Uvědomují si to především hráči multiplayerových počítačových her. Zamíří na nepřítele, vystřelí, ale netrefí ho. Nemusí být přitom tak nešikovní, stačí, že má jejich internetové připojení pomalou odezvu, označovanou jako latence či zpoždění. Jako hraniční se přitom bere odezva maximálně 20 milisekund, cokoliv nad tento limit již může reakci uživatele ovlivňovat. Ideálu pod osm milisekund se přitom dosáhne jen v rámci městských sítí.
Právě toto byla jedna z tezí, která zazněla na letošním fóru širokopásmového internetu UBBF 2018 pořádaném společností Huawei.
Aby nedošlo k omylu, že se nyní mají poskytovatelé internetu zaměřit pouze na jednu vlastnost, a to latenci. I nadále bude důležité zvyšovat kapacitu celé sítě, a to až do poslední míle, což je označení pro připojení od posledního uzlu do domácností. „Kapacita je tak nezbytná, ale ne dostatečná podmínka,“ zazněl pohled jednoho z poskytovatelů internetu, který na konferenci představoval své vize.
Odezva jako konkurenční výhoda
Právě nadstandardně nízká latence může být jednou z dalších vlastností připojení, kterou mohou poskytovatelé a operátoři nabídnut jako svou konkurenční výhodu, nebo si za ni mohou chtít nechat zaplatit. A když si uvědomíme, kolik jsou hráči ochotni zaplatit za různá vylepšení do her, jako jsou například skiny v populární hře Fortnite, určitě by se našlo nemálo uživatelů, kteří by si za menší zpoždění a tím pádem rychlejší reakci rádi připlatili.
I když by se mohlo zdát, že zpoždění závisí pouze na vzdálenosti uživatele od serverů, hrají zde roli i další aspekty. Důležitá je například kvalita domácího routeru, především tehdy, pokud se přes něj připojuje uživatel bezdrátově.
Nezbytná je zároveň i kvalita sítě poskytovatele, i to, jak rychle dokáže řešit problémy a různé nedostatky na síti. Nehovoříme přitom pouze o celkovém výpadku služby, ale i o problémech, které mohou vést ke ztrátě paketů (balíčky s daty), které se následně musí odeslat znovu.
Právě investice do maximálně bezproblémové sítě mohou na jednu stranu přinést internet s minimální odezvou a zároveň s vyšší kapacitou.
Porovnání hlavních aspektů systému pro samořiditelné automobily a internetové sítě, která sama detekuje problémy a automaticky je opravuje.
Pořadatel konference zde přinesl podrobnosti o svém systému chytře řízené sítě, která má sama řešit některé problémy a díky umělé inteligenci předcházet potenciálním problémům. To zní na první poslech dobře, ale na druhou stranu to znamená přebudování klíčových prvků sítě. To si vyžádá náklady, stejně jako budování optické sítě. Jen ta totiž dokáže i do budoucnosti nabídnout dostatečnou propustnost a zároveň i latenci.
Na propustnost se nezapomíná
Na konferenci byla zmíněna potřeba zvyšovat kapacitu kvůli novým formátům, které budou chtít uživatelé požívat. Velké nároky budou mít pořady v 8K, ale s spolu s tím se počítá se stále větším využíváním virtuální reality a sledováním 360° videí.
Zařízení pro Cloud VR se neobejde bez krabičky, která na serveru vygenerovaný obraz přijme a posílá do jednoduchých brýlí.
Plány výrobců hardwaru pro síťové služby jsou tak daleko, že zkoušejí platformu na streamování her ve virtuální realitě, kde bude vše renderováno na serveru a uživateli půjde obraz přímo do virtuálních brýlí.
Tato technologie nazvaná jako Cloud VR je však vhodná k nasazení pouze v rámci městské sítě, kde mezi serverem a samostatným zařízením není příliš velká vzdálenost, právě kvůli zpoždění. Na demostánku jsme mohli systém vyzkoušet, ale vykreslování bylo poměrně pomalé a ve spuštěné střílečce bylo „cítit“ zpoždění.
Plány švýcarské telekomunikační společnosti Swisscom na pokrytí Švýcarska optickou sítí.
Ne všude je možné a jednoduché rychle budovat optické sítě, ale někdy je až překvapivé, v jakých zemích mají operátoři takové ambice.
Konkrétně Švýcarsko, které je známo svými horami a značně odlehlými sídly. Místní operátor Swisscom na konferenci nastínil, že hodlá do roku 2025 pokrýt vysokorychlostním internetem 90 procent obyvatelstva.
