Dá se říci, že Švédsko se stalo první zemí, která začala zavádět ženské volební právo na národní úrovni. Mezi lety 1726 až 1742 se ženy mohly zúčastnit sedmnácti z jednatřiceti vyhlášených voleb místních starostů. Mezi roky 1743 až 1758 hlasovaly ženy při volbě starostů na 32 místech z 45, jenže potom bylo toto právo pro ženy zrušeno.
Dvoukomorový parlamentní systém byl ve Švédsku zavedený v roce 1866. Koncem devatenáctého století se opět o volebním ženském právu vážně diskutovalo. V roce 1884 byl návrh volebního práva pro ženy parlamentu dokonce předložen, ale neprošel poměrem hlasů, 53 proti, 44 pro.
Kolem roku 1900 začal ve Švédsku skutečný boj za práva žen. O volebním právu pro ženy se neúspěšně hlasovalo znovu v roce 1912. O rok později se podařilo na podporu tohoto zákona posbírat 350 tisíc podpisů. Do první komory parlamentu se návrh vrátil na jaře 1917, ale hlasovalo se o něm až 17. prosince následujícího roku.
Předsedou vlády byl liberál Nils Edén, který pro zavedení rovného volebního práva horoval už od následujících komunálních voleb. Rozhodnutím ze dne 24. května 1919 s pozměňovacím návrhem z roku 1921 mohlo být konečně zavedeno všeobecné volební právo pro obě pohlaví i do druhé parlamentní komory. A v roce 1921 proběhly první volby, kterých se mohl zúčastnit každý Švéd ve věku od 23 let, u mužů potom bylo podmínkou splnění vojenského závazku a absence dluhů. Volební právo ztráceli také odsouzenci.
V seriálu Před 100 lety připomínáme obrazem události z domova i ze světa, které se odehrály na den přesně před sto lety. Vzpomínáme na osobnosti z politiky, kultury i sportu. Popisujeme průběh válek, zrod revolucí i formování států. Zachycujeme úspěchy i nezdary klíčových postav historie, objevy a vynálezy.
