přemění v páru a strom doslova roztrhne zevnitř.
Mnohem vice se o blescích, jak se před nimi chránit a další informace, dozvíte z již zmíněného článku zde, z něhož jsme čerpali.
