Jako potápějící se loď. Unikátní plavidlo FLIP zkoumá zvuky pod mořem

aktualizováno 
Na fotce není potápějící se loď, ačkoliv se s ní dá snadno splést. Ve skutečnosti se jedná o výzkumnou plošinu, která je určená ke zkoumání zvukových vln pod mořem. Ve službě je už přes 50 let a její jedinečný design jí umožňuje vodorovnou i svislou polohu na vodě.

Na konci padesátých let hledalo americké námořnictvo způsob, jak přesně zkoumat chování zvukových vln pod mořskou hladinou. Původně využívaná ponorka se pro tento účel ukázala nevhodnou, mimo jiné kvůli tomu, že nebyla ve vodě dost stabilní. Bylo tedy potřeba vymyslet něco nového.

Tak vznikl takzvaný FLIP: plavidlo, které vypadá jako potápějící se loď. Jako inspiraci pro něj přitom posloužil obyčejný mop, který spadl do vody a vědec Allyn Vine si všiml, jak nehybně se drží na hladině. Napadlo ho, že částečné ponoření lodi by mohlo vyřešit problémy se stabilitou. Začala tak práce na opravdu unikátním projektu, který roku 1962 vyplul na moře.

FLIP není loď: název je zkratka pro „Floating Instrument Platform“ tedy přibližně „plovoucí nástrojovou plošinu“. Nemá žádný motor ani jiný prostředek k pohybu a musí být tažen po hladině jinou lodí. Výzkumná plošina je dlouhá 108 m, a ačkoliv její příď připomíná běžnou loď, zbytek vypadá spíše jako ponorka.

FLIP je dlouhý 108m, většina jeho délky vypadá jako trup ponorky.

FLIP je dlouhý 108m, většina jeho délky vypadá jako trup ponorky.

Tato specifická konstrukce umožňuje plavidlu nevídaný manévr: překlopit se o 90 stupňů tak, že nad hladinou zůstane jen příď a FLIP tak připomíná potápějící se loď. Celý proces trvá půl hodiny, během které se „ponorková část“ začne plnit vodou a potápět. Příď se tak dostává nad hladinu a během posledních dvou minut se FLIP zcela napřímí.

Překlopení do vertikální polohy trvá půl hodiny. Během ní se ponorná část...

Překlopení do vertikální polohy trvá půl hodiny. Během ní se ponorná část naplní vodou a zdvihne tak příď do vzduchu.

V této vertikální poloze funguje FLIP jako bóje. Oproti ponorce velmi stabilní a tichý, což je prý pro velmi přesná měření vlivu nezbytné. Dnes se používá nejen pro výzkum šíření zvukových vln pod vodou, ale třeba i pro poslouchání velryb. Dokonce je díky možnosti vypnout veškeré generátory a omezený čas běžet jen baterie prý možné zkoumat v této naprosté tichosti i pohyb planktonu.

FLIP je mezi výzkumníky velmi populární, nejspíše i pro jeho neobvyklost. Původně bylo zamýšleno, že na něm budou vědci trávit jen omezenou dobu a pak se přesunou zpět na loď, ale nikomu se ho opouštět nechtělo. Proto byl zařízen tak, aby mohl být obyvatelný celé týdny, což je v plavidle, které zcela mění svou polohu menší oříšek. V koupelně musí být dva dřezy, jeden pro vodorovnou a druhý pro svislou polohu a veškeré zařízení musí být připraveno na to, že se během půl hodiny ze stěn stává strop a podlaha. Ve vertikální poloze je prý na palubě najednou třikrát více místa. FLIP přitom pojme až 16 členů posádky.

Umyvadla, toalety a další vybavení kajut je na lodi FLIP nainstalováno dvojmo,...

Umyvadla, toalety a další vybavení kajut je na lodi FLIP nainstalováno dvojmo, v horizontální i vertikální variantě

Jedinečná výzkumná plošina slouží už přes 50 let a ačkoliv si ji vědci stále pochvalují, její budoucnost není zcela jasná. Podle Roberta Pinkela, který na ní pracuje téměř od počátku pochází z jiné doby, kdy se lidé snažili dostat na Měsíc a všichni měli velké ambice. „Její budoucnost je zcela závislá na budoucích vědcích,“ myslí si Pinkel. „...nejde ani tak o samotnou loď ale o další generaci lidí a jejich touhu ji využívat - to je to, co vůbec není jisté.“

Procházka po lodi FLIP (zdroj: YouTube)

Aktualizace: Do článku jsme doplnili video a fotografii.

Nejčtenější

Rusko přiznalo jadernou nehodu. Normální raketa by radiaci nezpůsobila

Ruská agentura pro jadernou energii potvrdila nehodu, zemřelo při ní pět lidí

Ruská agentura pro atomovou energii Rosatom oznámila, že při testu rakety na plovoucí plošině zemřelo pět jejích...

Na sovětských špionážních družicích nám nad hlavou krouží jaderné reaktory

Ilustrace, která zachycuje představy amerických špionážních agentur o podobě...

Více než třicet jaderných reaktorů krouží na oběžné dráze Země. Vděčíme za to především Kremlu. Naprostá většina...

Vozítko Curiosity našlo na Marsu „nohu“

Snímek okolí marsovského roveru Curiosity, který zhruba uprostřed ukazuje útvar...

Na začátku srpna dorazily na Zemi další snímky, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity. Ne jednom z nich je...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Ruský test rakety skončil smrtí dvou lidí a únikem radioaktivity do města

Radiace (ilustrační foto)

Dva lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při výbuchu reaktivního raketového motoru v testovacím areálu na severu...

Další z rubriky

V Jižní Americe objevili unikátního dinosaura. Běhal jen po dvou prstech

Možná rekonstrukce druhu Vespersaurus paranaensis

Vědci na základě zkameněliny z Brazílie popsali prvního dinosaura, který nosil celou svou hmotnost na jediném prstu....

Pod nohama se jim otevřelo peklo. Začala bitva o majetek i budoucnost

Postupující láva a doprovodné požáry ničily vše, co jim stálo v cestě. Sopečné...

Před 46 lety se pod nohama obyvatel malého islandského ostrova Heimaey zrodila sopka. Na okraji města pukla země a z...

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu
OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu

Podle lékařky Markéty Kellner, která zkoumá lidský mozek, jsou těhotenství a první okamžiky po porodu zásadními v jeho fungování do budoucna. Co ovlivňují a jak?

Najdete na iDNES.cz