"Hlavním smyslem je zvýšit bezpečnost léků, nanotechnologie to dovedou," řekl ČTK Václav Rejholec z farmaceutické společnosti Zentiva. Dodal, že v tuto chvíli není na českém trhu produkt postavený na nanotechnologiích. Zentiva se podílí na vývoji cíleného léku proti rakovině prsu ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie a Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
"Není to přímo nanotechnologický systém, ale jde o cílené dodání účinné látky doxorubicin na místo určení. Umožní to snížit nepříznivé vlivy a zlepšit snášení léčby pacienty, navíc u laboratorních zvířat posiloval imunitu," upřesnil Rejholec. Než však začnou lék běžně užívat pacienti, je podle něj otázkou ještě řady let.
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková dodala, že nanotechnologie se využívají také jako nosiče na krytí defektů tkání. Česko v tom má podle ní prioritu, na Technické univerzitě v Liberci byly vyvinuty nanovláknité textilie, které ústav využívá jako nosiče buněk pro přemostění defektů v mozku a míše. Další oblastí využití je značení pomocí nanočástic, například kmenových buněk, takže lze sledovat jejich osud v organismu u pacientů pomocí magnetické rezonance.
Podle vědců budou mít nemocní velký užitek z nanotechnologií již v blízké budoucnosti. Nanosenzory v lidském těle mohou například sledovat, kdy diabetik potřebuje svoji dávku inzulínu. Senzory zabudované do náramkových hodinek mohou zjistit nebezpečné množství škodlivých plynů v ovzduší a upozornit na možný astmatický záchvat.
Velmi významnou oblastí jsou kontrastní látky pro nukleární magnetickou rezonanci, kde se většinou využívají nanočástice oxidů. Další podobnou oblastí je cílená likvidace nádorů: nanočástice se usadí v nádoru a ozáří infračerveným nebo vysokofrekvenčním elektromagnetickým zářením.
