Dobová kresba meteorického deště z roku 1833.

Dobová kresba meteorického deště z roku 1833. | foto: astro.cz

V noci na sobotu uvidíte Leonidy. Před 25 lety přinesly úžasnou podívanou

  • 19
Meteorický roj Lenonidy je zajímavý mimo jiné rychlými meteory a také událostí, kterou čeští astronomové nazývají jako noc bolidů. Letošní vrchol aktivity meteorického roje Leonidy připadá na noc ze 17. na 18. listopadu, ale nebude tak výrazný.

Leonidy dostaly název podle latinského pojmenování souhvězdí Lva – Leo, kde se nachází takzvaný radiant roje, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vyletují. Původcem Leonid je kometa 55P/Tempel-Tuttle.

Roj zvyšuje svou aktivitu od 14. listopadu s tím, že maximum pravidelně přichází kolem 17. až 18. listopadu. Vyšší aktivitu lze pak pozorovat až do zhruba 21. listopadu.

Radiant meteorického roje Leonidy

Výjimečně se Leonidy projevují meteorickými dešti, při nichž jsou vidět stovky i tisíce padajících hvězd za hodinu. Bylo tomu tak v letech 1833, 1866 a 1966.

„17. listopadu 1998 nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory, tzv. bolidy,“ připomíná Martin Gembec na serveru Astro.cz.

Letošní maximum roje se očekává nad ránem 18. listopadu. To může padat až 50 meteorů za hodinu.

„Různí autoři však předpokládají různé hodnoty frekvencí. Je to dáno tím, že každý rok se Země setkává s jiným polem kometárních úlomků. Je to dáno tím, že každý rok se Země setkává s jiným polem kometárních úlomků,“ vysvětluje Roman Mikušinec.

Naposled byl roj velmi aktivní v roce 2002. Tehdy astronomové pražské Štefánikovy hvězdárny uvedli, že jich při pozorování ve Chřibech napočítali 5 tisíc za hodinu. Příští meteorický déšť Leonidů astronomové očekávají až v roce 2099.

Meteory, tedy světelné efekty, vznikají třením prachových částic při průletu atmosférou Země o molekuly vzduchu. Přitom se rozžhaví a většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry, které je možné pozorovat.