Japonská sonda dorazila po letech k asteroidu, aby na něj vystřelila

aktualizováno  9:20
Japonská sonda Hajabusa 2 letěla více než tři roky k malému asteroidu 1999 JU3 Rjugu, aby z něj nyní, v noci na pátek, odebrala pomocí odběrového mechanismu odstřelené vzorky.

Ilustrace bezpilotní kosmické sondy Hajabusa2 u asteroidu Rjugu | foto: JAXA

Japonská sonda, jejíž jméno v překladu znamená Sokol 2, měla se sběrem vzorků původně začít už loni v říjnu. Nakonec japonská vesmírná agentura JAXA složitý manévr odložila, aby mohla sonda důkladněji vybrat místo kontaktu s povrchem. Vědci tehdy uvedli, že je skalnatý povrch asteroidu Rjugu překvapil, neboť očekávali jinou podobu terénu. Museli tak kvůli tomu provést na Zemi řadu testů, aby zjistili, zda je vůbec odběr vzorků plánovaným způsobem možný.

Snímek povrchu asteroidu Rjugu, který pořídila japonská sonda Hajabusa 2.

Snímek povrchu asteroisu Rjugu, který pořídila japonská sonda Hajabusa2.

Odborníci pro kontakt vybrali prostor označovaný jako L08-E1, jenž má šest metrů v průměru. Nachází se v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo. Letový tým je podle serveru Planetary.org přesvědčen, že se sondu podaří navést do cílového místa s přesností jednoho metru.

To se také stalo, jak ráno JAXA potvrdila.

22.února 2019 v 01:00, příspěvek archivován: 22.února 2019 v 09:11

[TD1-L08E1] 2/22 at 8:42 JST. The following has been confirmed at Gate 5: ・Projectile was command to fire. ・Normal sequence. ・Spacecraft state is normal. Based on this, we determined touchdown was successful! A detailed analysis will now be done.

Aparát se těsně přiblížil k předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a z povrchu planetky odebral pomocí odběrového mechanismu vzorky, které před tím odstřelil projektilem. Vzápětí se opět od asteroidu vzdálil a bude kolem něj obíhat do konce roku.

Asteroid Rjugu je pojmenován podle podmořského paláce z japonských bájí. Je asi 900 metrů široký a od Země je vzdálen 280 milionů kilometrů.

Pro nadcházející měsíce jsou v plánu celkem tři přiblížení pro sběr vzorků, a to včetně pátečního pokusu. Během posledního třetího chtějí vědci získat materiál z hloubky. Na povrch proto z výšky 500 metrů vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.

Přípravné procedury předcházející pátečnímu odběru materiálu začaly ve středu, kdy JAXA zahájila sestup sondy z její parkovací pozice ve výšce zhruba 20 kilometrů nad povrchem. V čtvrtek pak JAXA po kontrole systémů vydala definitivní souhlas s misí. Sonda sice začala proti plánu klesat zhruba s pětihodinovým zpožděním, posun v harmonogramu se ale neočekává, protože sestup je nyní rychlejší. Ke kontaktu dojde o půlnoci našeho času.

Rychlost sestupu byla původně stanovena na 40 centimetrů za sekundu, nakonec byla zvýšena na 90 centimetrů za sekundu. Ve čtvrtek v devět hodin našeho času Hajabusa 2 sestoupila na devět kilometrů nad povrch.

Sonda je vybavena systémem automatického přerušení mise, který se aktivuje v případě nestandardní události. Jakmile systém zjistí nějaký problém, který by sondu ohrozil, začne aparát opět stoupat.

Letové středisko má se sondou spojení s 19minutovým zpožděním, a to včetně přenosu snímků. Propojení se 48 minut před kontaktem s povrchem přerušilo, neboť Hajabusa 2 kvůli navigaci na přistání odkloniĺa svou výkonnější anténu od Země a k dispozici jí zůstala jen ta méně výkonná.

21.února 2019 v 15:29, příspěvek archivován: 21.února 2019 v 16:21

[TD1-L08E1] The schedule for the touchdown operation is now on our website. (Exact times may change during the operation.) https://t.co/sT3nTYJZqx https://t.co/VkXV8MHabo

Odběr s výstřelem

Schematické znázornění výstřelu japonské sondy Hajabusa 2 na asteroid 1999 JU3

Schematické znázornění výstřelu japonské sondy Hajabusa 2 na asteroid Rjugu

Ve chvíli, kdy se sběrná hubice dotkla povrchu, vystřelil z ní rychlostí 300 metrů za sekundu pětigramový projektil z tantalu. Částice asteroidu, které se po nárazu vymrštily do prostoru, měla hubice odebrat.

Sekundu po kontaktu s povrchem začala sonda opět stoupat, což středisko na Zemi zjistilo díky změně vysílaného signálu.

Ilustracce japonské sondy Hajabusa 2, jak odebírá vzorky z asteroidu 1999 JU3.

Ilustrace japonské sondy Hajabusa 2 odebírající vzorky z asteroidu

To bylo prvním znamením úspěchu. Definitivně jasno měli odborníci až po sedmi minutách, kdy se výkonná anténa opět zaměřila na Zemi a začala vysílat telemetrická data.

O podobě a velikosti odebraného materiálu vědci prozatím nic neví. Musejí si počkat, až bude v návratové kapsli dopraven na Zemi. Přistání na Zemi je naplánované na rok 2020.

Ilustrace vypuštění povrchových laboratoří z japonské sondy Hajabusa 2 na...

Ilustrace vypuštění povrchových laboratoří z japonské sondy Hajabusa 2 na asteroid 1999 JU3

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2, přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Na rozdíl od pojízdných roverů na Marsu nemají ty na asteroidu kola. Pohybují se pomocí primitivních skoků do vzdálenosti 15 metrů. Díky slabé gravitaci asteroidu dopadají několik minut. Energii čerpají ze Slunce a váží kolem jednoho kilogramu.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Hajabusa 1

Sedm let cestovala japonská sonda Hajabusa vesmírem, aby na Zemi přinesla vzorky asteroidu Itokawa. Návratové pouzdro sondy přistálo už v červnu, ale muselo nejdřív do karantény.

Sonda Hajabusa (Sokol) o hmotnosti 530 kg stála 100 milionů dolarů a byla postavená firmou NEC Toshiba Space Systems, Ltd. v Jokohamě.

Vedlejším cílem mise bylo vyzkoušet iontové motory a autonomní navigaci.

Sonda byla také vybavena laserovým lokátorem, přesným laserovým dálkoměrem a optickými senzory.

Aktualizováno: Doplnili jsme informace o úspěšném odebrání vzorků a příslušné pasáže převedli do minulosti. Opravili jsme informaci o způsobu odběru vzorků.

Autoři: ,
 

Nejčtenější

Jde o sekundy. Bylo možné haváriím Boeingu 737-8 MAX zabránit?

V Etiopii se krátce po startu z hlavního města Addis Abeby zřítilo letadlo se...

Je to jenom náhoda, nebo mají stroje Boeing 737-8 MAX skutečně nějaký vážný problém? Dvě tragické havárie nového typu...

Největší výpadek kolem Facebooku končí. Způsobila jej chyba v konfiguraci

Pro Twitter je zatím situace příznivá - využívají ji pro komunikaci s uživateli...

Populární služby Facebook, Messenger, Instagram, WhatsApp jsou stále pro některé uživatele po světě nedostupné, nebo...

Virální fotka na Facebooku klame už řadu let. Nezachycuje, co byste řekli

Fotografie planktonu pořízená Davidem Littschwagerem v roce 2006, která v...

Po sociálních sítích se šíří fotografie zachycující neuvěřitelné bohatství života v jediné kapce mořské vody....

Neuvěřitelná fotografie. Vznikala 26 let, je krásná a vylepší letadla

Americká agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila fotografii, která na...

Americká agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila fotografii, která na první pohled upoutala celý svět....

Letos začíná velké vypínání televize. V DVB-T se nejdřív odmlčí Praha

Mapa pokrytí signálem DVB-T2 na konci roku 2018.

Letos se budou vypínat první vysílače, které šíří signál první generace digitálního pozemního televizního vysílání,...

Další z rubriky

První soukromá kosmická loď určená pro posádku letí k ISS

Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s lodí Crew Dragon.

Společnost SpaceX vypustila v sobotu ráno svou kosmickou loď Crew Dragon. Po absolvování všech zkoušek má vozit posádku...

Poprvé se soukromá kosmická loď určená pro posádku spojila s ISS

Záběr z přiblížení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k ISS.

Kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX se po zhruba 27 hodinách letu úspěšně spojila s...

Podívejte se, jak vypadal letošní největší superúplněk po celém světě

V lednu, únoru i březnu se Měsíc v úplňku přiblíží k Zemi natolik, že můžeme...

V lednu, únoru i březnu se Měsíc v úplňku přiblíží k Zemi natolik, že můžeme hovořit o superúplňku. Vůbec nejblíže byl...

Najdete na iDNES.cz