Od počátku až k .NET

Zdá se, že je definitivně odzvoněno klasickým Windows a aplikacím takovým, jaké je známe dnes. Na plné čáře vítězí platforma .NET. Co nám vlastně přinese, na čem je postavená a proč bychom ji měli brát vážně, to se postupně dozvíte v následujícím seriálu.
Platforma Microsoft.NET je vizí společnosti Microsoft pro příští roky. Veškeré produkty a služby, které nyní jsou obsaženy v platformě .NET představují integrovanou strategii této firmy a vzhledem k tomu, že operační systémy této firmy se staly de facto standardem v prostředí osobních počítačů, přenosných zařízení (PDA) a nyní i sítí, můžeme uvažovat o tom, že naznačují směr příští cesty, kterou se zřejmě bude ubírat vývoj uživatelských prostředí a aplikací provozovaných na těchto zařízeních.

Na úvod této práce se budu zabývat obecnými fakty, které .NET předcházely. Začnu prostředím internetu - standardem HTML, dále popíšu změny a přínosy, kterých bylo dosaženo použitím skriptovacích jazyků a dynamických stránek vůbec. Tím vytvořím prostor pro představení myšlenky platformy .NET. Dále se budu věnovat technologiím, na kterých je .NET založeno a vysvětlím podstatu standardů XML, SOAP, UDDI, WSDL. Poté vykreslím základní schéma .NET Framework, což je základní stavební kámen celé technologie. Pak představím některé produkty, které už v rámci platformy fungují a používají se, nebo se o nich hodně mluví a nakonec stručně porovnám rozdíly mezi .NET a J2EE, což je konkurenční platforma firmy Sun, která byla představena dříve. V úplném závěru se pokusím zhodnotit rozdíly mezi současným stavem a změnami, které může .NET přinést pro běžného uživatele.

2. Východiska
 

2.1. HTML a statické stránky

Internet jako médium v počátcích sloužilo k prezentaci informací. Informace byly zobrazeny jako statické stránky, k psaní těchto stránek se používalo standartu HTML (Hypertext Markup Language) - umožňoval ke každému zobrazenému elementu (slovo, obrázek, tabulka) přidat hypertextový odkaz, kterým se bylo možné při vyhledávání informací dostat na jinou stránku. Hypertextové odkazy vytvářely vzájemně propojené stránky, sítě a daly název službě WWW (World Wide Web) - stránky propojené odkazy připomínaly pavučinu - je propojená v mnoha místech a z jednoho místa do druhého se dá dostat několika možnými cestami. To ale není to jediná výhoda, kterou nám hypertextové odkazy dávají. Díky nim bylo možné vyhledávát informace o něco efektivněji. Pokud sledujete určité téma, můžete se pomocí odkazů na související témata, klíčová slova a příbuzné pojmy dopátrat obrovského množství informací k danému problému.

Statické stránky, však mají jednu velikou nevýhodu. Není možné měnit jejich obsah. Pokud např. potřebujete některé části stránky prezentovat v jiném jazyce, musíte vytvořit verze dvě, každá z nich se bude odlišovat pouze malou částí. Při nutnosti takto měnit obsah části stránky by vznikla situace, kdy byste museli udržovat velké množství různých verzí jedné stránky a brzy by se jejich správa stala neúnosnou. Dalším krokem vpřed tedy jsou dynamické stránky.

2.2. Dynamické stránky

Dynamické stránky jsou generované na místě, odkud je načítáme. Můžou být generované externím programem, skriptem nebo jakoukoliv jinou technologií. Odstraňují výše zmíněný nedostatek statických stránek. Můžete libovolně měnit obsah stránky a v jednu chvíli může několik uživatelů prohlížet různé verze jedné a té samé stránky. Tato vlastnost umožňuje rozvoj internetových aplikací. K takovéto aplikaci se může připojit mnoho uživatelů ve stejném čase a provádět různé operace a využívat služeb, které aplikace nabízí, limitem je jen kvalita aplikace, výkon serveru, na kterém je aplikace provozována a technické parametry připojení a přenosové sítě.

V souvislosti se stále rostoucím využíváním sítě internet a internetových aplikací vyvstává mnoho nových problémů a spousta otázek, jak tuto práci zeefektivnit. I přes široké rozšíření prostředků výpočetní techniky a technologií jak např. umožnit komunikaci mezi nimi, stále můžeme říci, že jako individua používáme mnoho různých zařízení k jednomu účelu - vyhledávání informací a komunikaci. A protože mnoho těchto zařízení stále ještě neumí spolupracovat navzájem, trávíme mnoho času učením se ovládat nová zařízení, nové služby a synchronizovat data, která ve všech těchto zařízeních využíváme. Jako ilustraci uvedu příklad z vlastní zkušenosti: jako student dvou škol využívám výpočetní techniku v obou z nich, dále používám jeden počítač doma a jeden na koleji, vlastním mobilní telefon a používám několik různých e-mailových adres. Je velice těžké nejen synchronizovat, ale i přistupovat k datům, které například používám v obou školních sítích. Pokud se mi podaří nějakým způsobem data udržovat aktuální všude, musím čelit nekompatibilitě verzí různých programů a podobným problémům. Platforma Microsoft.NET jedním z pokusů, jak se s těmito problémy vypořádat.

Zatím to sice nebylo příliš o .NETovém prostředí, ale věřte tomu, že bez malého úvodu byste si těžko uvědomili závažnost a hloubku celé problematiky. V příštím díle už to bude opravdu o myšlenkách .NET.