Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ), uvedla agentura RIA Novosti.
„Dne 19. srpna bylo v souladu s letovým programem sondy Luna-25 naplánováno motorový impuls k navedení na eliptickou dráhu. Přibližně ve 14:57 moskevského času bylo přerušeno spojení s kosmickou lodí Luna-25. Pátrání po kosmické lodi a komunikace s ní, prováděné ve dnech 19. a 20. srpna, nepřinesly žádné výsledky. Podle výsledků předběžné analýzy se v důsledku odchylky skutečných parametrů impulsu od vypočtených kosmická loď dostala na nevypočtenou dráhu a zanikla v důsledku srážky s povrchem Měsíce. Příčiny ztráty Luny bude vyšetřovat speciálně vytvořená meziresortní komise,“ uvedla agentura v prohlášení na síti Telegram.
Životní dílo ztraceno. Ruského akademika museli po zkáze modulu hospitalizovat |
Sonda Luna-25 měla na Měsíci přistát v pondělí, jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu. Současný neúspěch je pro ruský civilní vesmírný program velkou ranou, který jej může ještě více omezit, kvůli směřování ruských finančních prostředků do armády.
Nosná raketa s modulem odstartovala 10. srpna v 02:11 moskevského času (01:11 SELČ) z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Modul dosáhl oběžné dráhy kolem Měsíce ve středu 16. srpna. Vědecká zařízení poprvé zapnul 13. srpna a až do soboty hlásil bezproblémový průběh letu. V sobotu ovšem ohlásil nestandardní situaci při manévrech Luny-25, která měla před při přistáním na Měsíc upravit svou oběžnou dráhu.
Byl to první takový projekt v moderní ruské historii, původně na něm měla spolupracovat i Evropská kosmická agentura (ESA), ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu se z něj stáhla. Odlet Luny-25 byl původně naplánován na uplynulé desetiletí, ale vlivem mnoha odkladů se uskutečnil až nyní.
Bylo by to první přistání sondy na jižním pólu. Na Měsíci měla Luna-25 nejméně rok odebírat a analyzovat vzorky půdy a provádět „dlouhodobý vědecký výzkum“.
Přistávací modul měl čtyřnohou základnu, v níž jsou umístěny přistávací rakety a nádrže s pohonnými látkami, v horním prostoru jsou umístěny solární panely, komunikační zařízení, palubní počítače a většina vědecké aparatury.
Suchá hmotnost činila asi 800 kg a při startu měla zhruba 950 kg pohonných látek. Přistávací modul měl 1,6 metru dlouhou robotický manipulátor, který měl odebírat a sbírat povrchový regolit do hloubky 20 až 30 cm, byl vybaven lopatkou a trubkovitým nástrojem pro získávání vzorků, který je dlouhý 4,7 cm a má průměr 1,25 cm.
Luna-25 měl využívat infračerveným spektrometrem LIS-TV-RPM, který měří povrchovou vodu. Sonda měla k dipozici také přístroj ADRON-LR, což je neutornový spektrometr využívající gama záření.
Luna-25 navázala na poslední lunární misi Sovětského svazu, Luna-24, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky a vrátit se na Zemi.
Na projektu Luna-25 a dalších ruských misích Luna-26 a Luna-27 na Měsíc se měla podílet i Evropská kosmická agentura, která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru přerušila spolupráci s Moskvou. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.
