Kompletace sondy Amal vyrobené ve Spojených arabských emirátech, která poletí k...

Kompletace sondy Amal vyrobené ve Spojených arabských emirátech, která poletí k Marsu. | foto: UAE Space Agency

Spojené arabské emiráty chtějí navštívit Mars. Startují za měsíc

  • 86
Kosmický program Spojených arabských emirátů pokračuje poměrně rychle vpřed. Není to tak dávno, co se jejich člověk dostal na Mezinárodní kosmickou stanici, a již za měsíc vyšlou sondu k Marsu.

Evropa, Indie, Rusko, Spojené státy americké a Spojené arabské emiráty (SAE). Tak by mohl zanedlouho vypadat seznam výrobců sond, které úspěšně dorazily k rudé planetě.

Ten se ještě může rozrůst o Čínu, která zatím termín letu své sondy k Marsu plánuje na nespecifikovaný den v červenci. Chce ale na rozdíl od Indie a SAE na Marsu se svou laboratoří i přistát. Naproti tomu SAE už mají přesný termín, kdy chtějí vyslat svou sondu k Marsu. 

Stane se tak 14. července, kdy se má z japonského kosmodromu na ostrově Tanegašima vydat na cestu družice pojmenovaná Amal, což v překladu znamená naděje. Vynést ji má raketa H-2A F42, která byla vyrobena v Japonsku v závodech Mitsubishi a běžně ji využívala japonská kosmická agentura JAXA.

Marsovský rok zkoumání

Samotná sonda byla vyvíjena v Emirátech v Mohammed bin Rashid Space Centre (MBRSC) ve spolupráci se zahraničními partnery, jako jsou univerzity v  Coloradu, Berkeley a Arizoně. 

Rozměry hliníkové družice jsou 2,9 × 2,37 metru při hmotnosti 1,5 tuny. Na své palubě má trojici solárních panelů s výkonem 600 W.  Komunikaci se zemí zajistí 1,5metrová směrová anténa, přes níž „potečou“ data rychlostí až 1,6 Mbps. 

Pokud vše vyjde podle plánu a sonda dorazí v únoru 2021 k Marsu, začne zkoumat atmosféru a povrch pomocí tří přístrojů. Ultrafialový spektrometr bude zjišťovat stopy kyslíku a vodíku ve vyšších vrstvách atmosféry. Infračervený spektrometr zase bude studovat tepelné stopy po vodní páře, ledu a prachu v atmosféře. V neposlední řadě je zde kamera s vysokým rozlišením, která bude pořizovat barevné snímky. 

Družice Amal u Marsu vydrží zhruba jeden tamní rok, což odpovídá 687 dnům na Zemi.

Vesmírná agentura SAE slibuje, že získaná data nebude držet pod pokličkou, ale podělí se o ně.

Mars 2117

Celá mise je součástí velice dlouhodobého plánu, který vyhlásili v Emirátech v roce 2017 a který má během sto let vést ke kolonizaci rudé planety. Konkrétně se má podle těchto plánů do té doby postavit na Marsu plně funkční město pro 600 tisíc lidí.

Neexistuje ale přesný harmonogram, který byl měl projekt Mars 2117 plnit. Jedním z jeho cílů je podle předsedy vlády Al Maktúma „inspirovat a přinést vizi, jejíž naplňování budou v rámci mezinárodní spolupráce postupně zajišťovat budoucí generace konstruktérů i snílků v tom nejlepším slova smyslu“ 

Nová posádka ve složení (zleva) Hazza Mansúrí, Oleg Skripočka a Jessica Meirová odletěla k ISS ve středu 25. září 2019

Zatím si tedy mohou Spojené arabské emiráty odškrtnout splnění některých misí. Loni to bylo vyslání prvního kosmonauta za SAE na Mezinárodní vesmírnou stanici (Hazza Mansúrí tam dorazil 25. září).

Nyní má vyrobenou a ke startu připravenou sondu, která možná již příští rok začne studovat Mars. I když k zahájení jejího letu musí využít japonské technologie, ve vesmíru už to vše budou Emiráty řídit samy.

Mezitím se možná začne stavět projekt Marsovského městečka na poušti nedaleko Dubaje. Pro Mars Science City bylo vyčleněno asi 176 tisíc metrů čtverečních pouště (více než 30 fotbalových hřišť) a náklady se odhadují na 135 milionů dolarů (cca 3,2 mld. korun).