NVidia X1 si označení superprocesor rozhodně zaslouží. Má 126 grafických jader Maxwell, osm 64-bit výpočetních jader a je energeticky dvojnásobně efektivní než jeho předchůdce K1. To například znamená, že byste si na něm mohli zahrát i náročné herní tituly, přičemž procesor by přitom mohl být schován i v malém kompaktním zařízení.
NVidia s ním však má jiné plány. Jeho výkon 1 TFLOPS, kterým se ještě před patnácti lety chlubily vědecké superpočítače, by měl být využit zejména v automobilech. Jednak pro veškerý myslitelný vnitřní komfort, jednak pro systém autonomního řízení.
Nový procesor je základem dvou speciálních výpočetních jednotek nazvaných Drive CX a Drive PX.
Displeje nahradí vše
Jednotka Drive CX osazená jedním procesorem X1 bude mít na starosti veškeré vnitřní displeje a grafické rozhraní palubní desky. Podle představy výrobců displeje nahradí nejen veškeré „budíky“ informující o provozních parametrech a telematických údajích, ale také všechny ovládací prvky. Renderovaná grafika bude přizpůsobována osobnímu vkusu majitele vozu, jeho náladě a aktuální potřebě.
Samozřejmostí budou nejen obrazovky zábavního systému pro cestující na zadních sedačkách, ale i navigace s 3D zobrazením budov, nadjezdů a dalších prvků. Nutno podotknout, že kupříkladu právě vizualizace navigace byly sice na prezentaci NVidie v Las Vegas graficky efektní a působivé, ale rozhodně ne příliš přehledné.
Jednotka NVidia Drive CX dokáže zásobovat například dva 4K a čtyři FullHD zobrazovače najednou. Celkové rozlišení 16,6 milionů pixelů však může mezi displeje rozdělit libovolně. Právě tato jednotka bude renderovat obraz všech displejů, včetně HUD (obraz promítaný na přední sklo vozu), nebo elektronických zpětných zrcátek.
Na snímku z plátna to není patrné, ale vykreslení grafiky je fantasticky jené a realistické - včetně stínování a simulace materálů.
Výrobce uvolnil i balík softwarových nástrojů CX Drive Studio, ve kterém mohou automobilky snadno nastavit všechny grafické prvky a způsoby jejich chování. Budíky tak mohou mít virtuální kožený potah, stejně jako například sedačky.
Od asistenta po autonomní řídicí systém
Současné asistenční systémy využívají skupiny radarů, ultrazvukových čidel a kamer. Díky své ceně se tak tyto pokročilejší systémy dostávají jen do luxusních modelů automobilek. To by podle NVidie mohla změnit právě druhá představená jednotka Drive PX.
Veškerou senzorickou funkci by převzaly kamery s vysokým rozlišením, jejichž obraz by jednotka Drive PX zpracovávala. Díky obřímu výpočetnímu výkonu a systému hloubkové neurální analýzy obrazu by dokázala vyhodnotit umístění a změnu rychlosti a směru vozidel, bude registrovat i pohyb chodců, cyklistů a zvířat (i jejich částí, pokud budou ve výhledu překryty například zaparkovaným vozidlem), číst význam dopravních značek, sledovat semafory a vyhodnocovat spoustu dalších parametrů.
Rozpoznávání obrazu je velmi podrobné, rozliší například cyklistu od chodce - každý se totiž bude v provozu chovat jinak.
Analýza obrazu dokonce rozpozná druhy vozidel a může tak dát řídicímu systému podnět, že má zastavit na kraji vozovky a pustit houkající sanitku, nebo zastavit policejnímu vozu s majáčkem.
Pod pojmem „autonomní řídicí systém“ si rozhodně nepředstavujte vozidlo, které se pětikilometrovou rychlostí souká na parkovací místo. Takto vybavené Audi R7 již bez posádky a samozřejmě bez řidiče jezdilo na závodním okruhu v Hockenheimu až 240 km/h a dosahovalo časů špičkových řidičů.
Ze Silicon Valley do Las Vegas také v tuto chvíli jede pětice novinářů ve dvou autonomně pilotovaných konceptech Audi A7, které v Kalifornii získaly „řidičák“. Celkem 550 kilometrů dlouhá cesta zatím probíhá bez potíží, v pondělí v noci auta zaparkovala v Bakersfieldu.
