V roce 1981 s stal hlavou IBM John R. Opel, současně s právě nastupující novou epochou ve výpočetní technice. Díky zrodu osobního počítače značka IBM vstoupila a do domácností, malých firem a škol.
Aby nebyly technologickým standardem velké a neohrabané stroje, IBM se snažila přenést všechny dobré vlastnosti velkých počítačů do podstatně menšího zařízení. Nový počítač zvaný PC (Personal Computer) nabízel 16 kilobytů paměti rozšiřitelné až na 256, jednu nebo dvě floppy mechaniky a volitelně barevný monitor a znamenal přelom v dějinách výpočetní techniky.
Při výrobě PC byly poprvé v dějinách IBM použity produkty od jiných výrobců. Procesor byl dodáván Intelem a operační systém zvaný DOS (Disk Operating System) pocházel od firmičky, která v té době měla 32 zaměstnanců a jmenovala se Microsoft.
V roce 1981 IBM rovněž představila Scanning Tunneling Microscope, vynalezený curyšských laboratořích, kterým bylo poprvé možno sledovat a modelovat povrch na atomární úrovni. O 4 roky později za něj dostali Gerd K. Binning a H. Rohrer, jeho vynálezci, Nobelovu cenu.
V roce 1982 IBM otevřela výzkumné laboratoře v Tokiu. Tento rok byla také uvedena technologie TCM (Trellis-Coded Modulation), který je klíčem pro výkonné přenosy dat.
V roce 1985 byly osobní počítače zapojeny do sítě pomocí IBM technologie zvané token-ring, což poprvé v historii umožnilo uživatelům PC sdílet data a periferie. IBM v tomto roce položila základy pro celou oblast síťových technologií.
V roce 1986 jsou to opět Výzkumné laboratoře IBM v Curychu, které představují keramické oxidy, supervodivé při vyšších teplotách než do té doby známé kapalné Helium. Pouhý rok poté dostávají oba vynálezci, J. Georg Bednorz a K. Alex Muller, Nobelovu cenu za fyziku.
V roce 1988 uvádí IBM na trh počítač jménem Zumbro River, později přejmenovaný na AS/400. Platforma byla vyvinuta pro výrobní a obchodní aplikace a pro svou jednoduchost, uživatelský komfort a neuvěřitelnou spolehlivost (podkladem pro známou billboardovou kampaň byla na příhoda, kdy v jistém výrobním závodě běžel server AS/400 několik let bez problémů, lidé se střídali a když přišel čas na up-grade, byl problém ho najít). Do současnosti se prodalo 650 000 strojů AS/400 a využívá ji 95% firem z žebříčku největších firem světa Fortune 100.
V roce 1989 představuje IBM SiGe (Silikon Germanium) tranzistory, které jsou rychlejší a levnější než čipy na bázi Galium Arzenidu.
Rok 1992 přinesl novou produktovou řadu - notebooky značky ThinkPad. První model, 700C, byl postaven na 486 procesoru o 25 MHz s pamětí 4 MB, rozšiřitelnou až na 12 MB, a displejem 10,4". Značka ThinkPad se stala synonymem špičkové kvality a spolehlivosti v oblasti mobilní techniky. Během 8 let bylo prodáno více než 10 milionů ThinkPadů. Od roku 1993 je používá NASA pro kosmické mise, slouží pro policii a armádu USA a dalších vyspělých států, jsou nejčastěji využívaným přenosným počítačem pro expedice do extrémních podmínek.
Přestože v té době byla IBM technologicky velice úspěšná, řídící a distribuční procesy ve firmě se stávaly stále složitějšími a těžkopádnějšími a snižovaly efektivitu výroby i prodeje. Proto byl do čela společnosti v roce 1985 povolán John F. Akers s cílem provést kompletní reengineering IBM včetně reorganizace všech firemních procesů a zdrojů. V rámci této reorganizace byla prodána divize psacích strojů a tiskáren, z níž se stala nezávislá firma Lexmark Inc.
Významné investice IBM do vědy a výzkumu během Akersovy éry přinesly firmě 5 Nobelových cen za fyziku, způsobily revoluci v oblasti matematiky, telekomunikací a skladování dat a samozřejmě významným způsobem ovlivnily rozvoj výpočetní techniky.
Přes tyto závratné technologické úspěchy byla osmdesátá a začátek devadesátých let pro IBM dobou strádání, které paradoxně zavinil obrovský rozvoj poptávky po PC a následně i klient/server technologiích. Na tuto poptávku reagovala firma rychlým rozvojem, což ovšem opět znamenalo problémy v koordinaci celé firemní struktury tak, aby na všech úrovních byla dělána rozhodnutí odpovídající dlouhodobým strategickým plánům firmy. Důležitá obchodní rozhodnutí ležela v rukou jednotlivých oddělení, která často preferovala pouhé dodávky produktů před systematickým zaváděním integrovaných řešení a udržování si dlouhodobých vztahů se zákazníky.
V roce 1993 dosáhla roční ztráta IBM rekordních 8 miliard USD. Pro zvýšení efektivity ve firmě a snížení nákladů bylo rozhodnuto, že IBM bude rozdělena a jednotlivé divize budou přeměněny na nezávislé společnosti.
