Informační technologie jsou úžasná věc a bez elektronické pošty by si většina z nás zřejmě svůj obvyklý den již nedokázala představit. K elektronické komunikaci často využíváme své domácí počítače, ale ještě častěji počítače na svém pracovišti. A zde může nastat vážný problém. Stále více společností totiž začíná „špehovat“ své zaměstnance – a to nejen prostřednictvím monitoringu telefonních hovorů, ale stále častěji i kontrolou příchozí a odesílané elektronické pošty, případně sledováním jejich aktivit na lokální síti i na internetu.
Většina firemních uživatelů si neuvědomuje či opomíjí fakt, že sledování elektronické komunikace je v podstatě velmi jednoduché a navíc velmi rozšířené. Např. podle průzkumů, které byly provedeny v USA, více než 75 procent největších amerických společností tuto činnost provádí a přibližně čtvrtina z nich za zneužití firemních prostředků své zaměstnance i postihuje. Pokud si myslíte, že se u nás s podobnými problémy nesetkáte – hluboce se mýlíte. Poměrně velká část českých firem již jasně stanovila pro své zaměstnance pravidla pro užívání firemních prostředků a také přísné sankce, které za porušení těchto pravidel hrozí. Pravdou je, že cizí pošta se číst nemá a také zákon na toto pamatuje. Konkrétně je zde možné aplikovat §239 a případně §240 Trestního zákona, který hovoří o úmyslném porušování tajemství přepravovaných zpráv. Na druhou stranu zaměstnavatel může svým zaměstnancům zcela zakázat využívání svěřené techniky k soukromým účelům.
Nejznámější případy sledování uživatelů v České republice pravděpodobně pocházejí z vysokoškolského prostředí. Příkladem jasných pravidel je např. „Směrnice pro využívání výpočetní techniky“ , která upravuje práva a povinnosti uživatelů na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
Cituji alespoň to nejzásadnější:
„...Práva a povinnosti uživatelů
Počítačové prostředky univerzity jsou zaměstnancům a studentům univerzity poskytovány k používání ve shodě s jejich úkoly ve výuce, vědě a výzkumu. Všechny osoby jsou povinny důsledně respektovat vlastnická práva k datům uloženým v elektronické podobě. Při přístupu k této formě uložení dat se musí řídit stejnými etickými i zákonnými normami jako při přístupu k objektům a informacím v jiné podobě. Všechny složky počítačových prostředků, tj. i složky nehmotné povahy (zejména programové vybavení a data) jsou majetkem MZLU. Nepřípustnost krádeže a vandalismu (poškození) se pak vztahuje na elektronickou podobu dat a informací stejně jako na vlastní technické prostředky. Především je zakázáno:
...používat počítačovou síť k vedení korespondence, tvorbě a provozování komerční reklamy pro firmy a cizí organizace, v nichž je zaměstnanec nebo student MZLU v pracovně-právním vztahu, nebo pro vlastní podnikatelskou činnost a soukromé aktivity nepodnikatelského charakteru ...
...využívat elektronických prostředků k obtěžování nebo zastrašování jiných uživatelů a provádění politické, náboženské či rasové agitace. Při komunikaci otevřené dalším účastníkům (elektronické diskusní skupiny, přenos) je zakázáno používat vulgární a silně emotivní výrazy...
Postihy:
Osoba, která bude přistižena při porušování této směrnice nebo které bude jiným způsobem toto porušení prokázáno, bude zbavena práva používat počítačové prostředky v rozsahu odpovídajícím stupni porušení stanovených pravidel. Závažné nebo opakované porušení této směrnice bude považováno za hrubé porušení pracovní kázně zaměstnance nebo zneužití práv studenta. V případě zaměstnanců lze z porušení pracovní kázně vyvodit v souladu se zákoníkem práce příslušné pracovně-právní důsledky dle závažnosti porušení, které mohou vést až k rozvázání pracovního poměru. V případě zneužití práv studentem zavede děkan příslušné fakulty disciplinární řízení ...“
Z výše uvedeného je celkem jasné, že veškerý provoz výpočetní techniky je na této univerzitě pečlivě monitorován. Podobná pravidla však platí na většině českých vysokých škol a studentům nezbývá nic jiného, než se s nimi smířit – a nebo je vědomě porušovat. Vždyť je to o svobodě projevu, akademických svobodách a navíc, vždyť zas až tak velký postih nehrozí... V horším postavení jsou zaměstnanci a to nejen vysokých škol. Přísná pravidla platí např. v bezpečnostních složkách nebo uvnitř peněžních ústavů. Tam je monitoring činnosti uživatelů mnohdy doveden až na samotnou mez únosnosti. Na druhou stranu pravdou je, že v rámci těchto organizací mají často řadoví uživatelé omezen přístup ke zdrojům, jako je internet, a pokud již elektronickou poštu mají, tak je pouze lokální – tj. v rámci dané organizace, případně mají umožněn pouze příjem elektronické pošty.
Chraňte si své soukromí!
Když už máte v zaměstnání přístup k elektronické poště a internetu, chraňte maximálně své soukromí. Pamatujte – to, že je vaše schránka elektronické pošty chráněna heslem, ještě neznamená, že jste jediní, kdo k ní má přístup. Uvědomte si, že pokud píšete zprávu na firemním počítači a tuto zprávu odesíláte prostřednictvím firemní LAN, existuje o této transakci pravděpodobně záznam na firemním serveru a také obsah těchto zpráv může být monitorován a případně i archivován. Proto není příliš dobré z firemního počítače rozesílat soukromé či jinak citlivé zprávy, které by mohly být v konečném důsledku důvodem k rozvázání vašeho pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Pokud vás na tomto místě napadá, že můžete své zprávy šifrovat – raději to nedělejte. K již tak nepříjemným obviněním by se mohlo přidat další – např. ze zneužívání informací v obchodním styku či průmyslové špionáže! Pokud naléhavě potřebujete odeslat soukromou zprávu z firemního počítače, zvolte pro její odeslání raději některý z veřejných webových klientů elektronické pošty. Tuto komunikaci lze sice také monitorovat, ale je to složitější. Zejména rozesílání zpráv elektronické pošty obsahujících explicitně laděné texty či fotografií není zrovna to nejlepší – do potíží může totiž dostat nejen vás, ale i příjemce takové zprávy – a následky mohou být velmi nepříjemné.
