(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Program, v němž byla dostupná citlivá data dětí, stál miliony. Další polyká

  • 88
Nový systém INspIS byl vyvinut proto, aby měl stát představu o tom, jak efektivně se vzdělávají děti na základních a středních školách. Stál přes 120 milionů korun, jenže systém měl špatné zabezpečení a nebyl žádný problém dostat se k osobním údajům a datům více než třiceti tisíc dětí.

Že se kvůli chybě v softwaru dalo dostat k osobních údajům 30 tisíc dětí, je problém. Stejně tak je ovšem problém, že těchto údajů nebylo ještě více (podrobnosti o úniku najdete v tomto článku). 

Učitel Libor Klubal na své škole instaloval program InspIS. Jen náhodou zjistil, že je špatně zabezpečený a prakticky kdokoli se může dostat ke jménům dětí či k tomu, zda mají nějaký handicap.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal následně uvedl, že k chybě došlo, když vývojáři upravovali rozhraní pro školy, a byla hned odstraněna.

Špatně chráněná data ovšem připomněla příběh, který začal v roce 2011. Tehdy ministerstvo školství začalo připravovat projekt, který by umožnil ověřit výsledky dětí na základních školách. Do té doby totiž žádná data tohoto typu nebyla. „Česká republika opakovaně dostávala ve zprávách o stavu vzdělávání výtky ze strany OECD za to, že žádným způsobem nezjišťuje výsledky vzdělávání,“ říká Zatloukal.

Generálka celoplošného testování v roce 2013 vyvolala značný odpor rodičů. Navíc se změnila také představa školní inspekce o tom, co testovat. Nyní inspekce testuje žáky pátých a devátých tříd jen jednou za čtyři roky, systém ale využívá i k tomu, aby si ověřila, jak jsou na tom v jiných předmětech, testuje také jiné ročníky.

120 milionů a cena roste

Vývoj InspIS stál podle Národního kontrolního úřadu (NKÚ), který v roce 2016 kontroloval efektivitu prostředků vynaložených ministerstvem školství, zhruba 120 milionů. Od té doby úpravy systému a technická podpora pro školy přišly na dalších 11,7 milionu.

Problém školní inspekce. Data tisíců žáků byla volně dostupná na internetu

Nákladný systém podle inspektorů funguje a produkuje data. Například letos v něm žáci vyplnili 50 tisíc testů. „Letos se těchto testů účastní 1 353 škol, v loňském školním roce to bylo 1 215 škol a podobný počet testů, ve školním roce 2016/17 šlo o více než 300 tisíc testů (plošné testy pátých a devátých tříd se opakují jednou za 4 roky – pozn. red.),“ vysvětluje Zatloukal.

Ovšem na otázku MF DNES, jaké konkrétní kroky ke zlepšení kvality vzdělání na českých školách ministerstvo školství na základě zjištění z InspIS udělalo, přišla sice dlouhá, ale obecná odpověď. Stručně – data jsou poskytována všem, koho by mohla zajímat. Od ministerstvem přímo řízených institucí po akademický výzkum.

Jenže to není tak úplně pravda. „Vím, že je inspekce ochotná za určitých podmínek přístup k těmto datům pro akademický výzkum umožnit. Pokud se ale nic nezměnilo, neexistuje pro to žádná právní ani technická procedura. Je to na dlouhé lokte, a i proto jsem se do ničeho osobně nepouštěl,“ říká Daniel Münich z institutu Cerge, který se právě datovými výzkumy v oblasti školství zabývá.

Nebylo by to poprvé, co cenná data zůstávají ležet ladem. Státní maturity byly zavedeny v roce 2011, ale ještě v roce 2016, když organizace ministerstva školství Cermat zveřejnila tradiční čísla o tom, kolik maturantů propadlo, tehdejšího ředitele Jiřího Zíku zaskočila otázka, jak se maturitní data dále využívají. Data pro důkladný výzkum maturitní neúspěšnosti, která Cermat uvolňuje veřejnosti, podle Münicha ani dnes nestačí. Co s nimi podnikají samy úřady, o tom ministerstvo mlčí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video