- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pokud se chce někdo večer pobavit:
http://www.mirror.co.uk/news/technology-science/ufos-rosetta-mission-comet-is-4628568
"Rosetta mission comet 'is ALIEN craft attempting to make contact with humans'"
Údaje o teplotě povrchu (-153 °C s následným poklesem) nemá význam komentovat, dokud se neupřesní. Při podobných teplotách by se led na kometě neudržel a vysublimoval by.
Tvrdost ledu, resp. druh jeho krystalové fáze, závisí i na teplotě.
Je to obrovský úspěch a měl by se opakovat se současnými modernějšími technologiemi. Také je vidět, že FVE panely nejsou zárukou úspěchu a lepší by byl malý reaktor, jak je vybaven vozík Curiosity na Marsu, jehož životnost je 14 let.
ESA nemá technologii RTG a i kdyby co jsem počítal pro modul velikosti Philae a jeho spotřebě by byl relativně dost veliký. RTG s 1,23kg Pu238 a výkonem 40W elektrických má hmotnost 13,6kg (SNAP-19 u Sondy Pioneer 10)
http://en.wikipedia.org/wiki/Systems_for_Nuclear_Auxiliary_Power#SNAP-19
Stavba takových sond je hodně o kompromisech hlavně váha vs. užitek a u 100kg sondy přidat 14% hmostnosti je hoooodně, nemluvě o rozměrech
Pro zajímavost... Curiosity má na palubě 4,8kg Pu238 s tepelným výkonem 2000W ale díky žalostné účinnosti termoelektrických článků je elektrický výkon jen 125W (Philae papá cca 30W). Na druhou stranu výhoda RTG je že zcela nahradí topení (hromada odpadního tepla)...
prosím opravit překlep v nadpisu.
Jenom tak spekuluji:
Ten povrch byl asi velice jemný prach, pod kterým byl velmi tvdý led.
Pokud si vzpomínám, tak ta tryska, která měla Philae přitlačit na povrch měla poruchu. Co když se ty kotvy aktivovaly, ale led byl prostě tak tvrdý, že se nedokázaly zachytit? Když i ten vrták se do tohoto materiálu nedokázal zavrtat, jak se na tom mělo zachytit něco jiného?