"Při dnešní návštěvě Vladimira Putina v letecké továrně Suchoj ve městě Komsomolsk na Amuru si mohl premiér prohlédnout letoun páté generace v závěrečné fázi výroby," uvedl podle agentury Reuters vicepremiér Sergej Ivanov.
|
Suchoj PAK FA Osádka: 1 pilot zdroj: Wikipedia.org |
Jedná se buď o letoun nyní označovaný jako Su-47 Berkut, nebo o zatím utajovaný model s označením PAK FA či T-50. Druhé variantě by odpovídalo i omezení pro novináře v průběhu Putinovy návštěvy, kdy bylo zakázáno fotografovat v prostorách továrny.
Rusko na modelu PAK FA spolupracuje s Indií. Indická varianta je označována jako Suchoj/HAL FGFA a má místo jednoho obsahovat dvě sedadla.
Ruská i indická verze pak má podle internetové encyklopedie Wikipedia vycházet z kombinace vlastností a designu letounu Su-47 a nerealizovaného projektu MiG 1.44.
O obou zmiňovaných letounech páté generace se hovoří jako o prvních opravdových konkurentech vychvalovaného amerického letounu F-22 Raptor.
Rusko se nyní nachází ve fázi, kdy se snaží vylepšit svoji armádu, aby byla schopna účinné akce v moderních high-tech konfliktech. Proto také ministerstvo obrany hodlá zvýšit výdaje na nákup moderních strojů.
Podle prohlášení představitelů ruské vlády se mají první oficiální testy nového letounu uskutečnit ještě letos. V případě kladných výsledků by se mohlo uvažovat o jejich zařazení do armády možná již příští rok.
Suchoj PAK FA si má brát řadu vlastností z modelu Su-47, který je na první pohled zvláštní svou negativní geometrií křídel. Může se pochlubit systémem měnitelného vektorování tahu (TVC) a také částečně využívá technologii Stealth, která jej "zneviditelňuje" před standardní radarovou technikou.
Moderní radary mají zachytit protivníka na vzdálenost stovek kilometrů a v takové vzdálenosti jej také za pomoci nejnovějších raket vzduch-vzduch zasáhnout.
Přídavné kachní plochy vyřešily problémy s ovládáním stroje při velkých úhlech náběhu, uvádí server Miltary.cz. Tyto přídavné plochy byly s úspěchem použity již u předchozích typů strojů 4,5. generace - u Su-33, Su-34, Su-32FN, Su-35 a Su-37.
Model Su-47 je schopen akce za každého počasí, ve dne i v noci a mezi jeho další přednosti patří i rychlý start, což snižuje nároky na délku startovací plochy.
Ruský premiér Vladimir Putin 11. května 2009 v kokpitu civilního letounu Suchoj Superjet 100 během návštěvy Gagarinovy letecké továrny ve městě Komsomolsk na Amuru. První civilní letoun postsovětské éry Rusko představilo již loni. - více o Suchoj Superjet 100 čtěte zde
Americká loď na piráty
Zatímco Rusové o novém letounu stále ještě mlží, Američané již se svou novou lodí LCS tajnosti nedělají. Zkratka znamená Littoral Combat Ship, to jest pobřežní válečná loď. Podle britského listu Daily Telegraph může být nasazena například při potírání pirátství.
Na vývoji a výrobě lodi se podílejí se od roku 2005 firmy Lockheed Martin a General Dynamics. První prototyp LCS-1 byl oficiálně spuštěn na vodu letos v lednu (na veřejnosti se však objevil již v červenci 2008). LCS-2 by měl být hotov do konce tohoto roku.
Nová americká válečná loď Freedom, první z nové generace plavidel označovaných LCS, se poprvé ukázala na veřejnosti v červenci 2008
Pobřežní fregata LCS je moderním vojenským plavidlem, které minimalizuje množství obslužného personálu, a dává tak větší prostor pro bojovou část posádky.
Loď s délkou přes 110 metrů a maximální rychlostí blížící se téměř 93 km/h pojme na svou palubu dva vrtulníky SeaHawk.
Osazenstvo lodi čítá 75 osob, z tohoto 35 se má zabývat jen bojovými úkoly. Námořníci budou mít k dispozici čtyři kulomety pro 12,7mm náboje či rychlopalný kanon ráže 57 milimetrů s dostřelem asi 14,5 km, který vystřelí až 220krát za minutu. Počítá se i s raketami typu Raytheon SeaRAM.
I když původní rozpočet zhruba 220 milionů dolarů (cca 4,5 miliardy korun) byl při vývoji LCS překročen více než dvojnásobně, americká armáda hodlá nakoupit v následujících letech hned 55 těchto lodí.
