Systémy domácího kina "all-in-one"– hit letošních vánoc
Kompletní systémy domácího kina jsou v současné době nejprodávanějšími výrobky v oblasti spotřební elektroniky. Ještě před dvěma lety byly tyto systémy pro někoho pouze snem, protože se jejich ceny pohybovaly vysoko nad hranicí třiceti tisíc. Dnes lze v hypermarketech zakoupit kompletní sestavu s reproduktory i DVD přehrávačem i pod hranicí pěti tisíc. Systémy "all in one" (vše v jednom) se proto stávají běžnou součástí většího množství domácností. Série článků o domácích kinech je určena především pro všechny laiky, kteří si chtějí udělat obrázek o tom, co každý výrobce nabízí, jaké technologie nesmějí kinu chybět a kolik ho co bude stát. První díl tvoří obecný úvod, který vysvětluje některé základní pojmy a co může uživatel od různých modelů kin čekat. V dalším díle se podíváme na konkrétní sestavy na trhu. Nebude se jednat o test, ale o přehled, který by vám měl pomoci při výběru. Nejdříve jsme se podívali na systémy v ceně do 20 tisíc.
Dnešní trh s domácími kiny lze přirovnat k barevné paletě: všechny barvy jsou barvami, přesto se od sebe navzájem liší. Stejně tak jsou na tom jednotlivé systémy - mají unikátní vlastnosti, které jiné nemají, a každý výrobce se snaží zlákat nakupujícího na jinou technologickou vymoženost. Základní funkce jsou však vesměs stejné: téměř každý přehrávač v sestavě zvládá přehrávat MP3 soubory, má DPL (Dolby Pro Logic) a umí přehrávat vypálená DVD či CD. K této problematice se ale budeme věnovat podrobněji až za chvíli. Pokud patříte mezi náročnější uživatele, kteří si chtějí postavit kino z jednotlivých komponent, rady při nákupu AV receiveru a reproduktorů naleznete zde.
Z čeho se kompletní systém skládá?
Obyčejnou sestavu zpravidla tvoří DVD přehrávač s dekodérem a zesilovačem, pět reproduktorů a subwoofer. V některých případech může být zesilovač integrován do subwooferu nebo ho tvoří samostatná jednotka.
Přehrávač je velmi důležitou součástí kina, která bude dělat parádu ve vašem interiéru. Jeho design však není tak důležitý jako jeho technické specifikace. Důležitější než sledovat přední část přehrávače je řádně prozkoumat část zadní, kde se nacházejí přípojná místa. Ta ovlivňují, co všechno budete moci připojit, a jak kvalitně. Některé systémy do 20 tisíc korun nemají progresivní RGB výstup (nejkvalitnější obraz) a nebo nemají dostatečné množství jiných vstupů či výstupů. Pokud chcete připojit video či satelitní receiver, aby hrály přes reproduktory zakoupeného systému, je dobré se při koupi na všechny možnosti odborně školeného prodejce zeptat.
Jednotka přehrávače často obsahuje zesilovač, to však nemusí být pravidlem. Ve velkém množství systémů je zesilovač integrován do subwooferu. V tomto případě se jedná o aktivní subwoofer. Aktivní subwoofer může být samozřejmě i tehdy, pokud je zesilovač systému umístěn jinde, stačí, aby měl subwoofer vlastní zesilovač a napájení. Pasivní subwoofer nehraje samozřejmě tak dobře jako aktivní, basy nejsou tak mohutné a přesné, zvuk může být také značně zkreslený.
Na tuto jednotku celkově je třeba si dát dobrý pozor, protože její kvalita značně ovlivňuje prostorový efekt celého systému. Čím je pevnější a stabilnější, tím kvalitněji bude hrát a přinese vám větší požitek z filmu. Sílu basů ovlivňuje nejen její velikost, ale také umístění v místnosti. U subwooferu samozřejmě není pozice tak důležitá jako u samotných reproduktorů, protože lidský sluch není schopen rozpoznat místo, odkud basy vycházejí.
Reproduktory se dělí do několika typů, u systémů "all-in-one" však nelze čekat nic jiného než malé satelitní „repráčky“. To však neznamená, že hrají špatně. Do menších a středních místností většina systémů sedne. Pro větší místnosti se modely také najdou, ale je třeba vybírat. Nutné je zjistit, jakým způsobem jsou reproduktory konstruovány a jaký výkon systém má.
Reproduktory v této kategorii můžeme ještě rozdělit na dva typy. Repro prvního typu má klasický vzhled a vypadá podobně jako počítačové, jen je větší. Bedýnky lze postavit na stolek nebo skříňku, případně k nim dokoupit stojánky. Druhý typ reproduktorů rozhodně na skříňku nepostavíte, jsou umístěny na noze, aby nemusel uživatel dokupovat stojánky – jsou součástí stojánku (nohy). Tento typ reproduktorů působí velice elegantně, ale je třeba dát pozor, abyste byli schopni je v místnosti umístit. U všech reproduktorů samozřejmě záleží na materiálu bedýnky, ve které jsou umístěny (viz Obecné rady pro nákup na konci článku).
Funkce
DVD-R, CD-R a spol. – je třeba říci, že v současné době už většina přehrávačů v těchto systémech zvládne přehrávat vypálená DVD, nejčastěji DVD+R. Pokud používáte na počítači mechaniku, která vypaluje DVD-R disky, není třeba se obávat nekompatibility, přesto je lepší být v tomto případě opatrnější než u DVD+R. Formát DVD-RAM není příliš rozšířen, jeho hlavním zastáncem je společnost Panasonic, v jejíž stáji najdete hned několik systémů, které ho podporují.
SVCD/VCD - pokud nemáte DVD vypalovačku a domácí video vypalujete na obyčejné CD, měli byste podpoře těchto formátů věnovat zvýšenou pozornost. VCD (Video CD) podporuje větší množství přehrávačů, SVCD (Super Video CD) zatím tak silnou podporu nemá. Některé přehrávače však tento formát přehrát umějí, aniž by to bylo uvedeno v jejich specifikacích. Je proto třeba při koupi projevit vlastní iniciativu a přinést si vlastní SVCD a na místě ho vyzkoušet.
MP3, WMA a další – s formátem MP3 není dnes ani u levných systémů problém, v případě WMA je to horší, přesto se najde řada systémů, které si s ním poradí. Opět je třeba projít všechny technické specifikace vybraného produktu.
JPEG CD – za novinku lze považovat podporu čtení obrázků v tomto formátu z kompaktního disku. Pro majitele digitálního foťáku může být při výběru dokonce kritická, protože prezentace fotek na televizní obrazovce má skutečně něco do sebe. Čtení obrázků z CD však zatím rozhodně všechny přehrávače neumí. JPEG CD si nepleťte s Kodak Photo CD.
SACD a DVD-A – i když nelze v kategorii levných kin čekat audiofilské srdce, jsou u některých výrobců tyto high-endové nosiče podporovány. DVD přehrávače společnosti Sony kupříkladu přehrají SACD stejně jako přehrávače, které jsou součástí systémů "all-in-one". DVD-A disky můžete přehrát na přehrávačích společnosti Panasonic. Tyto disky ale spustíte i na systémech jiných výrobců, i když nejsou oficiálně podporovány. Stejně jako u SVCD je třeba osobně disk zkusit. Tyto sestavy ale nejsou schopny reprodukovat zvuk tak, abyste poznali rozdíl oproti klasickému CD. Pokud je zvuk na SACD/DVD-A v multikanálovém zvuku, je samozřejmě rozdíl patrný, alespoň z hlediska prostoru, nikoliv kvality.
Dekodéry – kromě kvality reproduktorů je ještě potřeba věnovat pozornost dekodérům (čipům, který dekódují příslušný formát zvuku). Většina systémů dnes podporuje DPL II (Dolby Prologic II), DD (Dolby Digital) i DTS – více informací o technologiích naleznete na dolby.com a dtstech.com. Původní Dolby Prologic je už samozřejmostí. DTS je nejkvalitnější ze zmíněných formátů. Dalších přípon u DD jako EX se nemusíte bát, systém zvuk bez problému dekóduje.
Tuner – velké množství přístrojů obsahuje také tuner (rádio), většinou i s RDS (funkce, která umožňuje na displeji zobrazovat textové informace vysílané rádiovou stanicí). Téměř všechny modely domácích kin stylu All-in-one se snaží nahradit klasické hifi. Dnešní trendem je, aby se tyty elektronické mašinky staly centrem vaší domácí zábavy, nejsou tedy vyráběny pouze za účelem sledování filmů. Integrace tuneru je tedy běžnou věcí.
Obecné rady pro nákup
Pokud vybíráte domácí kino nižší třídy, je potřeba dát pozor na materiál, ze kterého jsou jednotlivé komponenty vyrobeny. Mluvit o velikosti a dalších fyzikálních parametrech snad není třeba. U dražších sestav je třeba zase pozorně projít specifikace, protože většinou disponují nadstandardními funkcemi. Před koupí je také velmi dobré poslechnout si několik systémů v akci, a to jak při přehrávání filmu, tak hudby. Některé skvěle reprodukují zvuky na filmovém disku, ale s hudbou si tak dobře neporadí. Dvoupásmové přední bedny jsou pro poslech hudby vhodnější. Zadní reproduktory mohou být klidně menší. Centrální reprosoustava má zpravidla více reproduktorů a je větší, na její kvalitě velmi záleží, jak kvalitně budou reprodukovány dialogy ve filmu.
Domácí kino není moudré kupovat v super- a jiných marketech, protože zde většinou neprodávají odborníci, kteří jsou schopni vám podat podstatné informace. V těchto obchodech jsou také často prodávány neznačkové produkty, jejichž kvalita je velmi často pochybná. Kromě toho, že vám je na místě nebudou ochotní předvést, k nim často ani neobdržíte kompletní technické specifikace. Některé systémy se prodávají už za cenu pod 5 tisíc (!), což je skutečným lákadlem. Je pravda, že někdy dokonce v základních kritériích obstojí a hrají ve své cenové kategorii slušně, přesto jejich nákup nedoporučujeme. Většina systémů je šitá horkou jehlou a nejsou tak kvalitní jako značkové systémy, u kterých se v případě problému dovoláte oficiálního zastoupení výrobce i na našem území.
Pokračování příště...
V následujcím díle seriálu se podíváme na vyběr těch nejzajímavějších kompletů, které jednotliví výrobci na českém trhu nabízejí. Bude se jednat o přehled trhu s kiny do 20 tisíc korun. Třetí a poslední díl se bude věnovat modelů nad 20 tisíc.
