Peoplemetr, který zaznamenává sledovanost v ČR. | foto: ATO/ Nielsen Admosphere

Zazvonil telefon a někdo se ptal, co sledujete. Tak začínaly peoplemetry

  • 5
Měřit sledovanost televize pomocí peoplemetrů se u nás začalo na den přesně před dvaadvaceti lety. Tradice měření sledovanosti je však mnohem starší. Vysledovat ji můžeme až do roku 1949. Tehdy na to šli úplně jinak.

Před sedmdesáti lety bylo televizní vysílání na prahu rozmachu. Od roku 1935, kdy začalo v Berlíně vysílání plně elektronické televize, již uběhlo více než deset let a ve vyspělých státech se po 2. světové válce začalo šířit televizní vysílání. První pravidelné televizní vysílání zahájila 2. listopadu 1936 britská stanice BBC.

Například ve Spojených státech v roce 1948 vysílaly již čtyři televizní kanály (NBC, CBS, ABC a DuMont). Počet televizních přijímačů se pohyboval nad hranicí jednoho milionu a v té době se objevila i první televize šířená po kabelu. A to si vyžádalo i měření sledovanosti, aby mohly komerční televizní stanice bojovat o příjem z reklamy. 

Ta vůbec první na světě byla podle serveru Medium odvysílána na televizi NBC 1. července 1941 před baseballovým zápasem mezi Brooklyn Dodgers a Philadelphia Phillies. Trvala deset sekund a byla na hodinky Bulova. 

Sledovanost televizí

Podle serveru firmy Nielsen Admosphere má zjišťování sledovanosti televize své kořeny v měření poslechovosti rádia. To je spojeno se jménem Clauda E. Hoopera a jeho tzv. „Hooperratings“. Co a kdy posluchač v rádiu poslouchal, se zpočátku zjišťovalo prostřednictvím telefonátů do domácností. Vše probíhalo po půlhodinách od sedmnácté hodiny. Z těchto dat se následně vypočítávala poslechovost a později také sledovanost. V USA se jméno Hooper stalo synonymem měření, v roce 1949 vznikla dokonce divadelní satira na tehdejší rádiové vysílání s titulem „How‘s Your Hooper?“.

Ještě před tím televize zjišťovala sledovanost pořadů korespondenční metodou. „V té době se v tisku ještě nepublikovaly programy televizních stanic, a tak domácnostem, které o to požádaly, zasílalo NBC týdenní programová schémata. Současně si NBC nechalo zpět z těchto domácností zasílat informace, které z pořadů každý člen domácnosti zhlédnul. To dalo základ k výpočtu dnešních ratingů televizní sledovanosti,“ tvrdí Tomáš Bičík ze společnosti Medisaresearch.

Koncem 40. let začal C. E. Hooper měřit vedle rozhlasu také sledovanost televize. V této oblasti byl jeho konkurentem Arthur Charles Nielsen, který v roce 1949 poprvé do TV výzkumu zapojil 1 100 domácností. Ty dostaly do svých obýváků měřicí zařízení, které zachytilo aktivitu diváků při sledování obrazovky. Uvedený vzorek domácností byl už ve své době dostatečně reprezentativní. V únoru 1950 odkoupil A. C. Nielsen firmu C. E. Hooper Inc. a spojil ji se svou společností ACNielsen, která se již od roku 1923 věnovala výzkumu trhu.

Na automat, který dokáže sám shromažďovat data o sledovanosti, se muselo čekat až do roku 1984, kdy firma Audits of Great Britain své peoplemetry dala do domácností v Itálii a  Velké Británii.

Měření v Česku

U nás začalo zkušební televizní vysílání v roce 1953 omezené na tři dny v týdnu. Každý den se pak vysílalo od roku 1957.

Také v tehdejším Československu se zjišťování sledovanosti provádělo zpočátku telefonáty do domácností. Pravidelné měření sledovanosti televize má u nás tradici od roku 1972. Tehdy Česká televize zavedla Interní panelový výzkum spokojenosti diváků, kterému říká „deníček“. Tento výzkum je nyní založen na hodnocení 1 000 respondentů, kteří tvoří panel hodnotitelů. Ti vyjadřují svým hodnocením spokojenost s pořadem na škále od 1 do 10, kdy 10 je nejlepší hodnocení a 1 nejhorší.

Příchod nových televizních stanic si však vyžádal nový přístup. A tak se
2. června před 22 lety dostal do Česka projekt měření sledovanosti televize pomocí peoplemetrů. Ten vznikl pod patronátem Asociace televizních organizací (ATO) v roce 1997.

První peoplemetrové měření v Česku prováděla společnost Taylor Nelson AGB Media Facts. Výzkum, jehož výsledkem byla minutová data, probíhal v období 1997 až 2002 na vzorku 660 domácností. 

Jak se měnily výsledky sledovanosti, vyjádřené pomocí koláčových grafů, můžete vidět na následujících snímcích:

Koláč sledovanosti v roce 1997

Koláč sledovanosti v roce 2014.

Koláč sledovanosti v roce 2019

Nyní je peoplemetr krabička s elektronikou zajišťující sběr a přenos dat. Jeho součástí je i displej a dálkový ovladač. Peoplemetry měří v domácnostech sledovanost veškerých stanic přijímaných přes anténu, satelit, kabel, IPTV, internet a dalšími kanály.

Zaznamenává se přesný čas začátku a konce aktivity, a to i užívání teletextu, videa nebo DVD přehrávače, případně jiné techniky připojené k televizi. Část domácností, které jsou vybrány jako reprezentativní sociologický vzorek, mají také software instalovaný v počítačích. Ten sleduje internetové vysílání konzumované mimo televizi.

Během 22 let se tak musela modifikovat nejen metodika, ale i samotné peoplemetry. To proto, že se návyky diváků s příchodem nových technologií změnily. Nyní se používají modely TV metr Nielsen Admosphere a novější SimEar Nielsen Admosphere. 

„První peoplemetry tuzemské výroby jsou již dva roky součástí sbírek Národního technického muzea, patří tak do našeho kulturního dědictví. I tento fakt svědčí o tom, jak dalece jsme ve zdokonalování měření pokročili,“ doplnila jednatelka ATO Vlasta Roškotová. 

Měřený vzorek v současnosti čítá 1 870 domácností. Probíhá měření nejen  živé, ale i odložené sledovanosti TV vysílání v televizorech i na počítačích v domácnosti.