Těžba kryptoměn napomáhá rozvoji v IT světě. Myslí si to Sergey Brin, šéf Alphabetu, kam spadá i Google. Napsal to v dopisu investorům, ovšem nutno zmínit, že digitální měny dle něj mají podružnou roli.
Nad příčinami rozmachu uvažuje i díky tomu, že procesory využívané Googlem se během 20 let zrychlily dvěstětisíckrát. „Původní Pentium II zvládalo 100 MFLOPS, dnešní grafické procesory, které používáme, mají výkon 20 TFLOPS.“
FLOPSMěřítko procesorové výkonnosti. Jde o počet operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Měří se za pomoci speciálních programů. |
Jako jeden z faktorů růstu zmiňuje Brin tzv. Moorův zákon, který říká, že počet tranzistorů na čipu se každoročně zdvojnásobí (později Moore dobu upravil na dva roky). Druhou příčinou je podle něj zvyšující se poptávka po efektivnějších grafických kartách a to jak z řad počítačových hráčů, tak ze sféry těžby kryptoměn. Ty se využívají na ověřování transakcí digitálních měn.
„Třetí faktor je ovšem nejvýznamnější: vzrůstající revoluce strojového učení, které se rozvíjí poslední dekádu,“ vypichuje poslední příčinu Brin. Rozvoj umělé inteligence je tak podle něj hlavním strůjcem boomu výkonných procesorů, který se již svou rychlostí vymyká Moorovu zákonu.
Ovšem současný pokrok je zcela směšný v porovnání s eventuálním posunem, který by mohly přinést kvantové počítače. Alphabet v současnosti testuje 72qubitový kvantový procesor, který by se podle Brina vyrovnal milionům běžných počítačů. „333qubitový procesor by přinesl 1034násobné zrychlení.“ A pokrok znásobený o deset miliard kvadrilionů je v porovnání se současnými dvěma sty tisíci opravdu jinde.
