Vývoj nyní směřuje k nabídce barevných přístrojů, které mají například USB vstup či umožňují přijímání faxů do e-mailové schránky. Podle mluvčího společnosti Telefónica Martina Žabky roste zájem o zařízení s faxem mezi domácnostmi a drobnými podnikateli. Zájem podle něj zvyšuje i možnost použití normálního papíru namísto termopapíru.
Videokonference jsou interaktivní
Dalším trendem je podle ředitele společnosti CNC Patricka Korže sdílení dokumentů prostřednictvím videokonferencí. Ty umožňují interaktivitu, která faxům jako nástrojům komunikace chybí.
Zařízení tohoto typu v tuzemsku využívají zejména nadnárodní firmy či dodavatelé automobilek. Jeho cena se pohybuje od 100.000 do milionu. "Největší zájem je o sestavy kolem 250.000 korun, nebo o pronájem, který začíná na 15.000 měsíčně," dodal.
Faxy však z trhu zcela nezmizely a někteří prodejci je stále nabízejí. Například Telefónica O2 nyní ve svých značkových prodejnách prodává šest typů faxů za cenu od 2500 do 7000 korun. Cena multifunkčních zařízení začíná na zhruba 3500 Kč, ale může se v případě barevného laserového přístroje vyšplhat i na desetinásobek.
Fax letos slaví 40 let
První fax připojený k telefonní lince představila společnost Rank Xerox v roce 1966. Magnafax Telecopier byl mnohem jednodušší a menší než dříve používané přístroje. Masové rozšíření nastalo až ve chvíli, kdy na trh vstoupili japonští výrobci, kteří začali dodávat ještě menší a lépe vybavené faxy, které byly také rychlejší díky používání datové komprese.
Historie faxu je však mnohem delší. Název faxu pochází z latinského "fac simile", což znamená "čiň podobně". Faxový přístroj přenáší obraz pomocí telefonní linky. A to tak, že čte (skenuje) psaný text nebo obrázek z papíru (typicky velikosti A4), rozkládá jej na body (pixely) a pošle jej v binární formě pomocí telefonní linky na jiný faxový přístroj. Ten zprávu přijme a vytiskne její kopii na papír nebo ji uchová elektronicky.
První pokus s dálkovým přenosem obrázků provedl v roce 1842 v Anglii skotský hodinář Alexander Bain na principu dvou psacích per připojených ke dvěma hodinovým závažím, která byla při kývání spojena s drátem a zařízení mohlo reprodukovat písmo na elektricky vodivý povrch. Několik vynálezců v průběhu dalších sta let patentovalo různé systémy věrného přenosu dokumentu - takzvané faksimile.
V roce 1925 Francouz Edouard Bélin zkonstruoval Belinograph - umístil obrázek na válec, skenoval jej silným paprskem světla a fotoelektrická buňka na principu světlo-tma produkovala přenosné elektrické impulzy. Tento princip se ujal a v roce 1934 tisková agentura Associated Press zahájila pravidelný přenos "fotografií po drátě". A o dva roky později, 1. srpna 1936, byl na pražské hlavní poště slavnostně uveden do provozu první československý fototelegraf.
Stejný osud jako video
Fax tak patrně brzy skončí podobně jako videorekordéry. Také ty jsou postupně nahrazovány modernějšími přístroji, jako jsou DVD či harddiskové nahrávací zařízení. Například největší britský obchodní řetězec se spotřební elektronikou Dixons, který provozuje v Česku Electroworld, již před rokem oznámil, že definitivně končí s prodejem videorekordérů.
V česku se sice prodej těchto zařízení stále neukončil, ale prodej těchto zařízení je již dávno za zenitem. "Videorekordérům však ještě zdaleka neodzvonilo. Poměrně populárními se v poslední době například stávají kombinace VCR a DVD přehrávače v jednom zařízení,“ říká šéf obchodů Datartu Pavel Sláma.
