Úlomek meteoritu El Al, který ukrýval nové minerály elaliit a elkinstantonit.

Úlomek meteoritu El Al, který ukrýval nové minerály elaliit a elkinstantonit. | foto: University of Alberta

Velký meteorit ukrýval dva minerály, které jsme doposud na Zemi neviděli

  • 37
Doposud jsme podobné nerosty mohli najít jako uměle vyrobené v laboratoři nebo v teoretických pracích. Díky poslu z vesmíru nyní víme, že je umí vyrobit i příroda. Jmenují se elaliit a elkinstantonit.

Zkoumání úlomku z 15tunového meteoritu nazvaného El Ali, který dopadl do východoafrického Somálska, odhalilo dva nové nerosty a potenciálně i třetí.

Ve spolupráci s vědci z UCLA a Kalifornského technologického institutu Herd klasifikovali vědci meteorit El Ali jako meteorit typu IAB complex a řadí jej tak mezi víc než 350 meteoritů této kategorie.

Meteorit o šířce dvou metrů, devátý největší nalezený, experti odkryli v Somálsku v roce 2020. Jeho 70gramový úlomek odeslali ke zkoumání na univerzitu v kanadské Albertě. Chris Herd, kurátor tamní sbírky meteoritů, uvedl, že si při klasifikaci všiml „neobvyklých“ nerostů. Požádal proto svého kolegu Andrewa Lococka, aby meteorit prozkoumal.

„Hned první den, co (úlomek) analyzoval, řekl: ‚Jsou tam nejméně dva nové nerosty‘. Bylo to úžasné. Většinou objevení nového nerostu zabere mnohem víc práce,“ řekl Herd.

Minerály podobné těm, které vědci našli v meteoritu, jiní experti uměle vytvořili v laboratořích v 80. letech minulého století. Přirozeně se ale podle Herda - alespoň na základě dosavadního bádání - na Zemi nevyskytují.

Nové nerosty vědci pojmenovali elaliit a elkinstantonit. První z nich získal název podle samotného meteoritu, který se jmenuje po somálském městě El Ali, u kterého dopadl. Druhý vědci nazvali podle výzkumnice Lindy Elkinsové-Tantonové, která stojí v čele plánované mise Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem mise je vyslat průzkumné plavidlo ke kovové planetce Psyche mezi Marsem a Jupiterem.

„Lindy odvedla spoustu práce, aby objasnila, jak vznikají jádra planet, jak vznikají tato železná a niklová jádra, a nejbližší analogií, kterou máme, jsou železné meteority. Proto mělo smysl pojmenovat po ní minerál a ocenit její přínos vědě,“ vysvětluje Herd.

Kromě elaliitu a elkinstantonitu vědci ze vzorku kosmického tělesa analyzují i třetí, potenciálně nový nerost.

,