Takový test by měl velký význam.
Alzheimer se totiž dá brát i jako výsledek určité "soutěže", co zestárne dřív, jestli tělo nebo mozek.
A co tak nakonec bude příčinou smrti, jestli nějaký problém těla, jako je infarkt, mrtvice nebo třeba rakovina. Nebo stárnutí mozku a nervové soustavy, takže například to, že se člověk zapomene obléct a proto nastydne a zemře, nebo že přestane být schopen brát pravidelně své léky. V pozdějším stadiu žije úplně pasívně a vegetativně, i když třeba stále nějak komunikuje, ale nedokáže už sám o osbě vyvinout žádnou vůli k provádění jakýchkoliv činností včetně udržování svého těla. V tomto stadiu záleží na jeho konkrétní tělesné odolnosti, pokud má tělesnou odolnost malou, zemře dříve, pokud velkou, může žít ještě relativně dlouho, ale už si ani prakticky neuvědomuje.
Pokud Alzheimer půjde identifikovat několik let dopředu v době, kdy je člověk úplně duševně soběstačný, současné léky by měly umět prodloužit toto stadium, kdy je člověk ještě soběstačný, o několik let. U některých lidí pak na demenci vůbec nedojde, protože ten člověk zemře dřív třeba na infarkt nebo mrtvici. U ostatních lidí se o ty roky může zkrátit to poslední vegetativní stadium demence.
Dávat ty léky starším lidem paušálně nejde, protože tyto léky zase na druhé straně dost zatěžují organismus a u zdravého člověka by jejich dlouhodé preventivní úžívání způsobilo naopak zkrácení života.
