Předseda senátu Petr Braun uvedl, že není pochyb o tom, že se skutek stal. Nepřímé důkazy předložené žalobou podle něj do sebe zapadají. Dostatek důkazů, že se jednalo o vraždu, ale neshledal.
"Přestože je Mikuš nesmírně chytrý a inteligentní člověk, neuvědomil si, že každý krok či metr ujetý autem je v dnešním světě zaznamenán, ať už pomocí kamer nebo sledování mobilních telefonů," řekl soudce Braun.
Soud se inspiroval hrobníkem
Soud se nakonec inspiroval případem hrobníka Jana Kříže. Toho žaloba vinila ze znásilnění a vraždy padesátileté ženy. Ani v tomto případě se tělo nenašlo.
Protože se nepodařilo prokázat, jakým způsobem ženu zabil, nemohl být Kříž odsouzen za vraždu, ale dostal osm let za pokus o znásilnění a ublížení na zdraví s následkem smrt. - čtěte Tělo zmizelo, soud potrestal hrobníka
Podle žaloby to byla vražda
Žaloba tvrdila, že Vladimír Mikuš svou milenku zavraždil. - čtěte Případ vraždy bez těla je pro soud složitý
"Není pochyb o tom, že pohřešovaná Marcela Sekáčová byla naposledy viděna s obžalovaným a že ten měl mnoho možností, kam tělo ukrýt. Navíc jako lékař věděl, jak s tělem naložit a jak co nejvíce ztížit identifikaci," uvedla ve své závěrečné řeči státní zástupkyně Jana Kadeřábková.
Obžaloba se ale opírala pouze o nepřímé důkazy - záznamy o pohybu mobilních telefonů, látku nalezenou v Mikušově autě, na které byla krev Sekáčové, nebo o podivné Mikušovo chování. Lékař totiž na šest týdnů zmizel z republiky.
Obhájce naopak tvrdil, že obvinění je jen policejní konstrukce, pro kterou chybí důkazy, a proti verdiktu se odvolal. To udělala i žalobkyně a zástupce pozůstalých, který za smrt Sekáčové požaduje 240 tisíc korun.
Vladimír Mikuš po celou dobu mlčel, jen krátce se poradil s obhájcem.
Vynesení verdiktu byla přítomna i matka Marcely Sekáčové. Rozsudek přijala se slzami v očích. Je přesvědčena, že její dcera je mrtvá, protože jinak jim z každé cesty vždy pravidelně telefonovala.
