Domácí kino je dnes už součástí mnoha domácností, většinou se jedná o nižší nebo střední třídu výrobků. Velice populární jsou komplety „all in one“ neboli „vše v jednom“, které lze většinou ověnčit označením „dobrý poměr cena/výkon“. Samotná myšlenka domácího kina je velice stará, už v 70. letech se objevovaly první systémy v bohatších amerických domácnostech. Tím myslím klasickou promítačku a nějaké to ozvučení. Dnes je domácí kino ovšem úplně jiné, slovo digitální je zde určitě na místě, protože klasická kazeta se v něm už moc neuplatní. Vše pořádně začalo s DVD, které s sebou přineslo úžasně čistý obraz a prostorový zvuk. V tomto článku se budeme věnovat AV receiverům a reproduktorům, velice důležitým složkám domácího kina, ne jejichž kvalitě stojí většina požitku z filmu. Obraz je sice důležitý, ale zvukový vjem je v tomto případě nejdůležitější. Jak tedy postupovat při výběru?
AV receivery
Zkratka AV skrývá dvě slova – Audio a Video, z toho vyplývá, že tento přístroj sdružuje audio i video signály, odkud je zase dál posílá do reproduktorů v případě audia a do zobrazovacího zařízení u videa. Audio signál je veden ze zdroje, v našem případě DVD přehrávače, nejčastěji optickým nebo koaxiálním kabelem - samozřejmě za předpokladu, že jím DVD přehrávač disponuje. Jinak lze použít i klasickou analogovou kabeláž, každý kanál musí být veden zvlášť, což je u novějších formátů problematické, protože pro ně ještě nejsou DVD přehrávače připravené. Sedmikanál u nižší a střední třídy proto nejlépe vedeme optickým kabelem. Kabel je tenký, není moc vidět, ale současně přenáší zvuk ve výborné kvalitě. Je třeba dát pozor při jeho zapojování a manipulaci s ním, je velice křehký a snadno se zlomí. Vzhledem k jeho vyšší ceně, zhruba 900 korun za 0,5 metru, není opatrnosti nazbyt. Receiver by měl disponovat více než jedním vstupem, protože jeho součástí je samozřejmě i zesilovač. Je pravděpodobné, že budete připojovat časem další komponenty jako například MD rekordér či samostatný CD přehrávač.
Přístroje mají také vestavěný FM/AM tuner pro příjem rádiového vysílání, RDS je celkem běžnou součástí i levnějších modelů.
Dekodéry
Podle ceny se odvíjí i výkon a technologická vyspělost přístroje. Tyto dva faktory jsou pro zákazníka asi nejdůležitější. V nejnižší cenové kategorii jsou dnes vybaveny dekodéry Dolby Digital 5.1 a DTS, disponují ovšem většinou i Dolby Prologic nebo Dolby Prologic II. Prologic vytváří z obyčejného dvoukanálového zvuku, konkrétně sterea, pseudo prostorový zvuk. V soustavě 5.1 využívá všech reproduktorů, do zadních je ale vysílán stejný zvuk, tudíž nehrají odděleně. Prologic II je znatelně lepší než původní verze, zadním kanálům byl přidán výkon a znějí lépe – prostor je více cítit. Co se týče výkonu, tak podle něho bychom měli vybírat reprosoustavy, ale k tomu až za chvíli.
Střední třída a vyšší přístrojů, tedy skupina nad 20 tisíc, obsahují dekodéry novějších formátů. Cenová hranice samozřejmě není pevná a i přístroje pod 20 tisíc disponují některými dekodéry. Dražší přístroje zvládají už i sedmikanálový zvuk zaznamenaný v DTS-ES nebo Dolby Digital EX, dále pak kupříkladu DTS Discrete 6.1 či DTS Neo:6.
Funkce
Bohaté možnosti nastavení jsou samozřejmé, pokud například není u přístroje možné upravit zvukové spektrum – basy, výšky, středy –, nejedná se o kvalitně provedený produkt. Některé „lidovější“ produkty mají tyto funkce značně omezené. Upravovat vzdálenosti reproduktorových soustav lze snad u všech přístrojů. Jednotliví výrobci také využívají svých laboratoří pro vývoj různých prostorových, ale i zvukových efektů typu EAX, kdy můžete poslech hudby upravit pro různé typy místností atd.
Vstupy a výstupu
O kvalitě přístroje nehovoří jenom počet wattů a dekodérů. Co bychom si počali s receiverem, který by neměl dostatečný počet vstupů a výstupů! Když se nad smyslem receiveru zamyslíme, zjistíme, že ho lze využít i jako přístroj pro sdružení video signálů a jejich následné odeslání do dalších přístrojů. Pokud kupříkladu zamýšlíte koupi projektoru, bez televize se stále neobejdete, protože sledovat večerní zprávy přes projektor je přece jen drahé. Proto lze svést signály z videa, dvd či satelitního receiveru do AV recieveru a poté je vyslat do televizoru a projektoru. Jak je vidět, není problematika toho zařízení tak jednoduchá, jak se může zdát, je proto velice důležité před koupí vybraného přístroje zapřemýšlet o tom, co budete v budoucnu do kina přidávat, aby na to byl váš reciever připraven.
Kromě klasického analogu disponují dražší výrobky i kompenetními vstupy, které zaručují vysokou kvalitu přenášeného obrazu.
Certifikace THX
Tato certifikace se objevuje u střední a vyšší třídy přístroje a zaručuje kvalitu kupovaného přístroje. Je pravda, že touto nálepkou se rozhodně nemůže pyšnit jakýkoliv produkt, protože k jejímu získání je potřeba splnit přísné normy. Produkty jsou zkoušeny v Lucasových laboratořích (George Lucas, režisér a průkopník digitálního filmu), kde se jim věnuje tým odborníku. Na základě naměřených údajů se rozhodují, zda certifikát udělí či nikoliv. Musím ale zmínit, že udělení certifikace je velice drahé, a proto mezi stejně kvalitní produkty s certifikací i bez ní je velký cenový rozdíl, leckdy i více než deset tisíc korun. Proto není divu, že někteří výrobci po udělení certifikátu couvnou a certifikát nechtějí – jejich produkt by totiž byl neúnosně drahý a značka THX jim zato nestojí.
Reprosoustavy
Soustavu je nutné vybírat až podle toho, kolik kanálů zvládne váš receiver, a podle jeho výkonu. Cena reproduktorů musí být také úměrná, poskládat drahé s levnými komponentami je k ničemu. Repro je také třeba volit podle použití: budete kinou používat pouze pro filmy nebo hodláte poslouchat i hudbu? Chystáte se přehrávat SACD či DVD-audio disky? To jsou faktory, které jednoznačně ovlivňují výběr.
Pro systém okolo 50 tisíc lze vybrat menší reproduktory na stojanech, které jsou také vhodné do menších místností, kde není nutný vysoký výkon a každý metr je drahý. Pro běžného spotřebitele by měly být menší reproduktory plně dostačující. Co určitě nedoporučuji, je pasivní subwoofer, tedy subwoofer, který nemá vlastní napájení. Většina systémů „vše v jednom“ má bohužel právě pasivní subwoofery. Cena těchto systému je však nízká, jak již bylo řečeno výše.
Velké soustavy nad 50 tisíc uspokojí náročnějšího diváka i posluchače. Nejenže mají výraznější basy a výšky, ale celkový dojem z filmu je lepší, zvuk je sytější a bezprostřednější. K dražším reproduktorům je ale také potřeba výkonnější zesilovač, aby je takzvaně „utáhl“. Kromě toho si zaslouží jistě kvalitní kabely.
Kabely
Právě kabelům většina obyčejných spotřebitelů nevěnuje takovou pozornost. Jejich kvalitu ale není radno podceňovat, ani v nejlevnější kategorii nedoporučuji používání dodávaných kablíků. Systém za několik desítek tisíc korun může nekvalitní kabeláž posunout s trochou nadsázky o třídy níž. Několik tisíc se proto vyplatí investovat i do kabelů, abyste svou celkovou investici využívali naplno. U střední a vyšší cenové třídy určitě stojí za to koupit zlacené kabely se stíněním.
Resumé
Při výběru receiveru i reproduktorů je dobré projít nabídku více výrobců a navštívit poslechové studio, kde naleznete většinou i odborníky. Ti vám poradí a proberou s vámi vaše nároky. U kompletů nebo levnějších systému není osobní návštěva u vás doma nutná, ale při koupi dražších produktů se rozhodně vyplatí pozvat někoho domů. O záruku a další „papíry“ se není třeba ve specializovaných prodejnách bát, kromě toho je povětšinou jejich součástí i servis. Co vůbec nedoporučuji, je nakupovat domácí kino v hypermarketech a obdobných obchodech. I levný systém je dobré kupovat u odborníků.
Související odkazy:
