V Bulharsku a na Slovensku pořizují americké letouny F-16, Poláci své starší F-16 doplňují „stealth“ typem F-35. Pro ten se rozhodlo také Švýcarsko, naproti tomu Chorvatsko a nejnověji také Spojené arabské emiráty nakupují francouzské letouny Rafale.
Kromě velkého výběrového řízení v Indii, které už probíhá řadu let, bylo mnohokrát změněno, ukončeno a znovu zahájeno a u něhož už se ani největší odborníci neodvažují odhadovat, kdy a jak vlastně skončí, jsou nyní mimořádně sledované zejména dva tendry.
Eurofighter Typhoon španělského letectva nad Pobaltím
Ve finském programu HX proti sobě stálo pět typů, americké F/A-18 E/F Super Hornet (+EA-18G Growler) a F-35, a proti nim evropské JAS 39 Gripen E/F, Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale. Dlouhodobě nejsilnější vyjednávací pozici měl bezesporu americký Boeing se svým F/A-18, jehož starší verze Finsko dlouhé roky spokojeně a velmi úspěšně provozuje.
Výrobce nové verze letounu na to samozřejmě nezapomínal při každé příležitosti poukazovat. Velmi podobná situace je také v Kanadě, která také vybírá téměř devadesát nových letadel a která typ F/A-18 mnoho let provozuje stejně jako Finsko ku spokojenosti vlastní i spojenců.
Letoun F/A-18E Super Hornet z amerických letadlových lodí ve Středozemním moři během cvičných operací nad Rumunskem
Finský a kanadský tendr jsou pro nás důležité zejména proto, že obě země všechny zúčastněné letouny velmi intenzivně testovaly (velmi důkladné testy se prováděly zejména ve Finsku). A protože se dá předpokládat, že letouny, které soupeří ve dvou severských zemích budou soupeřit i o české nebe, jakýkoli další krok v probíhajících výběrových řízeních je důležité sledovat také od nás.
HX pro F-35
Finský program výběru nového hlavního bojového letounu pro Ilmavoimat (finské letectvo) byl zahájen v roce 2015. Důvodem jeho vypsání bylo odhodlání finské vlády ukončit letitý provoz amerických letounů F/A-18 do roku 2030. V roce 2019 bylo rozhodnuto, že maximální cena tendru, ať už bude vybraný jakýkoli typ, bude 10 miliard eur. Ještě v témže roce pak finské ministerstvo obrany rozeslalo pozvánky do tendru všem největším západním výrobcům bojových letounů.
Letoun F/A-18F Super Hornet startuje z letadlové lodě USS Harry S. Truman během cvičení Trident Juncture v Norsku
Ministr obrany Antti Kaikkonen v té době odhadl, že vyčleněná částka postačí na nákup zhruba 64 bojových letounů. Zde je nutné připomenout, že jakkoli má Finsko pouze poloviční počet obyvatel než Česká republika, rozkládá se na čtyřikrát větším území a jeho letectvo je proto důležitou složkou ozbrojených sil, která jako jediná zvládne bránit tak rozsáhlé teritorium.
Pozvánku dostali konkrétně švédský Saab s letounem, který v té době nesl označení Gripen NG (dnes je z něj Gripen E/F), americký Lockheed Martin s letouny F-16 a F-35, francouzský Dassault s letounem Rafale, evropský Eurofighter Typhoon a nakonec další americký výrobce Boeing s letounem F/A-18 E/F a poněkud neočekávaně také s žádostí o nabídku na letoun F-15.
Významným uživatelem typu F-16 se v posledních letech stalo Polsko, které po roce 2006 odebralo 48 letounů verze Block 52+ (16 dvoumístných F-16D a 32 jednomístných F-16C). Později je následovala objednávka 32 kusů nejmodernějších letounů F-35A. Provozovatelem F-16 v nejmodernější verzi Block 70 se stane od roku 2022 také Slovenská republika.
Ze sedmi letounů nakonec přišlo pět nabídek. Konzorcium Eurofighter nabídlo letoun Typhoon v nejmodernější verzi Tranche 4 s pokročilým AESA radarem CAPTOR E a firma Dassault letoun Rafale v poslední verzi F4. Americký Boeing nabídl kombinaci padesáti kusů bojových letounů F/A-18 E/F Super Hornet a čtrnácti letounů pro vedení elektronického boje EA-18G Growler.
Lockheed už se neobtěžoval nabídkou letounů F-16 a přišel před Finy rovnou s návrhem na pořízení čtyřiašedesáti kusů „stealth“ letounu F-35. Švédové pak nabídli stejný počet moderních Gripenů verzí E a F a s nimi dvou úspěšných letounů včasné výstrahy GlobalEye.
Gripen E vypadá na první pohled stejně jako starší verze C a D, jde však o nový letoun s mnohem vyššími výkony.
V odborných kruzích se mělo za to, že půjde o souboj letounů Gripen, výrobce Saab ze sousedního Švédska totiž hrál silnou kartu kooperace se švédským letectvem, a dvou amerických typů F-35, prvního komerčně dostupného letounu 5. generace a do třetice letounu F/A-18 Super Hornet, který mohl úspěšně navázat na dlouhé roky finského provozu svých starších verzí.
Finský tendr byl velmi důkladně sledován i v zahraničí, protože Finsko velmi důkladně testovalo všechny letouny v mnoha oblastech, včetně například zachycování radarem na různé vzdálenosti, což jsou zkoušky, o kterých se řadě východoevropských letectev může jenom zdát.
10. prosince proběhla tisková konference finské vlády, na které bylo oznámeno, že ve finském programu HX zvítězil americký letoun F-35 společnosti Lockheed Martin. O vítězství F-35 se dlouho spekulovalo ve finském tisku, bylo veřejným tajemstvím, že F-35 si přálo i velení Ilmavoimatu.
Pilot předvádí americkou stíhačku F-35A Lightning II na přehlídce v Miami.
Výsledek je tvrdou ranou pro švédskou společnost Saab, která neuspěla ve druhém velmi sledovaném tendru (před nedávnem se pro F-35 rozhodlo také Švýcarsko, jehož občané se už v roce 2014 v referendu postavili proti nákupu letounů Gripen). Jak to vypadá, pro Saab to přitom nebude rána poslední.
17. září 2021 |
Boeing ztrácí Kanadu
Pouhých několik dní před finským rozhodnutím přišla zpráva, že kanadská vláda vyřadila z tendru, který probíhá v rámci programu Future Fighter Capability, typ Boeing F/A-18E/F Super Hornet Block III. Zbývajícími dvěma kandidáty v soutěži jsou Saab Gripen E a Lockheed Martin F-35A Lightning II.
Kanadské královské letectvo (RCAF) doufá, že nakonec obdrží celkem 88 stíhaček, přičemž dodávky začnou „již v roce 2025“. RCAF v současnosti disponuje přibližně 75 stíhačkami CF-18A/B+ a v nejbližší době plánuje dočasně doplnit tuto flotilu o 18 bývalých F/A-18A/B Hornet australského letectva.
Zatím neexistuje žádné oficiální vyjádření k tomu, že Super Hornet zmizel z výběrového řízení, ačkoli prohlášení kanadské vlády dále uvádí, že „návrhy byly přísně posuzovány dle kritérií způsobilosti, nákladů a ekonomických přínosů. Součástí hodnocení bylo i posouzení ekonomického dopadu.“
Své si k novému vývoji řekl i Boeing: „Jsme zklamáni a hluboce zneklidněni oznámením Kanady, že návrh americké vlády a společnosti Boeing na letoun F/A-18 Super Hornet nebude zařazen do další fáze kanadského procesu zakázky na budoucí stíhací letouny. F/A-18 Super Hornet Block III nabízí osvědčené schopnosti a interoperabilitu pro USA a jejich spojence, stejně jako přináší bezkonkurenční schopnosti a výhody dlouhého životního cyklu pro Královské kanadské letectvo a robustní průmyslově-ekonomický balíček, který by přinesl 250 000 pracovních míst a 61 miliard kanadských dolarů kanadské ekonomice. Spolupracujeme s americkou a kanadskou vládou, abychom lépe porozuměli tomuto rozhodnutí, a hledáme nejbližší termín, kdy bychom mohli požádat o projednání, abychom následně určili náš další postup.“
F/A-18 Super Hornet (ilustrační snímek)
Kanadský tisk citoval nejmenovaného představitele výběrového týmu, který uvedl, že vzhledem k silnému důrazu na ekonomické výhody, které má tendr Kanadě přinést, se zdá, že právě nedostatky v této oblasti jsou nejpravděpodobnějším důvodem vyřazení Super Hornetu.
Za favorita kanadského tendru je nyní všeobecně považován typ F-35, na jehož vývoji se koneckonců Kanada také podílela. Právě proto zřejmě začátkem prosince uspořádala společnost Boeing mediální akci, na které představila ekonomické argumenty pro Super Hornet.
Její součástí bylo srovnání nákladů na letovou hodinu letounu F/A-18 a konkurenčního letounu F-35A. Podle společnosti Boeing činil údaj pro letoun Super Hornet přibližně 18 000 amerických dolarů pro fiskální rok 2020 ve srovnání s 33 600 americkými dolary pro letoun F-35A.
Letoun F-35A amerického letectva při první bojové misi proti islamistům v Iráku
Ať už je přesný důvod rozhodnutí kanadské vlády jakýkoli, vyřazení společnosti Boeing z programu FFCP je překvapením. Zejména s ohledem na to, že dva další evropští uchazeči, Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale, opustili soutěž ještě před jejím zahájením a stěžovali si, že proces nespravedlivě zvýhodňuje americké společnosti. S ohledem na tuto skutečnost by se dalo očekávat, že F-35A bude nyní favoritem tím spíše.
Jaký vliv bude mít rozhodnutí ve Finsku i pokrok tendru v Kanadě na rozhodnutí nastupující české vlády o nových letounech pro české letectvo, je samozřejmě otázkou. I u nás si převážná většina vedení letectva přeje nákup F-35. A to ať už v počtu 18 kusů, o kterém se před nedávnem zmiňoval britský letecký publicista Alan Warnes, tak 40 kusů, které uvádí odborný bezpečnostní server Jane’s. V každém případě se zdá, že pro technologicky pokročilejší letectva již není tématem nákup nových strojů F-16, stejně jako provozování starých verzí C/D letounů Gripen.
Saab jde každopádně v poslední době od porážky k porážce a je zřejmě jen logickým vyústěním této situace, že samo švédské letectvo pomalu přesouvá své úsilí od rozvoje gripenů k typu nové generace, který by měl vzniknout ve spolupráci s Velkou Británií v rámci projektu Tempest.
