Trh grafických akcelerátorů byl dlouhou dobu poměrně stabilní. Zatímco v jiných odvětvích se na jednotlivých pozicích střídala jedna společnost za druhou, zde byly karty jasně rozdány. Vedoucí Intel nikdo neohrožoval, Nvidia byla jasná dvojka a ani společnost ATI se o svou pozici nemusela příliš bát. Časy se však mění.
Bod zlomu Rok 2003 byl pro trh grafických čipů velice zajímavý. Přecházelo se na 130nanometrovou výrobní technologii, která dovolila přinést čip střední třídy, který mohl být chlazen pouze pasivně. Přidala se také podpora rozhraní DirectX 9.0 a Open GL 2.0 Rozvoj mobilních zařízení, jako jsou notebooky či Tablet PC, přál integrovaným řešením, na což musely firmy ATI i Nvidia reagovat, a v nepolední řadě se objevily zvěsti o podvádění těchto firem v některých testovacích benchmarcích. Navíc společnost Nvidia poněkud ztratila hned na začátku roku něco ze své image, když se ukázalo, že jejich nejsilnější grafická karta asi nebude takový zázrak, jaký se čekal. Během roku se však síly, alespoň co se týká výkonu, více méně srovnaly. Naopak si v očích veřejnosti mírně pohoršila společnost ATI, když vydala grafické procesory s vyšším pořadovým číslem, jejichž výkon však v určitých směrech zaostával za staršími modely. Zvláště bolestivé bylo, že se to nejvíce projevovalo v nejnižší řadě Radeon 9200. Důležitý byl také zostřený cenový boj, který se mezi ATI a Nvidií táhl již delší dobu. I díky ceně se tak kanadské ATI podařilo přesvědčit některé kmenové výrobce grafických karet s akcelerátory Nvidia, aby vyzkoušeli i její nabídku. Velice důležitý krok pro ATI spočíval v získání partnerů, jimž dodávala integrovaná grafická řešení pro základní desky stolních i přenosných počítačů. Nvidia na druhou stranu kontrovala vytvořením čipové sady pro základní desky, která přináší značný výkon, ale rozhodně nepatří mezi nejlevnější. Sečteno a podtrženo, Nvidii se v posledním čtvrtletí minulého roku nepodařilo udržet pozici z konce předminulého roku a musela se spokojit s třetím místem, i když jí druhý stupínek unikl jen o vlásek. Společnost ATI tak zaznamenala výrazný úspěch, když v posledním čtvrtletí minulého roku podle statistik Mercury Research svého rivala předběhla. Rozložení na trhu grafických karet ze čtvrtého kvartálu je tedy následující: společnost Intel drží více než 31% podíl trhu. Druhá ATI se nyní může chlubit 24,9% podílem a třetí Nvidie je těsně za ní s 24,7 %. Ostatní výrobci se museli dohromady spokojit se zhruba 19 %.
Podle zveřejněných výsledků si zákazníky mezi sebou přehazovaly především společnosti ATI a Intel. Co druhému zmíněnému ubylo, to prvnímu přibylo a ještě něco navíc. Jinými slovy Nvidie musí začít přemýšlet, jak se ještě více prosadit na trhu integrovaných grafik. Převedeno do řeči čísel, ztratil Intel během čtvrtletí asi 3,3 %, ATI nabralo 3,9 procenta a podíl Nvidie se snížil o cca 0,3 %.
Možný vývoj ATI se v minulém roce podařilo několik husarských kousků, když doslova pod nosem ukradla Nvidii exkluzivitu některých výrobců. Jedním z velkých úlovků poslední doby je například MSI. Navíc ATI nabízí více než zajímavé ceny (otázka je, jak dlouho jí to vydrží) a dokáže je měnit tak, aby svému rivalovi co nejvíce znepříjemnila život. Ostatně jak jinak je možné interpretovat aktuální snížení ceny modelu 9600SE o jednu čtvrtinu, když je za dveřmi akcelerátor GeForce 5700LE, který má nahradit 5600XT. Nvidia se nyní musí snažit nejen posílit svou pozici na trhu samostatných grafických karet, ale pokusit se ukousnout si větší kousek z perníčku integrovaných grafických akcelerátorů. Zda je touto cestou spojení se společností Transmeta a vytvoření protiváhy intelovskému Centrinu, ukáže jen čas.
