Americká copyrightová organizace RIAA se domnívá, že se trefila do černého, když začala rozesílat žaloby na jednotlivé uživatele P2P sítí. Vzhledem k tomu, že je v USA používá 60 milionů Američanů, tím určitě vymýtí hudební pirátství a znatelně stoupne prodej CD. Jenže je to trochu jinak. Americká justice si stěžuje, že ji RIAA zbytečně přetěžuje, a co víc, za bukem se smějí skuteční piráti - příslušníci organizovaného zločinu, kteří obchodují s nelegálními audio nosiči.
Černé disky jedou
Podle údajů RIAA poklesl prodej CD v roce 2001 o 10 % a loni o dalších 6,8 - údajně kvůli nekontrolovatelnému šíření hudby po internetu. Pravda je však jiná: Největší ztráty legálnímu obchodu s kompaktními disky způsobují překupníci s plagiáty.
Podle záznamů Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) se podíl pirátských disků na trhu se zvukovými nosiči během posledních tří let zdvojnásobil. Každé třetí prodané CD pochází z nelegální lisovny. Jak IFPI uvádí ve svém posledním bulletinu z letošního července, v roce 2002 se počet prodaných černých kopií zvýšil o 14 % a v celosvětovém měřítku překročil miliardu kusů. Hodnota padělaného zboží se odhaduje na 4,6 miliardy liber.
Zlatá éra CD skončila spolu s vinylem
Stříbřité kotouče byly na vrcholu slávy v roce 1999, kdy bylo v USA vydáno 38.900 titulů. V roce 2001 už to bylo už jen 27 tisíc desek. Podle údajů RIAA znamenaly poslední dva roky snížení produkce CD o čtvrtinu, což se na prodejích muselo zákonitě projevit.
Mark Mulligan, analytik společnosti Jupiter Research, vysvětluje, že hudební průmysl může jen těžko zopakovat úspěch z 80. a 90. let minulého století. Zákazníci se totiž zbavovali vinylů a hromadně kupovali CD verze oblíbených alb.
"Toto období intenzivní výměny nosičů je ale minulostí, proto musel přijít útlum," uvedl Mulligan pro BBC News.
Jednou z příčin současného propadu prodeje je tak paradoxně samotný nosič CD.
Zlevnit nebo zavřít krám
Všechny strádající trhy by si měly vzít příklad z Velké Británie. Tam se totiž loni prodalo rekordních 228 milionů alb. Jak je to možné? Podle Britského fonografického průmyslu (BPI) totiž v průměru nestála ani deset liber, tj. v přepočtu necelých 450 korun. Většina kamenných obchodů se raději přizpůsobila cenám v supermarketech a dravé konkurenci webových prodejců.
Tržby z prodeje sice poklesly, ale s tím se průmysl musí vyrovnat. Současné nadsazené ceny a vysoké zisky z hudebních nosičů nejsou nadále udržitelné.
Nebo na internet...
Do Evropy mohla vnést čerstvý vítr nová iniciativa softwarového gigantu Microsoft, MSN Music Club. Týká se bohužel jen západní části starého kontinentu. Microsoft hodlá, podobně jako Apple s iTunes, integrovat internetový obchod přímo do přehrávače Windows Media Player.
MSN Music Club nabídne přes 200 tisíc skladeb od pěti světových vydavatelství, čili přibližně totéž, co zákazníci najdou také v katalogu iTunes. Službu zaštiťuje britská společnost OD2, která se již delší dobu stará o elektronickou distribuci hudby.
Uživatelé budou moci soubory volně kopírovat, vypalovat, poslouchat v přenosných přehrávačích apod. Většina skladeb bude po 99 centech, populární hity budou stát 1,30 euro. Za "zlaté singly", tj. skladby nasazované do rádií šest týdnů před oficiálním vydáním, zaplatí uživatelé 1,57 euro. Plná alba budou stát 12,49 euro - ceny jsou tedy vyšší než v případě iTunes.
Kdy pronikne Apple do Evropy?
To je zatím ve hvězdách, jenom z uživatelů Macintoshů by se zde služba nejspíš neuživila. Vyjednavači mají zatím spoustu starostí se získáním licencí k Windows verzi pro americký trh, která má být spuštěna koncem roku.
Není ovšem jasné, jak si napřesrok online knihovny v Evropě povedou. Pokud dojde ke zlevnění kompaktních disků tak, jak to naznačuje Británie, a cenové rozdíly mezi albem ke stažení a na fyzickém nosiči budou minimální... Co byste volili vy?
