Jsem zastánce obnovitelných energií, ALE...pro masové využití solární a větrné energie není zvládnutá právě akumulace a dimenze přenosové soustavy. Tady dává smysl využití v ostrovním režimu pro rodinné domky..Prostě pustíte pračku když svítí, baterie také vydrží jen něco. Jako záložní systém třeba kamna nebo vložka na dřevo, abychom neumrzli. Ještě dlouho nebudeme schopni akumulovat dostatek energií, abychom se mohli spolehnout pouze na ně. Jedny z nejpokročilejších akumulačních systémů experimentálně používají CSP systémy na bázi změny skupenství solí, ale nevím o takovém komerčním systému bez problémů...Cena za W solarních panelů klesla na velkoobchodních 0,5eura/W (čínská produkce od C Sunu), ale v Číně nehledí na min. mzdu, ekologii, ci nějakou následnou likvidaci panelů.

Celkově se spotřeba v Evropě snižuje (zařízení jsou úspornější, průmysl neroste), to je také důvod proč je dnes cena elektřiny na svém minimu, pod 40Euro/MWh nebylo ani v recesi 2009...elektřinu totiž dnes předkupuje méně subjektů (ti kteří nezkrachovali). Dle mého soudu má význam třeba provoz kogeneračních jednotek (využití paliva-zem.plynu a bioplynu přes 87% v topné sezóně je výborná a reguluje v řádu sekund).

Nedovedu si představit, že by naše výroba (odběr 100-250 kW) jela na solárních panelech a na baterie, které by nám utáhli výrobu 16h denně opravdu nemáme.

Němci sice staví OZE, ale spoléhají na stabilní zdroje z východu, či Francie a sami dnes využívají více fosilních paliv, než když měli jádro.

I jaderné reaktory dnes technologicky můžou přejí na tzv. granulové palivo, které je mnohem bezpečnější nemluvě o systémech autonomního odstavení.

A to nemluvím ani o technologiích, které zkoupili nadnárodní koncerny, nebo přímo zkonfiskovali mocnosti, aby se nám nenarušil zaběhlý řetežec ropa-rafinerie-spotřebitel-banka-stát. Neblázněte lidi, víte kolik by lidí přišlo o práci a peníze, kdybychom měli čisté, obnovitelné zdroje energií :)

Díky za rozumný názor. A právě narušení moci řetězce zavedeného finančně-fosilního systému který na změně zájem nemá (a často pak dovedeného k dokonalosti propojením na velké politické strany), je nutné aby se část peněz  přesunula směrem k vývoji moderních technologií. 

No ono je to těžko představitelné, ale je to otázka pár let. Soběstačné domy už začínají být realitou, pak tento trend bude postupovat do firem.

Fluktuované OZE stejným způsobem totálně promění a zredukuje teplárenství.

A celé se to pak v Německu nazývá demokratizace energetiky, kdy jsou desítky tisíc malých výrobců elektřiny - osob, družstev, komunit  :)

A chápu, že to naše velké strany nechtějí...

Němci na nic nespoléhají, mají stále velké exportní saldo, i když více fluktuované, protože OZE elektřinu posílají do rakouských přečerp.elektráren. Zvýšení podílu fosilních paliv je dočasné, částečně vyrovnává výpadek jádra, ale tento výpadek je ze stále větší míry pokrýván OZE. Právě nedávno výroba z větru a FV přesáhla dohromady 30 GW, a to už není žádný doplněk ale podstatný podíl v mixu. A všimli jste si že leto v zimě už se o blackoutech nemluvilo, protože němci už postupně posilují, konkrétně vloni to bylo posílení mezi bývalým východním a západním německem na severu které situaci zlepšilo. Výroba panelů v Číně se napadá, ale vždyt z Číny vozíme všechno, tak proč všem zrovna panely vadí? :)

U nas se moc elektrinou netopi, takze mi neni jasne, jak problemy s budoucim nedostatkem elektricke energie vyresi, kdyz prostredky na obnovu elektraren nacpeme do zatepleni.

Pan Šimoník nabízí řešení (viz jeho vysvětlení v diskuzi dále), fosilní paliva ušetřená zateplením spálíme ve fosilních elektrárnách, které budou pomáhat vyrovnávat fluktuace německých větrných a FV zdrojů.

V rámci ochrany přírody by jsem maximálně omezil především větrné elektrárny a pak hned solární a vodní. Větrníky totálně ničí krajinu, solární a vodní elektrárny jakbysmet. Vodní navíc ničí životní prostředí desítek druhů. Představte si krásu našich malých, ale hezkých hor s tisícovkami větrných elektráren a kde že jsou krásy Svatojánských proudů? To už dneska lidi ani neví co to bylo.

Jen jaderná elektrárna je relativně malá, zabere místo jak 10 větrníků, pohoda. To nemluvím o technických výhodách jádra a nevýhodách "obnovitelných" zdrojů, ale především environmentální argumenty kterými se rádi ohánějí zelený mozky. O tomhle jsem neslyšel že by se kdy zmínili.

Co ten člověk tímto článkem sleduje?

Před dvěma lety jsem měl stejný názor jako většina diskutujících - jádro je nejlevnější, v noci nesvítí, chybí akumulace, atd. Zároveň jsem viděl, že to v mnohých vyspělých zemích okolo nás vidí jinak a intenzivně na přechodu k OZE pracují. A tak jsem o tom začal víc přemýšlet a hledat si informace. 

A protože má jádro stále mnoho nedořešených problémů a ani s levnou elektřinou z jádra to už není tak jednoznačné, tak začínám OZE považovat za realističtější a zvládnutelnější řešení, vzhledem k prudkému rozvoji a poklesu nákladů na výrobu z OZE v posledních letech. A jde právě o přesunutí části otevřených i skrytých dotací fosilního a uranového průmyslu do vývoje nových technologií, tak jako se děje v Německu a jinde.

Německo se vzdává jádra ne kvůli ekologické a ekonomické výhodnosti, ale prostě jen díky hysterii jedné ženské...

V Japonsku (seismicky nestabilní ostrovní stát) dojde k tsunami, která byla o metr vyšší než určil projektant. Došlo k výpadku pomocných generátorů (sama elektrárna to ustála) a díky nemožnosti honit vodu v chlazení nastal problém. Tzn. problémem nebylo selhání elektrárny, ale zaplavení generátorů.

V Německu (seismicky stabilní oblasti s umístěním elektráren v místech, kde desetimetrovou vlnu nemůže očekávat ani divák televizní reklamy se zápasníky sumo) využili hysterie kolem potíží v Japonku a vydali se cestou bez jádra... 

Jde o naprosto šílený a ničím neobhajitelný krok. V současné době neexistuje žádná rozumná alternativa k jádru.

němci začali už před Fukušimou, ta jim jen umožnila prosadit rychlejší odstavení.

pan architekt zplodil sice hodně písmenek, ale argumenty nejsou objektivní ale jednostranně zaměřené (nepátrám po tom co ho k tomu vede a nebudu pátrat po jeho příslušnosti k různým směrům nebo lobistům) ale když to řeknu na rovinu - po zvážení pro a proti toho co se snažil sdělit - absolutně nepřesvědčil a spoustu důležitých aspektů této tématiky myslím záměrně nezveřejnil a zamlčel. Celou svou práci tím hodně znevážil a znevěrohodnil, škoda když už si s tím dal takovou práci 

Základní problém německé elektroenergetiky je, že nehledánejefektivnější a nejekologičtější cestu, ale cestu za každou cenu bez jádra a s maximemvětru a fotovoltaiky. Vzhledem k tomu, že fotovoltaické i větrnézdroje nejlépe fungují v stabilních vhodných povětrnostních podmínkách aty jsou většinou na celém regionu, chovají se jako dvě velké elektrárny. Takže Němci předpokládají existenci dvou "velkýchelektráren" o výkonu 80 GW.  Navíc musístejný výkon pokrýt i fosilními zálohami, protože docela běžně je bezvětrnánoc. Takže na celý výkon musí být tři elektrárny místo jedné.  Navíc je potřeba postavit dlouhá vedení,která propojí větrné parky na severu s jihem Německa. A to opravdu je nejenfinančně hodně drahé, ale spotřebuje to spoustu energie a surovin. Je to šílenéplýtvání. Odstranění existence základního zatížení fluktuacemi OZE bez vyřešení akumulace ve velkém vede k obrovskéneefektivitě. Staví se spousta kapacit navíc, které se nevyužívají efektivně.

Německo i tak předpokládá, že nevyrobí dostatek elektřiny apředpokládá, jak uvádí pan Šimoník, desítky procent spotřeby dovézt ze Sahary.A i s tímto dovozem předpokládá i po roce 2030 pořád ještě vyrábětdesítky % elektřiny z fosilních zdrojů. Francie má díky jádru téměřbezfosilní elektroenergetiku. Německo ani v roce 2050 neplánuje pomocí OZEsnížit podíl fosilních zdrojů tak, aby dosáhlo v elektroenergetice taknízkých emisí, jaké už má Francie desetiletí.

Jen malá poznámka k pojištění. Ani vltavská kaskádanení pojištěna na následky maximální možné představitelné katastrofy. A to není většina velkých hydroelektráren. Stejnětak řada chemických závodů a dalších provozů. Kdyby stejnou věc, kterou požadujípo jaderném sektoru, uplatnili zelení jinde, tak to povede k stejně totálněnesmyslným cenám za pojištění. Zde opravdu nejde o žádné reálné náklady. Jdejen prostě jen o snahu zlikvidovat jeden sektor čistě úmělými prostředky. Ostatně v principu představitelný totálníblack-out způsobený výpadkem saharských dodávek či „velkou elektrárnou", vekterou se proměňuje kvůli jednotnému počasí systém větrných či fotovoltaickýchzdrojů, také není zahrnut do jejich pojištění.  Následky sociálních kolapsů kvůli nedostatkuči vysoké ceně elektřiny mohou být ještě větší než následky jaderné havárie. Rizika a negativa je nutné srovnávat, ale o tom už jsem psal několikrát http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nejen-pri-posouzeni-rizika-je-nejdulezitejsi-srovnani .

Jak je to s letní dobou a kooperací jádra s OZE v aktualizaciSEK? Pan Šimůnek má pravdu, že nejmenší spotřeba je v letních měsících,tedy v červnu, červenci a srpnu. V té době je v noci požadovaný výkon zhruba mezi 5 – 6 GW a ve dne pak překračuje(a dlouho před polednem a až dlouho do večera) 7 GW a hodiny kolem polednepřekračuje většinou i 7,5 GW.  Je taképravda, že současný výkon jaderných bloků je 4 GW a celkový výkon po dostavbědvou nových bloků Temelína bude 6,5 GW. Vzhledem k tomu, že výměnypaliva, revize a další nutné odstávky jaderných bloků lze naplánovat pro totoobdobí, stačily by jaderné elektrárny i při zachování současné situace čistě (aještě ne úplně) na pokrytí základního výkonu, který je těch 5 – 6 GW. Ateď se podívejme na fotovoltaiku.  V současnédobě jsou u nás zhruba 2 GW ve fotovoltaice. Ovšem to je výkon v ideálníchpodmínkách. Ty jsou podle orientace a dalších parametrů různé v čase urůzných fotovoltaických elektráren. Reálný možný maximální výkon je tak nižší,ale zase více roztažený v čase. Dnes tak fotovoltaika fluktuuje spolehlivě v mezíchnočních minim a denních maxim. A celý systém funguje efektivně. 

A teď k těm 6,5 GW ve fotovoltaice v aktualizaci SEK.Vzhledem k tomu, že by se měla využít velká část možných střech, jde spíšeo optimistický předpoklad. Navíc je uvedena podmínka,že se bude do jisté míry zvládat akumulace na kratší čas. Takžev době maximálního výkonu se část elektřiny bude akumulovat pro pozdějšívečerní dobu. To by spolu s již uvedeným faktorem, že maximální výkon jepro různé elektrárny v trochu se lišící době, mělo snížit výkon, alezároveň produkci lépe přizpůsobit dennímu průběhu. Navíc spotřeba elektřiny elektrifikací dopravy a dalším přesunem od fosilníchpaliv k elektřině nejspíše vzroste. Takže s regulací by neměl být problém. V optimistické variantě předpokládá aktualizace SEKdosáhnout až 2300 MW ve větru. Větrné elektrárny však mají v létě minimumprodukce a optimální jejich podmínky jsou mimo toto období.

Je jasné, že se nepočítá s extrémní nadprodukcí, ke které spějí Němci. To je důvod, proč jsem psal ve svém příspěvku, že u nás nemá cenu žádné fotovoltaické a větrné elektrárny stavět. V době poledne a optimálních povětrnostních podmínek bude region zaplavován přebytky z Německa.

A koukám další z placených PR článků vyšel hned včera na cestování: http://cestovani.idnes.cz/turbulence-v-letadle-a-klimaticke-zmeny-fcb-/kolem-sveta.aspx?c=A130410_114318_kolem-sveta_tom 

Redakce: rychlý výpočet je dost mimo. Nechtěli jste spíše napsat 1GW? Mě to vychází 1,5 GW. Převod na kWh E=50*10^15*2,778*10^-7kWh.

To se podělí počtem hodin v roce tedy E/(365*24)=1585616,438356164kW.

Chtěli. Máte pravdu, je necelý gigawatt.

Děkuji za upozornění, za překlep se omlouvám.