V posledních letech jste se možná mohli dočíst o překvapivých případech předčasně narozených dětí, které se lékařům daří udržet při životě. Dnes mají šanci na přežití i děti, které za sebou mají jen kolem šesti měsíců života. Jejich hmotnost je pro ilustraci maximálně půl kilogramu. A hranice se pomalinku posouvá ještě níže, ke 23. či až 22. týdnu.
Tento medicínský úspěch bohužel přináší i komplikace (jak upozorňuje i Světová zdravotnická organizace). Předčasný porod je jednou z hlavních příčin dětské úmrtnosti – jinými slovy, značný podíl (desítky procent) extrémně nedonošených dětí umírá. A protože se nedaří snižovat počet těhotenství, které končí předčasným porodem, nikdy v minulosti nebylo více dětí, které se musí potýkat s komplikacemi takto brzkého příchodu na svět. Typickým problémem u extrémně nezralých dětí jsou například přetrvávající potíže s dýcháním i po narození (tzv. bronchopulmonální dysplazie). Statistiky přitom ukazují, že několik týdnů vývoje v děloze navíc výskyt potíží výrazně snižuje.
Lékaři by tak nepochybně přivítali systém, který dokáže alespoň po nějakou dobu napodobit podmínky v děloze. Prakticky použitelná „umělá děloha“ zatím ovšem k dispozici není.
Změnit by to chtěla skupina odborníků z dětské nemocnice Philadelphia Research Institute. V časopise Nature Communications jim otiskli studii (dostupná zde) popisující výsledky experimentu se zařízením, které by ji mohlo předznamenat. Zatím vědci test prováděli pouze na nedonošených jehňatech, ale to je samozřejmě jen první krok.
Jde velmi zjednodušeně řečeno o velký igelitový vak naplněný plodovou vodou a napojený na přístroje, které monitorují hladinu důležitých látek a další parametry. Vak je uzavřený, aby bylo prostředí co nejsterilnější. Jehně je v něm napojeno na vnější krevní okruh, přes který čerpá nutný kyslík. Okruh přitom pohání srdce zvířete, nikoliv pumpa (tento postup prakticky umožnil až vývoj zařízení na okysličení krve, která nepotřebují vyšší tlak, tj. oxygenerátorů s dutými vlákny). Živiny zvíře získává skrz trubici napojenou na pupeční šňůru.
Jedno z jehňat na začátku (vlevo) a po čtyřech týdnech (vpravo) ve speciálním vaku, který autoři navrhli na péči o nedonošené děti.
Prostředí má být velmi podobné děloze a výsledky s osmi jehňaty naznačují, že by to tak skutečně mohlo být. Lékaři je odebrali v době, která odpovídá zhruba 23. - 24. týdnu u lidí a nedonošená mláďata ve „vaku“ vydržela čtyři týdny. Po „porodu“ z plastové dělohy se jim dařilo dobře (byť úplně bez komplikací se to neobešlo). Vědci u zvířat také neobjevili žádné významné vývojové obtíže. Většina nakonec skončila na pitevním stole kvůli ověřování případných dopadů na organismus, ale jedno je po roce stále naživu a na pohled jde prý o zcela normální jehně.
Výsledky vypadají slibně a jeden z vedoucích týmu, Adam Flake, novinářům během telekonferenčního hovoru řekl, že jsou ve spojení s americkou dohledovou agenturou FDA a připravují preklinickou zkoušku, která by měla ověřit bezpečnost a účinnost systému. První pokusy s dětmi by mohly podle jeho „konzervativního“ odhadu proběhnout zhruba za tři roky.
Vak by měl sloužit nedonošeným dětem zhruba ve věku 23. týdnů, pro mladší není určen. Jinými slovy, nesníží spodní hranici přežití, ale měl by snad zlepšit šance na přežití a také kvalitu života dětí, které se dnes lékaři už snaží zachraňovat. Těžko říci, kolika z nich pomůže, někteří odborníci se například ptají, jak ve vaku bude probíhat léčba infekcí, které jsou častou příčinou tak předčasných porodů.
