Podle současné teorie se planety rodí z prachoplynového disku obklopujícího mladou hvězdu. Protože protoplanetární disk rotuje ve stejném směru jako hvězda, vědci předpokládali, že to samé by mělo platit i pro planety.
Aspoň ve Sluneční soustavě tomu tak je a podobné chování vědci očekávali i u jiných planetárních systémů.
Jak vznikají planety
Ovšem švýcarští hledači exoplanet objevili něco jiného.
"Tím jsme na pole exoplanet shodili skutečnou bombu," tvrdí Amaury Triaud, který se spolu s Andrewem Cameronem a Didierem Quelozem na překvapivém objevu podílel.
Více než polovina z nově detekovaných exoplanet (jedná se vesměs o tzv. horké Jupitery) se pohybuje po "divných" drahách. Jejich osy nejsou rovnoběžné s osou rotace jejich mateřské hvězdy a šest z nich dokonce obíhá v obráceném směru.
"Nové výsledky skutečně zpochybňují naše dosavadní poznatky o tom, že planety by měly vždy obíhat ve stejném směru jako jejich hvězda," říká k tomu Andrew Cameron.
Oprava teorie
Původ horkých Jupiterů nedá vědcům spát už celých patnáct let, která uplynula od jejich objevu. Tyto planety s hmotnostmi srovnatelnými nebo většími než Jupiter se pohybují vysokými rychlostmi velmi blízko svých hvězd.
Astronomové se domnívali, že jejich jádra se utvářejí ze směsi skalisek a kusů ledu, tedy materiálu, který se nalézá pouze v chladných a vzdálených oblastech planetárního systému.
Proto se dosud předpokládalo, že horcí Jupiteři nejprve vzniknou daleko od svých sluncí a poté se díky gravitační interakcím s prachoplynovým diskem přesunou blíž ke svým hostitelským hvězdám.
Celý proces by přitom měl trvat milióny let, přičemž sklon osy oběžné dráhy planety by se měl krýt s osou rotace hvězdy. Jenže nedávná pozorování nových exoplanet tuto hypotézu nepotvrdila, ba naopak.
Alternativní hypotéza
Ke slovu se tak dostává alternativní teorie vysvětlující příčiny migrace horkých Jupiterů směrem do nitra planetární soustavy poněkud jiným způsobem. I v ní hraje prim gravitace, ale ne už protoplanetárního disku, nýbrž okolních hvězd a jejich planetárních systémů.
Podle této hypotézy to vypadá, jako by si hvězdy mezi sebou hrály na přetahovanou, v důsledku čehož jsou obří planety v průběhu stovek miliónů let vychylovány ze svých oběžných drah a postrkovány blíž ke svým mateřským hvězdám.
Všechny nové exoplanety byly objeveny zařízením WASP (Wide Angle Search for Planets), jehož dvě robotické observatoře (každá s osmi širokoúhlými kamerami) soustavně vyhledávají exoplanety tzv. tranzitní metodou. Ta využívá k hledání extrasolárních planet měření krátkodobého poklesu světla, který je způsoben přechodem planety před hvězdou.
Zdroj: www.eso.org
