- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Stoupající ranvej by přece měla rozjezdovou dráhu spíše prodlužovat, naopak start "z kopce" je kratší.
Může to někdo fyzikálně vysvětlit ?
ono je to kompromis mezi kolmým vzletem, který je náročný na palivo a tah motoru a klasickým rozběhem na který není na lodi místo a katapult je zase konstrukčně náročný a drahý.
prvnim letounem s kolmym startem nebyl Pogo (vychazejici mimochodem z druhovalecnych nemeckych konstrukci) ale Bachem ba-339 natter v roce 1945. taky to byl jeden z prvnich letounu, respektive druhy, ktery prekonal rychlost zvuku.
U tohoto letadla byl asi problém v tom, že vzlet byl jen jeden a přistání nepřežil ani pilot, ani stroj. Dá se něčemu takovému říkat "let" ?
Já myslím (ač stroj velmi zajímavý), že byl vynechán zcela správně.
Když se píše o VTOL tak tu chybí pro doplnění ještě Heinkel Lerche i když asi nebyl ani postaven funkční prototyp díky konci války nicméně se aspoň dostal do hry IL 2 Sturmovik 1946 http://en.wikipedia.org/wiki/Heinkel_Lerche - http://www.causa-nostra.com/vril/cn1004/gx/Heinkel-Lerche--g1004a03.jpg o teto fotce mam jisté pochybnosti (na okrajích prstence jdou vidět řízené rakety X4) ale hlavně jde vidět jakým způsobem startoval a že si zaslouží zmínku o existenci.
Lerche byla papirova konstrukce, napad, ze ktereho potom americane vychazeli. V pdstate cely rusky a americky vyvoj jeste dlouho po valce tezil prevazne ze zabavenych nemeckych konstrukci. Treba slavne jeste B2 v devatesatych letech vychazelo ze samokridel Jacka Northropa a u toho pracovali bratri Hortenove, tvurci Ho-229.
jsem chtěl navrhnout téma na příští článek, a to sice ekranoplán. No chvíli jsem se bavil s tetou Wiki a strejdou Gůglem a že nevíte co jsem našel? Článek o ekranoplánech od stejného autora :)
jo, jo, ekranoplán je vemi zvláštní stroj a určitě by si zasloužil v budoucnu článek
No prostě skvělý článek a díky za něj.
Technet opet potvrdil povest nejkvalitnejsi sekce celeho portalu...
Nejkvalitnejsi sekci je samozrejme REVUEEE a jak byl genialne nazvan - "mistr pera" Vedran
Pane Panchartku, "konvenční CTOL" je něco jako "kompaktní CD disk"?
nicméně pokud je vybaven pouze fotografiemi, tak to komplet stojí za starou belu.
Přesně. Přitom není problém internetem transportovat i reálná letadla k prohlédnutí či alespoň jejich hmotné 3D modely.
Clanek by se mi libil, ale mam hodne silny pocit, ze jsem jej uz videl vcetne te fotky cmelaka jako prikladu letounu STOL. Nejsem si jist, jestli zde na servru, nebo nekde ve svete. Myslim, ze slusne by bylo to uvest, ev. s informaci o rozsireni clanku.
no, když jsem četl článek ráno, tak pod ním byla uzavřená diskuse se třemi příspěvky z loňského června. Takže recyklace jak vyšitá. Horší než Hulán, ten to aspoň přiznává :)
Operacne pouzitelnymi letouny kategorie VTOL byly pouze letouny Harrier a Osprey, Soveti nemeli zadne operacne pouzitelne letouny teto kategorie. Projekt Yak-141 byl zastaven po postaveni dvou prototypy z nichz jeden havaroval a Yak-38 slouzil pouze jako technologicky demonstrator, propagandisticky prvek a atraktivni objekt pro filmare tvorici filmovou dokumentaci z cviceni sovetske namorni pechoty. Do operacni pouzitelnost se stroj nikdy nepodarilo uvest.
To co píšete není zcela pravda. Jak-38U a Jak-38M létali v operační službě od roku 1976 až do roku 1992. Pravdou ovšem je, že jejich operační využití bylo diskutabilní. Jen v letech 1974 až 1980 bylo ve službě 115 letounů. Během této služby došlo ke ztrátě 16 letounů a úmrtí čtyř pilotů. Většina letounů byla po ukončení provozu mateřských lodí zakonzervována. Letoun byl také zkoušen v Afghanistánu jako pozemní s nepříliš pozitivními výsledky. Není bez zajímavosti, že v roce 1992 měli možnost letoun ve dvoumístné verzi vyzkoušet piloti USA A. Prenston a D. Price.