Cítí člověk už před zápasem, že mu to tam může padat?
To je ošemetná věc. Zrovna já hraji nejlépe, když se cítím úplně mizerně. Kolikrát se člověk cítí výborně, z první rány trefí tyčku a je to pryč. Pak se trápíte a najednou pošlete gólmana do kouta.
Takže, jak jste se cítil dnes?
Byl jsem negativní, ošklivý na všechny okolo... (směje se)
Hlavně při druhém gólu jste měl štěstí, že? Puk se odrazil od bruslí Tomici za gólmana Peterse.
Ale nebyla to náhoda. Počítal jsem, že se to do branky může dostat. Že to buď on ztečuje, nebo to zavěsí Jarda Kracík, který si najížděl za ním. Chtěl jsem to tak udělat.
Blesklo vám hlavou, že Chomutovu jste v prvním utkání sezony nastřílel čtyři branky?
Na to se nezapomíná, to se povede jednou, možná dvakrát za život. I kdybych to v hlavě neměl, spousta lidí mi to připomene. Ale dnešek to určitě nijak neovlivnilo.
Bylo to hodně ubojované vítězství. Je to cennější, než kdybyste soupeře výrazně přejeli?
Pořád je to jen výhra za tři body, skóre je na konci vlastně nedůležité. Kdyby se za výsledek 9:2 dávalo pět bodů, pak je to jinak. My hlavně chceme vyhrávat a posouvat se v tabulce výš.
Zápasy jdou v rychlém sledu, projevuje už se nějak únava?
Možná v tom, že máme lehčí tréninky... (úsměv) A když se vyhrává, hlava funguje jinak.
