Excelovat budu v přebalování, chlubí se hokejista Petr Nedvěd

  • 23
Bývalá hvězda NHL Petr Nedvěd (48) a modelka Nicole Volfová (25) se letos stanou poprvé rodiči. Narodí se jim dcera, pro kterou vybrali jméno Naomi. Hokejista prozradil, že na vnučku se moc těší jeho maminka, která si do rodiny už dlouho přála holčičku.

V jakých rodičovských činnostech si myslíte, že budete excelovat?
Petr Nedvěd: Myslím, že hlavně v přebalování. (smích) To mi určitě půjde nejlíp.

Jaké povinnosti byste Petrovi svěřila?
Nicole Volfová: Uspávání a určitě vožení v kočárku. On se vždycky někde rád vypaří sám a je dlouho pryč, tak bych mu ji dala, ať se jde projít rovnou s ní. 

Jak jste se seznámili?
Volfová: (smích) Seznámili jsme se na Miami. Viděli jsme se, proběhla jiskra a potom už to šlo samo.

Byla to láska na první pohled?
Nedvěd: To každopádně!

A neměl jste náhodou už Nicole vyhlídnutou z dřívějška?
Nedvěd: Ne, ne. Máme docela věkový odstup od sebe, to bych musel začít hodně brzo. V té době ještě nebyl Instagram, takže to bych si Nikču asi nikde takto nenašel. Takže to byla spíš náhoda.

Budete mít holčičku. Kdo vybíral jméno?
Nedvěd: Když jsme ještě nevěděli pohlaví, tak jsme miminku říkali Petr, nebo Nicole. Když jsme se dozvěděli, že to bude holčička, tak dlouhou dobu to byla Nicole, ale pak Nikča sama přišla s tím, že by se jí líbila víc Naomi.

Očekáváte, že z ní bude modelka?
Volfová: To právě vůbec. Mě nejdříve napadlo to jméno, a až potom mi došlo, že je vlastně nějaká Naomi Campbellová. Vůbec jsem nemyslela na to, že je to modelka. No ale třeba uvidíme.

Nicole Volfová a Petr Nedvěd

Kdo z vašich blízkých se už nejvíce těší na hlídání?
Nedvěd: Asi moje maminka, protože brácha má tři kluky. Musím tady mámu normálně nabonzovat, protože ona byla zklamaná i ze mě, protože si moc přála dceru, ale bohužel jsem se narodil já! (smích) Dělám si srandu. Už hodně dlouho čeká na holčičku, a je tedy nesmírně šťastná, že se nám to povedlo.

Kdo tomu druhému z vás více podstrojuje? Třeba snídaněmi do postele.
Nedvěd: Snídaně a obědy dělá spíš Nikča, já večeře. No, večeře... Když grilujeme, tak to dělám vždycky já. Ty klasické večeře, tak to zase Nikča. Rádi ale chodíme do restaurací, dvakrát v týdnu minimálně. S malou to teď bude trošku víc problematičtější, alespoň na začátku, takže to vidím na nějaké domácí stravování.

A na čem si Petr rád pochutná?
Volfová: Jednoznačně na sushi, to miluje úplně k zbláznění. Mohl by ho jíst furt. Potom miluje steaky, a co dál? To je všechno. Jenom toto mu stačí k životu.
Nedvěd: Mně stačí sushi, steaky a Nikča! (smích)
Volfová: A pivo!
Nedvěd: Jó a pivo. No děkuju! (smích) A něco na slehnutí.

Jak dlouho trvalo, než jste si uvědomili, že spolu chcete mít miminko?
Nedvěd: Ono to v průběhu našeho vztahu vyplynulo samo. Začátky jsou takové růžové, hodně zamilované až poblázněné, ale po nějaké době ty líbánky skončí, a pak začnete žít reálný život. Za mě nedokážu přesně říct, kdy přesně jsme se rozhodli, ale bylo to spontánní za nás za oba.

Petr Nedvěd

Jak často teď hrajete hokej?
Nedvěd: Skoro už vůbec. Občas jsem chodil do Letňan s bývalými hokejisty, teď tam chodí kluci, kteří se připravují na NHL. Hokeje tam mají velkou úroveň hlavně v létě právě díky nim. Teď jsem ale na to neměl vůbec čas. Hraní hokeje je nyní na druhé koleji. Sice bych se rád k němu vrátil, ale budeme mít úplně jiné myšlenky a starosti. Takže to není na pořadu dne.

Rád chodíte do fitka?
Nedvěd: Chodím, protože do určité míry musím, ale tam mě to nebaví vůbec. Naučil jsem se být tam alespoň půlhodinu, ale déle než čtyřicet minut tam opravdu nevydržím. Rozhodně ráno nejásám: Jupí, jdu do posilovny! Dříve jsem hrával golf, kterému se už tolik nevěnuji a bohužel je to vidět na mé hře. Ale tenis mě hodně naplňuje a je teď takový můj koníček.

Na které momenty ze své kariéry rád vzpomínáte?
Nedvěd: Samozřejmě bronzová medaile na mistrovství světa s národním mančaftem. Měl jsem možnost hrát i na olympiádě za Kanadu, kde jsme získali stříbro... Kdybych to shrnul, jeden obrovský zážitek a splněný sen byla moje kariéra v NHL, která byla naštěstí velice bohatá. Díky tomu, že jsem neměl žádné zranění, to byl můj velký splněný sen. Nemůžu zapomenout ani na Liberec, kde jsem se narodil, vyrůstal a pak tam dokončil kariéru za Bílé tygry. Ani na konec mé kariéry, kdy jsem měl možnost hrát za nároďák. A nynější práce generálního manažera pro národní mančaft mě také hrozně naplňuje.

Který z povahových rysů máte na Petrovi nejraději?
Volfová: Že ráno vstane a hned se usmívá, je takový pozitivní.
Nedvěd: Tak život je krátký. Není to jenom o tom se smát. Říkám, že život je taková delší dovolená, a je lepší, když se na to člověk kouká pozitivně. Spíš si užívá život, než aby se stresoval. Ve finále vám stres v ničem nepomůže. Mám spíše pozitivní vnímání života.

,