Notebook versus desktop 3. - Srovnání výkonu klíčových komponent

  • 5
Jak si skutečně vedou notebooky a stolní PC ve srovnání výkonnosti jednotlivých komponent jádra počítače? Kde jsou nejkritičtější rozdíly? Které klíčové komponenty zvolit? Proč může být někdy méně více? Procesory, čipové sady, paměti, disky a optické mechaniky stolních PC a notebooků dnes uvádíme proti sobě. Co zvolit?

Prim hrají Pentium M a Pentium 4 HyperThreading

V noteboocích se Intel prosadil ještě dominantněji nežli u stolních PC. Ačkoliv se především v levnějších noteboocích začíná prosazovat AMD, a v ultralehkých noteboocích slavila úspěchy Transmeta s Crusoe procesorem, nepopiratelným králem zůstává Intel.

Jeho současná nabídka je postavena na procesorech Pentium 4 HT a Pentium M. Pentium 4 HyperThreading je k dostání v pomalejší verzi "Mobile Pentium 4 HT" a nejrychlejší stolní verzi (bez přívlastku HT) pro nejvýkonnější notebooky větších rozměrů. Tyto notebooky mohou co do výkonu procesoru bez obav konkurovat stolním sestavám s podobnými procesory. Ve všech ostatních noteboocích nastupuje nyní Pentium M a v brzké době i jeho levnější varianta Celeron. Tento procesor je propagován jako součást sady komponent Centrino. Tento procesor byl od základu navržen speciálně pro mobilní nasazení, nabízí tak vysoký výkon při nízkém taktu (tj.vyšší efektivitu nežli málo úsporné Pentium 4), který dosahuje maximálně 1,7 GHz - oproti 3,2 GHz u procesoru Pentium 4 HT.

Druhé housle hrají procesory Pentium III-M a Pentium 4-M, eventuálně stolní Pentium 4 a Celeron. Intel by je výhledově rád viděl pryč z trhu, Pentium III-M se drží díky velmi nízkému příkonu v ultralehkých noteboocích, v případě stolních procesorů Pentium 4 a Celeron jde jednoznačně o cenu a vysoký výkon, což by je mělo udržet v nabídce alespoň do poloviny příštího roku.

U konkurence se blýská na časy. Na trhu by se co nevidět měl objevit AMD Mobile Athlon 64, který nabídne výkon na úrovni nejvýkonnějších modelů Pentium 4 HT, žel též s jejich spotřebou. Procesory Mobile Athlon zůstávají velmi zajímavou alternativou k Pentium 4-M procesorům, na úspornost Pentium M však nemají. Velkou neznámou je na začátek příštího roku plánované uvedení procesoru Efficeon firmy Transmeta, první výsledky testů slibují výkon na úrovni pomalejších verzí procesoru Pentium M.

Bezkonkurenčně nejlevněji vychází absolutně i v poměru cena/výkon procesory Mobile Athlon či stolní Celeron, nejúspornější a výkonné, leč drahé je Pentium M a nejvyšší, zcela stolní výkon nabízí za přijatelnou cenu Pentium 4 HyperThreading.

Čipové sady - skryté eso v rukávu

Stolní počítače mohou těžit z rychlých inovací v oblasti čipových sad. U notebooků trvá obměna čipové sady déle. Přesto, čipové sady v noteboocích nejsou nutně horší. Nicméně právě typu sady se vyplatí věnovat pozornost. Mnoho notebooků ztrácí oproti podobně vybaveným stolním PC právě kvůli zastaralé čipové sadě, nejčastěji se zabudovanou grafikou.

V levných noteboocích kralují integrované čipové sady, které mimo obvyklé funkce komunikace s pamětí přebírají i práci grafické jednotky. Jeden čip je pak vytěžován dvěma funkcemi, navíc využívá operační paměť pro grafická data a ve většině případů pak trpí nejen grafický 3D výkon, ale i celkový výkon celé sestavy. Ovšem vysoká cena samostatné čipové sady a grafického čipu prakticky neumožňuje v nejlevnějších noteboocích jinou alternativu.

Zatímco stolní sada tak nabídne podporu DDR400 pamětí, 800MHz sběrnici pro komunikaci s procesorem, mobilní čipová sada nanejvýš DDR333 a 400 či 533MHz sběrnici. Vyšší rychlost komunikace s pamětí i procesorem pak mluví jednoznačně ve prospěch stolních PC. Dobře si stojí notebooky, které používají stolních čipových sad.

Paměť lze snadno rozšířit

V oblasti pamětí jsou stolní PC o krok až dva napřed. Namísto DDR333 nabízí DDR400, skutečný rozdíl ve výkonnosti však udává až souhra čipové sady, paměti a procesoru. Na druhé straně, paměť je jedna z mála komponent, kterou lze rozšířit téměř stejně snadno jako v případě stolních PC. Protože notebookové disky jsou vesměs pomalejší nežli stolní, vyplatí se investice do více paměti o něco více nežli v případě srovnatelného stolního PC. Paměť však bude o něco dražší, protože se prodává v odlišných modulech SO-DIMM. V každém případě, 256 MB je nezbytné minimum pro Windows XP a každému notebooku svědčí 512 MB operační paměti.

Gordický uzel - grafický čip a videopaměť

Asi největší jednotlivý rozdíl mezi levnými a dražšími notebooky, stejně jako stolními PC. Zatímco u ostatních komponent se mohou díky stolním komponentám notebooky snadno přiblížit ceně stolních PC, v případě grafického čipu jim nezbývá než použít buď pomalou integrovanou grafiku nebo drahý mobilní grafický čip. U stolních PC jsou rozdíly ve vybavení grafickými čipy též, nicméně většinou není problém dokoupit lepší grafickou kartu později. U notebooku je to volba navždy - a i když si dnes vyberete výkonnou grafiku, pokud budete chtít lepší, budete si muset koupit nový notebook. Nejrychlejší mobilní grafické čipy nabízí stejné architektury jako nejvýkonnější stolní čipy, pouze kvůli úsporám energie jsou zpravidla níže taktovány a umožňují agresivně šetřit energii. Ani nejlépe vybavené notebook se tak sice nevyrovná výkonu Radeonu 9800, nabídne však výkon jen o stupeň nižší. Levné notebooky s grafickým jádrem integrovaným v čipové sadě a sdílenou pamětí pak mohou dobře sloužit ve všech směrech krom grafických operací - jen o něco náročnější DirectX hru či OpenGL aplikaci si na nich uživatel nevychutná.

Další část týkající se rozšířené použitelnosti notebooku je především otázka S-video či analogového televizního výstupu. Právě TV výstup je často používaný výstup, který ovšem nezřídka v levnějších noteboocích chybí. Pokud jej notebook nemá, je uživatel odkázán s přehráváním videa pouze na displej či externí monitor, k televizi notebook nepřipojí.

Výstup na externí monitor však nabízí každý notebook bez výjimky, což je ve srovnání se stolními PC značné plus. Při zakoupení poměrně levných externích monitorů pak má uživatel možnost pracovat na dvou obrazovkách současně. U stolních PC tuto možnost nabízí pouze lepší grafické karty.

Pevné disky - 4200 versus 7200 otáček

Ačkoliv se rozdíl ve rychlosti otáčení může zdát být tristní, naštěstí pro notebookové disky se zde vysoký deficit částečně kompenzuje vyšší hustotou záznamu, kdy se čtecí hlava posouvá přes kratší vzdálenost, takže ve výsledku dosahují disky poměrně slušných výkonů. Přesto, běžný masový 2,5palcový disk notebooku se 4200 otáčkami se může poměřovat nanejvýš s 5400 otáčkovým stolním 3,5palcovým diskem. Existují již i rychlé 5400 a 7200 otáčkové 2,5palcové disky, ty jsou však poměrně drahé - a nad to vydávají poměrně hodně tepla, nehodí se tak do všech notebooků. Pozitivní je, že pevný disk je po paměti druhá nejsnáze rozšiřitelná součást notebooku. Oproti stolním PC je však nutno notebookový disk vyměnit, nelze jej prostě přidat.

Kapacitně zcela jasně vedou stolní disky, zatímco se notebooky ještě nedotkly hranice 100GB, stolní PC mohou nabídnout více než 250 GB na jednom disku, nemluvě o kombinaci vícero disků. Zatím zcela mimo možnosti notebooků je pak specialita pracovních stanic: disková pole pro zvýšení výkonu anebo bezpečnosti.

Optické mechaniky všeho druhu

Notebooky nabízí optické mechaniky ve stejných variantách jako stolní PC, vždy však pomalejší. Zatímco tak běžná CDROM v notebooku čte data 24rychlostně, u stolních PC není ani 52x problém. Podobná situace je u DVD-ROM mechanik, a ještě výrazněji se rychlostní deficit projevuje u zapisovacích a přepisovacích mechanik. Zatímco u stolních mechanik DVD-RW lze přepisovat až 8rychlostně, nejluxusněji vybavené notebooky zvládají maximálně 2,4x.