Byli jste spokojeni s nákupem? Líbilo se vám ubytování? Chutnalo vám v restauraci? Jaká byla jízda taxíkem? Na internetu hodnotíme na počkání cokoli a zároveň sami hodně věříme anonymním názorům, píše Magazín Víkend DNES. Odborníci líčí, jak mohou negativní recenze obchodu, produktu či službě paradoxně dodat na důvěryhodnosti.
Je to pár měsíců, co jsem si jako zákazník zřídil účet v aplikaci Uber. Od té doby jsem se s ní několikrát svezl v různých evropských městech. Objednal jsem jízdu, zaplatil, vyzvedlo mě sjednané auto a dovezlo do cíle. Řidiči byli pokaždé cizinci, neuměli anglicky, kromě pozdravu jsme nemluvili. Na konci jsem pokaždé jízdu ocenil 5 hvězdičkami z 5, protože mě bez problémů dopravili do cíle.
V aplikaci ovšem zároveň šoféři hodnotí zákazníky. A ejhle! Jeden z řidičů mi dal nejnižší jednu hvězdičku. Nevím proč, nevím, „za co“ to bylo. Možná jsem mu příliš rychle zavřel dveře, možná ho obtěžovalo, že jsem měl kufr, snad postrádal spropitné. Nedozvím se to, stejně jako se nedozvím, kdo z řidičů mě takto „sejmul“. Na mém profilu ale bude svítit jednička pěkně dlouho jako vykřičník pro budoucí řidiče: Pozor na tohohle prevíta!
Přiznám se, že to není nic příjemného. Ale slouží to jako ukázka, jak hodnocení zahltilo náš svět. Zvykli jsme si „hvězdičkovat“ úplně všechno.
Paní u nás byla třikrát ubytovaná a pokaždé nám dala jen jeden bod. Vždyť se dvakrát vrátila! Co bylo špatně, že nám dala pokaždé nejhorší vysvědčení? Zavolali jsme jí a ona nám sdělila, že tam přece může napsat, co chce.
provozovatel penzionu
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
