Tak to jsou Brazilci o více než sedm století za námi.
U nás se něco podobného stalo už v roce 1307.
Po vymření Pramyslovců byl na trůn českých králů dosazen pětadvacetiletý Rudolf Habsburský. Někteří čeští pánové proti němu povstali a on vyslal válečnou výpravu proti jednomu z nich, Bavoru ze Strakonic, polślednímu, který ještě vzdoroval.
Vojsko vyrazilo od Prahy a během června 1307 dorazilo do jihozápadních Čech, kde po několika srážkách oblehlo Rudolfovo vojsko stoupence Bavora ze Strakonic v jeho městské pevnosti v Horažďovicích. Svůj hlavní stan zřídil král asi dva kilometry od jádra města poblíž soutoku malého potoka a řeky Otavy.
Špatně zásobená posádka čelící značné přesile se nicméně rozhodla 3. července královskému vojsku vzdát. Ještě téhož dne, 3. července 1307 v noci, ovšem král Rudolf ve vojenském táboře zemřel, zřejmě na úplavici.
Vojáci však věděli, že kdyby Bavor ze Starakonic věděl, že král zemřel, nekapituloval by. Proto Rudolfovo mrtvé tělo převlékli z vojenských šatů do královských a umístili do nejzazšího a nejtmavějšího rohu místnosti, ve které král údajně měl přijmout kapitulaci.
Odbojným pánům bylo slíbeno, že když před králem řádně kapitulují, bude jim vzpoura odpuštěna, ale s tím, že Rudolf jim sice dá milost ale nesníží se k tomu, aby jim cokoli řekl nebo aby jim jakkkoli třeba i jediným pohybem pokynul nebo je pozdravil.
Povedlo se to, pánové nic nepoznali a vojenské tažení skončilo. Potrestáni skutečně nebyli, protože nebylo nikoho, kdo by je potrestal.
Takže to, o co se ta Brazilka pokusila teprve nyní, my máme za seboun už více než 700 let.
"
