Pátek 5. března 2021, svátek má Kazimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 5. března 2021 Kazimír

Válka v jednom čísle. Jak Sověti na papíře vyhráli nad Západem

Sověti vyvinuli na přelomu 60. a 70. let analytickou metodu, která měla umožnit snadné srovnání vojenské techniky nepřítele s vlastní. Na jejím základě vznikl unikátní žebříček, který získala CIA. Dává nám představu o tom, jak sovětští generálové přemýšleli o vlastních zbraních i výzbroji států NATO.

MiG-23 | foto: United States Department of Defense

Všechno důležité v jednom jediném čísle. To je myšlenka za „koeficientem technické úrovně“, se kterým přišli odborníci z Vědeckovýzkumného ústavu dopravního strojírenství v Leningradu. 

Vytvořil složitou soustavu vzorců, která porovnává dlouhé seznamy parametrů průmyslových zařízení. Výstupem je jednoduché číslo, díky kterému je možné velmi snadno a rychle zjistit, které zařízení je více a které méně výkonné, které má jakou hodnotu pro národní hospodářství a jaké se tedy vyplatí dále vyrábět.

Metodiku výpočtu v 70. letech za použití tehdejších modelů počítačů upravil tak, aby jej bylo možné použít i pro hodnocení vojenské techniky na základě jejich technicko-taktických charakteristik, jako jsou výkon motoru, síla pancéřování na různých místech, kvalita pozorovacího vybavení, výkonnost výzbroje a dlouhého seznamu dalších.

Díky tomu mohla vzniknout řada hodnocení tehdejších typů vojenské techniky, a to nikoli pouze z výzbroje vojsk Varšavské smlouvy, ale také z výzbroje NATO. Samozřejmě u západních typů šlo zejména o ty, ke kterým se tajným službám podařilo zjistit dostatek vstupních parametrů. Nadto byly sestaveny žebříčky kvality divizí jednotlivých zemí podle počtu techniky, kterou disponují.

Jak se dá předpokládat, celý projekt byl v Sovětském svazu velmi přísně utajován. V roce 1980 se však nepodařilo výsledky výpočtů utajit před CIA, která je jako materiál mimořádné důležitosti předala nejen ředitelům ostatních amerických rozvědek, ale také nejvýše postaveným vojenským činitelům.

Jak to sovětským odborníkům „vycházelo“?

Kdo je přítomen, kdo chybí

Nejprve si krátce představme formát dokumentu. Ten je rozdělen do několika sekcí, přičemž na jedné stránce je zpravidla jeden typ zbraní, v levé části sovětských, v pravé zahraničních.

Význam dokumentu jasně dokládá seznam adresátů, John McMahon, zástupce ředitele...

Význam dokumentu jasně dokládá seznam adresátů, John McMahon, zástupce ředitele CIA pro operace, jej předložil kromě svých nadřízených také vrchnímu velení amerických ozbrojených sil nebo vojenské rozvědky.

Z výzbroje vojsk Varšavské smlouvy dokument obsahuje výhradně zbraně sovětské provenience, nejsou zastoupeny ani polské, východoněmecké, ani československé konstrukce. Naproti tomu v pravé části jsou nejen americké, ale také západoněmecké, britské, francouzské, italské, švýcarské i čínské produkty zbrojního průmyslu.

Tajné, ale uniklé

O prozrazení se postaral spolupracovník americké tajné služby, o němž je známo pouze to, že byl polské národnosti. Z tohoto důvodu se spekuluje o možnosti, že by tímto neznámým byl plukovník polské armády Ryszard Kukliński, který měl z titulu své funkce přístup i ke členům sovětského generálního štábu, zejména při pravidelných cvičeních štábů vojsk Varšavské smlouvy v polském městě Legnica.

Jak již bylo zmíněno výše, celý žebříček pronikl do západních zpravodajských kruhů v roce 1980. V té době však byl již tři roky starý a jakkoli jeho zdroj upozorňoval, že podle sdělení důstojníků ze sovětského generálního štábu byla v té době metodika stále funkční a používaná, logicky se v ní nemohly objevit stroje vyrobené či zavedené do výzbroje po roce 1977.

Sama CIA dokumenty shrnuje takto: „Tato zpráva je překladem dvou TAJNÝCH sovětských dokumentu z ruštiny, které se skládají z tabulek, porovnávajících bojový potenciál tanků, samohybného dělostřelectva, bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů, polního dělostřelectva a minometů, protitankových prostředků, protiletadlových prostředků a letounů SSSR a NATO, stejně jako bojových schopností divizí pozemních sil SSSR/Varšavské smlouvy a NATO. V seznamu jsou vyjmenovány některé nové sovětské zbraně.“

Zobrazit více
Sbalit

Letouny

Zdaleka nejzajímavějšími z celého soupisu zbraní, hodnocených podle koeficientu technické úrovně, jsou seznamy letounů a tanků. Začneme u letecké techniky.

V žebříčku letounů hned na první pohled zaujme výrazný odskok v hodnocení u amerických typů F-16 Fighting Falcon, F-15 Eagle a F-14 Tomcat. Všechny tři jsou daleko před ostatními typy včetně výkonných nosičů jaderných zbraní. Čím je výrazný rozdíl způsoben?

Všechny bojové letouny světa jsou děleny do generací, přičemž za první jsou zpravidla považovány stroje, které byly vyráběné krátce po skončení 2. světové války. Jakkoli se na tom, které letouny patří do které generace, neshodnou často ani odborníci, typy F-14, F-15 a F-16 patří spolu s námořním F/A-18 do stejné generace (nejčastěji označované jako čtvrtá) zcela zjevně.

Zatímco IV. generaci začala U. S. Air Force zavádět už od první poloviny 70. let, Sovětský svaz ve stejné době ještě přijímal do výzbroje letouny III. generace (například MiG-23 nebo Su-24). Technologické zaostávání SSSR se v té době prohlubovalo do značné míry kvůli přechodu od elektronek k polovodičům.

Zmíněný MiG-23 byl zaveden do výzbroje v roce 1970, stejně jako Su-17, Su-24 pak v roce 1974. O rok později začal v rámci sovětského letectva fungovat MiG-27. První sovětské letouny IV. generace začaly být zaváděny až o dekádu později, MiG-29 v roce 1982, Su-27 po letech odkladů dokonce až v roce 1985. Američané přitom F-14 zavedli v roce 1974, F-15 v roce 1976 a F-16 v roce 1978 (první vzlet 1974). 

Do leteckého žebříčku velmi výrazně vstoupily americké letouny 4. generace...

Do leteckého žebříčku velmi výrazně vstoupily americké letouny 4. generace F-14, F-15 a F-16 (její hodnocení je ručně dopsáno nad seznamem). Následují je střední bombardéry, až po nich jsou první sovětské stíhače 3. generace. Zajímavostí je, že MiG-23M považovali podle jeho manuálu Sověti za nadřazený letounu F-4E, vědeckotechnické hodnocení tomu však nenapovídá. Pozoruhodné je také sledovat vývoj slavného MiGu-21, který je rozkročen přes 37 pozic mezi hodnoceními 0,80 u úvodní verze F-13 až po 2,60 u finální sériové verze bis.

Protože žebříček vznikal v roce 1977, jsou v něm hned tři stroje z tzv. „Teen series“, jakožto zástupci IV. generace bojových letounů, které mají proti strojům starších generací přirozeně mnohem vyšší hodnocení.

Pod trojicí moderních amerických letounů se nachází několik těžkých strojů, z nichž zejména Tu-22M je zpravidla považován za typ na pomezí taktického a strategického bombardéru. Prvními typickými středními bojovými letouny jsou až Mirage F1 na 7. a F-4E Phantom II na 8. místě s hodnoceními 4,40, resp. 4,10. Sovětsko-americkou hegemonii v nejvyšší části žebříčku narušuje kromě francouzského stroje ještě švédský
JA 37 Viggen s hodnocením 3,80.

Slavná síthačka vzlétla poprvé nedopatřením

Prototyp stroje F-16 poprvé vzlétl 20. ledna 1974 během zkoušky, při které měl zůstat na zemi.

Vysokorychlostní pojížděcí zkoušky prototypu jednomotorového bojového stroje...

Velice zajímavé je v žebříčku sledovat vývoj některých typů v průběhu doby. Například MiG-21 v jedné z úvodních verzí F-13 se nachází až prakticky na samém konci seznamu s hodnocením 0,80. MiG-21PFM už má hodnocení 1,10. Průzkumný MiG-21R je ještě o něco výše s hodnocením 1,40.

Velký skok až na 2,00 představuje typ MiG-21S, MiG-21SMT je o příčku výš s číslem 2,20. Jedna z nejmodernějších variant MiG-21bis se dostala až na hodnocení 2,60. Verze bis a F-13 v žebříčku dělí 37 pozic a hodnocení typu se modernizacemi zvýšilo z 0,80 až na 2,60, tedy více než na trojnásobek původní hodnoty.

Tanky

Pozoruhodné a pro sovětskou armádu, vzhledem k jejímu zaměření, je mimořádně důležité také to, jak výzkumníci hodnotili konstrukce bojových tanků. Na nejnižších pozicích jsou v žebříčku stroje z 2. světové války, které sloužily ke „kalibraci“ celého systému. Bojových zkušeností s nimi bylo více než dost.

Starší vojenská technika samozřejmě „dominuje“ spodnímu konci tabulky. Hegemonii narušují pouze lehké výsadkové samohybné kanóny ASU-85 a ASU-57 sovětské provenience. Mezi druhoválečné konstrukce se vklínilo několik lehkých tanků (AMX-13/30, M41), jako první plnohodnotný bojový tank je uveden švýcarský Panzer 61 s hodnocením 0,60. Nejvýše uvedenou ryze válečnou konstrukcí je na sovětské straně IS-3, ještě nad ním je T-54, jenž začal vznikat v roce 1945. S hodnocením 0,88 je nad nimi i německý tank PzKpfw V Panther.

První zajímavostí v žebříčku je, že jeho etalon, T-55, je ohodnocen úplně stejně jako T-62 přesto, že modernější typ nese proti původnímu 100mm kanónu na T-55 slavný 115mm kanón „Rapira“, s nímž měly velké problémy zejména izraelské jednotky během obou blízkovýchodních válek na přelomu 60. a 70. let. Je možné předpokládat, že výkonnější kanón mohla naopak deklasovat snížená pohyblivost či další parametry, které byly na starším stroji lépe vyladěné.

Podobně jsou na tom americké tanky M47 a M48, přičemž první zmíněný je hodnocen lépe (1,10 vs 1,00). Dá se spekulovat, že zde hrála roli vezená munice, které mohl starší americký stroj vézt do boje mnohem více.

Seznam, který je přepsaný z ruštiny do angličtiny, je v některých detailech...

Seznam, který je přepsaný z ruštiny do angličtiny, je v některých detailech nepřesný a některé názvy zbraňových systémů je obtížné přiřadit k dnes známým zbraním. Například to, že „T-80 (improved)“ znamená typ T-80B, nebo například „T-72 with TPD-k1“ znamená verzi T-72A, bylo nutné doplnit z jiných zdrojů.

Ze seznamu je obecně zjevné, že sovětští hodnotitelé chovali poměrně hluboký despekt ke konstrukcím, které na západě vznikly na přelomu 50. a 60. let. AMX-30, Leopard 1 i M60A1 mají hodnocení pouze 1,10, čímž se jen minimálně liší od o mnoho let starších sovětských konstrukcí s hodnocením 1,00. Skok je až u výrazně modernizované verze M60A3 z druhé poloviny 70. let s hodnocením 1,40. Ani ta se však nevyrovná sovětským tankům T-72 a T-64A s hodnocením 1,50.

Zlepšení v hodnocení západních tanků přinesly až nové pozorovací systémy u typů Chieftain Mk.5 nebo Leopard 1A4 (hodnocení 1,50). Ani ty se však opět nevyrovnaly modernizovaným typům T-72A (1,70) resp. T-64B (2,10). Pozoruhodné je, že se mezi ně s hodnocením 1,51 vklínil poslední sériově vyráběný těžký tank, sovětský T-10M.

Na vrcholku žebříčku opět dochází k výraznějšímu odstupu od předchozích typů, jakkoli zde není zdaleka takový jako u bojových letounů. Na samotném vrcholu seznamu, vzniklého v roce 1977, je sovětský T-80B ohodnocený na 2,80 bodu. Tento stroj přinesl nové kompozitní pancéřování s keramikou, systém řízení palby 1A33 a schopnost odpalovat protitankové řízené střely 9M1112 "Kobra“.

Tank T – 80 byl do služby zařazen v roce 1976 jako první tank na světě poháněný...

Tank T – 80 byl do služby zařazen v roce 1976 jako první tank na světě poháněný spalovací turbínou.

Modernizovaný tank typu T – 80 s dynamickou ochranou typu Kontakt 5, která...

Modernizovaný tank typu T – 80 s dynamickou ochranou typu Kontakt 5, která představuje druhou generaci tohoto druhu ochrany tanků. Údajně je odolná i proti podkaliberním průbojným střelám.

Hned pod ním jsou dvě úvodní verze tanků, vzešlé dalším vývojem americko-německého typu MBT-70, německý Leopard 2 (hodnocení 2,40) a americký prototyp budoucího tanku Abrams, označený XM-1. Jakkoli má XM-1 pouze 105mm kanón, dosáhl na hodnocení 2,50.

Velký důraz na schopnost odpalování výkonných protitankových řízených střel je vidět hned u dalšího typu, M60A2 s krátkou hlavní a možností použít PTŘS MGM-51 Shillelagh. Přestože jsou ostatní varianty M60 hodnoceny proti svým sovětským ekvivalentům velmi nízko, M60A2 je s hodnocením 2,20 čtvrtý nejlepší tank seznamu. Za zmínku také stojí prototyp nakonec nerealizovaného britského tanku pro 80. léta pod kódovým označením MBT-80, který se umístil na 8. příčce s hodnocením 1,60.

Tygr vládne

Když začaly v polovině 70. let týmy matematiků používat systém výpočtu koeficientu technické úrovně i pro hodnocení vojenské techniky, vyvstala před nimi potřeba ověřit, že jsou jejich teoretické výpočty správné. Jednoho z vedoucích pracovníků tehdy napadlo, že by bylo dobré metriku otestovat na vojenské technice, která již reálně prošla bojem a její skutečné výkony jsou všeobecně známé.

Pro porovnání s výsledky vypočítaného hodnocení a kalibraci vzorečků tak vývojový tým použil obrněnou techniku z 2. světové války. Vybrána byla sada nejpoužívanějších typů a hodnocením nakonec prošly zejména stíhače tanků SU-76, SU-85, SU-100, SU-122 a ISU-152 a tanky typů T-34/76, T-34/85, T-44, KV-1, IS-2, IS-2M a IS-3. Zajímavostí je, že hodnocení byla vystavena také německá válečná technika, zejména „velká čtyřka“, tedy čtyři základní typy Panzerwaffe, PzKpfw III, PzKpfw IV, PzKpfw V Panther a PzKpfw VI Tiger.

Protože je při porovnávání výsledků vždy nutné zvolit referenční typ, vybrali sovětští inženýři za základní hodnotu 1 výsledek nejrozšířenějšího sovětského tanku své doby, typu T-55, jímž byla vyzbrojena nejen sovětská, ale také všechny spojenecké armády a řada dalších ozbrojených sil celého světa. Z německých typů se nejníže umístil PzKpfw III s hodnocením 0,37 (tedy 37% bojové hodnoty tanku T-55).

O něco lépe si vedl tažný kůň Panzerwaffe PzKpfw IV s hodnocením 0,47. Těžký tank Tiger se od středního PzKpfw IV překvapivě příliš nelišil, získal hodnocení pouze 0,52. Tato hodnota je zarážející o to víc, když si uvědomíme, že Tiger stál bezmála trojnásobek ceny PzKpfw IV a výroba jednoho kusu trvala dokonce šedesátkrát déle. Naprostým šampionem mezi německými tankovými konstrukcemi se pak nepřekvapivě stal PzKpfw V Panther s hodnocením 0,88.

Jakkoli Panther podle sovětských výzkumných pracovníků nedosahoval kvalit sovětského poválečného typu T-55, je nutné upozornit, že jde o nejvyšší hodnocení ze všech strojů z 2. světové války. Slavný střední tank, vyvinutý společností MAN, nejenže na hlavu porazil nejrozšířenější sovětský typ T-34/76 (hodnocení 0,46), ale také jeho modernizovanou variantu T-34/85 (hodnocení 0,49). Na hodnocení slavného německého obrněnce nestačily ani výkonné stíhače tanků SU-100 (0,55), moderní střední tanky T-44 (0,75), ale překvapivě ani těžké tanky KV-1 a IS-2 v základní ani modernizované verzi (0,48, resp. 0,63/0,70).

Velkým překvapením je, že podle sovětských výpočtů nedosahoval technických kvalit středního tanku Panther, vyvinutého v polovině 2. světové války, ani přelomový sovětský těžký tank IS-3, který si zabojoval ještě v Šestidenní válce v roce 1967 (hodnocení 0,83). Ze sovětských strojů, které jsme ještě nezmínili, je třeba připomenout stíhače tanků SU-76 (hodnocení 0,32), SU-85 (hodnocení 0,48), SU-122 (hodnocení 0,60) a také slavného „Zveroboje“ ISU-152 s hodnocením 0,79.

Zajímavým může být i srovnání válečných typů s těmi poválečnými. Podle výpočtů leningradského Vědeckovýzkumného institutu dopravního strojírenství se střední tank PzKpfw III dá výkony srovnat s poválečným americkým lehkým tankem M41 Walker Bulldog. PzKpfw IV je technicky na zhruba stejné úrovni se sovětským plovoucím tankem PT-76, Panther se dá technicky srovnat se sovětským tankem T-54 a čínským Type 59.

Zobrazit více
Sbalit

Ostatní technika

V dokumentu, který se dostal CIA do ruky, jsou kromě tanků a bojových letounů hodnocena také některá bojová vozidla pěchoty, vrtulníky, dělostřelecké a protiletadlové kanónové zbraně, stejně jako protiletadlové a protitankové řízené střely.

Bojových vozidel je tu bohužel ohodnoceno pouze pět základních typů vzhledem k tomu, že řada západních armád při zavádění bojových vozidel pěchoty oproti státům Varšavské smlouvy výrazně zaspala.

Hodnocení tak vévodí na svou dobu impozantně vyzbrojené sovětské BMP-1 s hodnocením 0,80, sekunduje mu výsadkové BMD-1 se stejnou výzbrojí. Německý Marder je s velkým odstupem (hodnocení 0,45) třetí. Pouhých 0,10 mají kolová sovětská OT řady BTR a BRDM.

OT-62 TOPAS

Egyptský transportér OT-62 československé výroby během mezinárodního vojenského cvičení Bright Star 85 se vyloďuje z amerického plavidla LCU-1644.

Stejně tak zastoupení vrtulníků je omezené. Základním typem je UH-1A Iroquois v lehce vyzbrojené variantě (hodnocení 1,20), o něco výš je Mi-8TV, který mohl nést raketové i hlavňové výzbroje mnohem více (hodnocení 1,60). 

Ryze bojové typy jsou samozřejmě hodnoceny lépe. Mi-24D, který v poměrně velkém počtu sloužil i v ČSLA, je hodnocen 2,00, paradoxně úplně stejně jako americký bitevní vrtulník AH-1G Cobra. Nejvýše se nachází na svou dobu velmi těžce vyzbrojený sovětský Mi-24V s hodnocením 2,40.

Také dělostřelectvo a protitankové řízené střely jsou na jednom jediném listu a...

Také dělostřelectvo a protitankové řízené střely jsou na jednom jediném listu a i zde jsou často uvedeny pouze ráže, což nedává možnost v některých případech přesně určit typ zbraňového systému. Obecně jsou výše hodnoceny samohybné varianty.

Pozoruhodné je také hodnocení dělostřelecké techniky. Z výsledků sovětských výpočtů je dobře patrné, že těžištěm hodnocení jsou nejen ráže, ale také samohybnost a v neposlední řadě kvalita zaměřovacích systémů. Specificky jsou vysoko hodnoceny některé dělostřelecké raketomety.

Na vrcholu žebříčku, jakožto nejlepší kombinace všech těchto parametrů, leží výkonný sovětský 220mm samohybný raketomet BM-27 Uragan. Větší bratříček slavného BM-21 Grad dostal hodnocení 0,95. Pod ním je kromě dvou verzí samotného Gradu (0,87) několik sovětských i amerických typů samohybných houfnic z přelomu 60. a 70. let: M109 s hodnocením 0,90, 2S3 Akatsiya 0,86, M110 0,84 a 2S1 Gvozdika 0,81.

Ze zajímavých typů dělostřelecké techniky je samohybný 240mm minomet 2S4 Tyulpan s hodnocením 0,80 devátý a sovětský 203mm samohybný kanón 2S7 Pion s hodnocením 0,66 ještě o několik příček níže. Obecně se dá říci, že mezi dělostřelectvem nejsou velké rozdíly, přičemž nejvíce dělostřelecké techniky se vměstnalo od hodnocení 0,60 do 0,80. Žebříček opět uzavírají typy z 2. světové války, například slavná Kaťuša (BM-13) dostala hodnocení 0,40.

Hodnocení protitankových řízených střel, jejichž schopnosti na konci 70. let procházely bouřlivým rozvojem, vévodí francouzsko-německý typ HOT (0,98) a výkonný americký BGM-71 TOW (0,95). Až za nimi jsou první sovětské PTŘS 9M17 (modernizovaná verze AT-2) a 9M113 (AT-5) s hodnoceními 0,95, resp. 0,93. Následují další evropské typy SS.12, MILAN a modernizovaná verze SS.11 a s nimi sovětské 9M17M, 9M14P a 9K111, všechny s hodnocením mezi 0,60 a 0,80. Na chvostu žebříčku jsou protitankové řízené střely 1. generace, tedy francouzská SS.10 a sovětská 3M6 Shmel (AT-1). 

Čtyřicetihlavňový raketomet BM-21 Grad byl na Blízkém východě rozšířenou...

Čtyřicetihlavňový raketomet BM-21 Grad byl velmi rozšířenou zbraní.

Matematici u některých sovětských typů hodnotí jednu verzi dvakrát, poprvé ve statické podobě, kdy je komplet standardně přenášen vojáky, a podruhé v samohybné podobě, kdy je umístěn na terénním automobilu, případně kolovém obrněném transportéru. Tento druh samohybnosti pak přidává v hodnocení zhruba 10-15 %.

Na konci 70. let ještě řada armád používala k boji proti tankům statické protitankové kanóny. Z nich nejlepším byl podle výpočtů sovětských matematiků 100mm kanón T-12 (hodnocení 0,65), následovaný německým 90mm typem a dalšími několika sovětskými kanóny různých ráží.

O něco méně bojově hodnotné byly podle výpočtů bezzákluzové kanóny (hodnocení 0,15-0,28), seznam zakončují pancéřovky. Lehká americká M72 LAW je nejhorší (0,05), nejlepší je naopak legendární sovětská RPG-7 (0,12).

Protivzdušné prostředky

U hodnocení protiletadlových řízených střel se projevuje stejný efekt jako u letounů. Elektronicky výrazně modernější západní prostředky výrazně předstihují ekvivalentní sovětské zbraňové systémy, které zpravidla spoléhají na starší naváděcí technologie.

Prvním překvapením seznamu je absence známého sovětského protiletadlového raketového systému 2K12 Kub (SA-6), který se proslavil během války Jom Kippur. O důvodech absence můžeme pouze spekulovat, patrně jím nebude utajování, protože výsledky výpočtů samy o sobě byly přísně tajné a v seznamech se objevuje řada jiné moderní sovětské techniky.

Ostré raketové střelby protiletadlového komplexu 2K12 KUB u Baltu v minulých...

Ostré raketové střelby protiletadlového komplexu 2K12 KUB u Baltu

Žebříčku systémů protivzdušné obrany vévodí americké systémy MIM-23 Hawk (hodnocení 7,88), MIM-14 Nike Hercules (8,10 – paradoxně je starší systém výš) a modernizované varianty obou zařízení s hodnoceními 12,50 (Improved Nike Hercules), resp. 12,60 (Improved Hawk). Ve všech případech jde o hodnocení výkonnosti celé baterie systémů.

Nejvyšším systémem sovětské výroby je s velkým odstupem S-75 Dvina/SA-2 (4,70), po němž následuje samohybný systém 2K11 Krug (SA-4), následovaný S-125 (SA-3) s hodnoceními 4,50 a 2,97. Ve všech případech je o hodnocení celé jednotky, tedy baterie nebo praporu. Hodnocení zahrnuje nejen technologickou výkonnost, ale i samotný počet odpalovacích zařízení v jednotce.

Tři prsty smrti dosluhují

Patří stále mezi klíčové prvky pro obranu Česka. Protiletadlové raketové systémy 2K12-KUB s přezdívkou „tři prsty smrti" platily za obávanou zbraň. Po 35 letech ve službě jsou už samy blíže k vlastní smrti. Ne-li po ní. Čeští rakeťáci s nimi sice dovedou divy, sami však připouštějí, že někdejší postrach nebe drží pohromadě jen díky vynalézavosti armádních technik

Po systémech protivzdušné obrany středního dosahu následují v hodnocení systémy vojskové protivzdušné obrany, ve všech případech zastoupeny jednotkou v síle jednoho vozidla. V rozmezí 0,48 až 0,86 se umístily jak sovětské systémy 9K33 (SA-8), 9K35 (SA-13) a 9K31 (SA-9), tak americký MIM-72 Chaparral a francouzsko-německý Roland 1.

Zastoupeny jsou také z ramene odpalované systémy, přičemž nejlépe si vede 9K34 (SA-14) ohodnocený na 0,23 bodu. Spolu s ním žebříček uzavírají rozšířený 9K32 (SA-7) s hodnocením 0,21, americký typ FIM-43 Redeye a britský typ Blowpipe, oba s hodnocením 0,19.

A stejně jako u protitankových prostředků, také protiletadlové se na konci 70. let ještě neobešly bez kanónových řešení a i tato byla ohodnocena. Nejvýše stál sovětský 100mm protiletadlový kanón KS-19 (0,86) v počtu baterie, následovaný dalšími sovětskými 57mm a 130mm typy.

Ze samohybných systémů je výrazně nejvýše německý 35mm dvojkanón Flakpanzer Gepard (0,41). Známý sovětský 23mm čtyřkanón ZSU-23-4 Shilka je hodnocen až 0,22 a americký M163 VADS, postavený kolem 20mm šestihlavňového rotačního kulometu Vulcan, dokonce 0,12.

Patrně největším překvapením celého dokumentu je hodnocení velmi dobře známého a široce využívaného samohybného 57mm dvojkanónu ZSU-57-2, který obdržel pouze 0,02 bodu (u nás se používal obdobný PLDvK vz. 53/59 zvaný „Ještěrka“). Některé prostředky jsou hodnoceny jako „zastaralé“ (terminus technicus) a takové k hodnocení dostávají zřejmě „minusové body“.

Porovnání divizí

Poslední částí uniklého sovětského dokumentu je hodnocení jednotlivých divizí vojsk NATO i vojsk Varšavské smlouvy. Zde je nutné zdůraznit, že jde pouze o matematické hodnocení, které násobí počet techniky dané jednotky s hodnocením její technické úrovně. Vůbec nebere v potaz „měkké“ proměnné typu kvality výcviku nebo morálky vojáků.

Pro sovětské divize jsou v dokumentu uvedeny varianty podle typů výzbroje. Díky...

Pro sovětské divize jsou v dokumentu uvedeny varianty podle typů výzbroje. Díky tomu tak můžeme zhruba odhadnout, jaké by bylo hodnocení některých východoevropských divizí o rok dva později, tedy v době, kdy začali sovětští spojenci ve Varšavské smlouvě zavádět výkonné tanky T-72 (do ČSSR dorazilo prvních 31 strojů rok po vzniku dokumentu) a kdy se více rozšířila na svou dobu velmi výkonná BVP-1. Například československé divize jsou zjevně hodnoceny pouze se stroji T-54/55, když například hodnocení československé motostřelecké divize zhruba odpovídá hodnocení sovětské motostřelecké divize s tanky T-54B a kolovými obrněnými transportéry řady BTR. Československá motostřelecká divize je také nejlépe hodnoceným nesovětským útvarem Varšavské smlouvy, byť i její hodnocení je například proti mechanizované divizi západoněmeckého Bundeswehru dosti tristní.

Jako etalon je zde zvolena sovětská motostřelecká divize, vyzbrojená tanky T-55 a bojovými vozidly pěchoty BMP-1, její hodnocení je 653 bodů (koeficient 1,00). Motostřelecké divize, vyzbrojené modernějšími typy tanků (T-72, T-64A), mají mírně vyšší hodnocení, naopak divize, které nedisponují BVP, ale nevyzbrojenými obrněnými transportéry BTR, mají hodnocení mírně nižší.

Speciálně jsou hodnocené gardové sovětské motostřelecké divize, které mají silnější dělostřelecký prvek. Ty, které mají nejvýkonnější kombinaci techniky (T-64A, BVP-1), se dostávají hodnocením až na 842 bodů.

V boji by přežil čtyři minuty

Podívejte se s námi do garáží ve vojenském prostoru Rančířov, kde česká armáda skladovala několik desítek tanků T-72 v nejrůznějších modifikacích.

Posádka v Rančířově na Jihlavsku skladuje několik desítek tanků T-72, které...

Typická americká pěší divize má hodnocení 564, mechanizovaná 718. Vysoko jsou hodnoceny západoněmecké divize, pěší má hodnocení 795, motorizovaná dokonce 849.

Obecně se dá říci, že mechanizované divize většiny států NATO mají hodnocení zhruba podobné jako jejich východoevropské protějšky. To se týká i dánských, belgických nebo nizozemských divizí. Naproti tomu britské a francouzské pěší divize mají naprosto tristní hodnocení (257, resp. 152), které odráží zejména menší počet využívané techniky.

Ze států Varšavské smlouvy jsou hodnoceny polské motorizované divize (437), východoněmecké (487) nebo československé motostřelecké divize (490).

Tankové divize jsou hodnoceny následovně: západoněmecká 825, americká 803, britská 503, východoněmecká 466, československá 413, polská 394. 

Je škoda, že známe hodnocení pouze do roku 1977, kdy k řadě východoevropských armád začaly přicházet tanky T-72 i výkonná BVP. Sovětská tanková divize, vyzbrojená T-72 a BMP-1, má hodnocení 787 a toto k tomuto hodnocení by se zřejmě přiblížily po zavedení T-72 i tankové divize sovětských spojenců.

  • Nejčtenější

Prototyp velké lodi SpaceX konečně úspěšně přistál, pak však vybuchl

Společnost SpaceX provedla další test prototypu, z nějž vznikne budoucí velkokapacitní loď Starship. Ten současný měl...

Boeing, nebo Airbus? Rozdíly jsou obrovské pro piloty, ne pro cestující

Stejně jako se fanoušci Sparty a Slavie neshodnou, který tým je lepší, v civilním letectví panuje značná neshoda v tom,...

Nadějná data. Stále přibývá dokladů toho, že vakcíny brání šíření viru

Nadějné výsledky z posledních dní naznačují, že minimálně některé vakcíny proti viru SARS-CoV-2 výrazně zpomalují jeho...

Microsoft chce vrátit Windows 10 na výsluní, připravuje další vylepšení

Aktualizace uživatelského rozhraní, vizuální omlazení, nové funkce, dynamický obsah a modernější operační systém. Toho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejzajímavější československý letoun k obraně vlasti vznikal v Pragovce

Výzbroj letectva ČSR byla před druhou světovou válkou tristní. Moderně řešené letouny domácí konstrukce vznikly příliš...

Exploze viru: v domově důchodců ve Vrchlabí zabil polovinu seniorů

Premium Tragédie v domově seniorů varuje, jak rychle se šíří nákaza koronavirem a jak smrtelná může být. Celorepublikově pak...

Randění pod rouškou. Reportérka absolvovala sedm pokusů o seznámení

Premium „Jestli si někoho nenajdeš, než ti bude třicet, nainstaluju ti seznamku,“ oznámila mi moje nejlepší kamarádka. Patřím...

Zavřené nezavřené restaurace. Jak vypadá zapovězený společenský život?

Premium Zaplněné stoly, skupinky lidí se sklenicemi vína a smích nesoucí se až na ulici. Nejde o výjev starý víc než rok, ale o...

  • Další z rubriky

Česko bude raketová velmoc. Ale jen v tom špatném smyslu

Česká armáda se chystá na nákup nové generace protiletadlových raketových systémů. Ale je poněkud nepochopitelné, že si...

Čest, talent i služba Hitlerovi. Nejlepší tankista války byl z Jesenicka

Během druhé světové války vznikla po vzoru leteckých es nová kasta es tankových. Patrně nejlepším tankistou 2. světové...

Naše první stíhačka mohla nouzově odhodit nádrž. Vojáci ji nechtěli

Před sto lety začala létat první stíhačka československé konstrukce Aero Ae.02. Prototyp byl technicky podařený a...

Britská „královna špionek“ varovala Jelcina před útokem KGB na parlament

Premium Daphne Parková celých třicet let při své kariéře diplomatky měla druhou tajnou roli špionky MI6 v Hanoji, Moskvě a...

Gabriela Koukalová se pochlubila, že čeká miminko. Změnila si i příjmení

Bývalá biatlonistka Gabriela Koukalová (31) bude maminkou. V ranním vysílání na Primě se pochlubila šťastnou novinou a...

Nepravda a účelovka, říká Koukal o tvrzení exmanželky Soukalové

Po obviněních bývalé biatlonistky Gabriely Soukalové (31), že ji exmanžel Petr Koukal (35) podváděl a utrácel její...

Zemřel rockový bubeník kapely Citron a podnikatel Radim Pařízek

Zemřel rockový bubeník spjatý zejména s heavymetalovou kapelou Citron Radim Pařízek. Hudebníkovi, který se uplatnil i v...

Amatérské porno je realita, která lidí baví, říká pornoherečka

Porno je film, fikce, představení. Amatérská videa jsou však realita. „A to na nich lidi baví. Nikdo nechodí po...

Kanada řeší záhadu s máslem, které v teple neměkne

Kanadští spotřebitelé začali veřejně řešit záhadu, která se týká kvality másla v obchodech. Mnozí si totiž všimli, že v...